Z pozice předsedy stálé komise pro odposlechy a sledování lidí a člena komise pro kontrolu GIBS se pokusil včera sjednotit praxi pro povolování odposlechů a zacházení se záznamy o odposlouchávání obyvatel poslanec Daniel Korte. Poslanci si však zpřísnění zákona a sjednocení praxe při odposlouchávání nepřáli. Zásah do práv lidí má být naopak jištěn pokynem nebo stanoviskem.
Předseda Stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací Daniel Korte (TOP09) návrh podal v rámci čtvrtečního hlasování ke zprávě vyšetřovací komise k reorganizaci ÚOOZ, ÚOKFK a Policie ČR.
Daniel Korte v úvodu projevu zdůraznil, že nevystupuje jako bývalý člen vyšetřovací komise, nýbrž z pozice dalších dvou kontrolních funkcí: „V souvislosti s navrženým usnesením vypustit některá usnesení z trestního řádu se domníváme, že by měly být sjednoceny přísné podmínky odposlechů, které vycházejí z § 88 trestního řádu, s podmínkami odposlechů, prostorových odposlechů atd., které vycházejí z § 158d. Zatímco v prvním případě tyto odposlechy podle § 88 nařizuje soud, ve druhém případě 158d podléhají pouze schválení státního zástupce. A my se domníváme na základě zkušeností, kterých jsme nebyli, že by toto mělo být sjednoceno. Že by i úkony podle § 158d měly podléhat příkazu soudu,“ upozornil poslanec na rozdílnou praxi při odposlouchávání obyvatel.
Poté Korte přednesl usnesení, podle kterého by vláda měla zajistit, aby všechny druhy odposlech vždy povoloval soud, byly evidovány, řádně likvidovány a byl zajištěn funkční informační systém: „Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu, aby jí do tří měsíců předložila návrh zákona, který bude obsahovat změny trestního řádu tak, aby 1. bylo vypuštěno oprávnění státního zástupce udělovat policejnímu orgánu povolení ke sledování osob, při kterém mají být pořizovány zvukové záznamy podle § 158d trestního řádu. A aby byla tato pravomoc svěřena nově výlučně soudu. 2. byl náležitě zajištěn funkční systém informování a evidence odposlouchávaných osob v případě, kdy policejní orgán použil operativně pátrací prostředek sledování osob a věcí neúčelně a nevyužil informací takto získaných v rámci trestního řízení, resp. kdy zjištěné informace nevedly k zahájení trestního stíhání, aby bylo zajištěno, že takové informace budou následně zlikvidovány.“
Většina poslanců však se sjednocením praxe a svěřením rozhodnutí o prostorovém odposlouchávání lidí nesouhlasila a návrh v souvislosti s projednávaným bodem „Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prověření činnosti příslušníků Policejního prezidia České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky a státních zástupců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v souvislosti s reorganizací ÚOOZ a ÚOKFK Policie České republiky k 1. srpnu 2016“ nebyl odsouhlasen.
O odposleších pouze metodickým pokynem
Co se týče odposlechů naopak poslanci odhlasovali nekonkrétní verzi „zajištění“ důsledné aplikace trestního zákona nikoli zákonem, nýbrž pokynem nebo stanoviskem: „ Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby byla zabezpečena důsledná aplikace § 88 odst. 2 a 4 trestního řádu, a to v souvislosti s posuzováním důvodnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu například formou závazného pokynu, metodického pokynu, stanoviska a podobně.
Je to už několikátý zákon, kdy poslanci vzdávají své legislativní pravomoci a dávají přednost před vyjádřením jasného úmyslu zákonodárce a jeho formulací do zákona dávají přednost metodickému pokynu nebo stanovisku, které svěřují jiné státní instituci – státnímu zastupitelství nebo policii. Děje se to přesto, že odposlouchávání a sledování lidí je vážný zásahem do životů obyvatel a do základních práv občanů.
Také návrh usnesení, kterým vyšetřovací komise žádá Sněmovnu, aby vyzvala vládu, aby zvážila, zda pro zajištění zákonnosti v činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci postačuje podaná kárná žaloba, nebo zda jsou nutná další opatření včetně personálních, hlasováním poslanců prošel.
Rovněž bylo odhlasováno usnesení, kterým Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby do tří měsíců předložila návrh zákona, který bude obsahovat změnu trestního řádu, co se týče oprávnění státních zástupců.
Irena Válová
