Obhájci Shahrama Abdullaha Zadeha namítají podjatost všech soudců Krajského soudu v Brně, který má projednávat stížnost proti vzetí do vazby. Tam byl vzat 4. prosince brněnským Městským soudem na základě obvinění z údajného ovlivňování svědků v případu, který právě KS projednává, a v němž je obžalován z údajných daňových podvodů. Obhajoba se přitom opírá o článek na České justici.
Podle Zadehovy advokátky Aleny Kojzarové obhajoba spatřuje podjatost v tom, že 24 .5. 2016 zveřejnil pověřený místopředseda KS v Brně Aleš Flídr na České justici článek s názvem „Vyjádření místopředsedy krajského soudu k reportážím éa TV Prima a TV Nova ohledně kauz soudce Mgr. Aleše Novotného, v němž mimo jiné uvedl, že „dvacet sedm z dvaceti devíti soudců trestního úseku Krajského soudu v Brně konstatovalo, že proti Mgr. Aleši Novotnému je na TV Prima a TV Nova vedena nechutná a cílená kampaň. Nevyjádřil se toliko sám Mgr. Novotný a jedna soudkyně. Přihlédneme-li k tomu, že na Mgr. Novotného byl dán podnět ke kárnému řízení u Krajského soudu v Brně, Vrchního soudu v Olomouci, Nejvyššího soudu v Brně a na Ministerstvu spravedlnosti ČR (chybí pouze prezidentská kancelář), dále dvě trestní oznámení, lze se stěží domnívat, že se jedná o nahodilý souběh.“ A právě tuto pasáž považuje Zadeh za klíčovou, protože Novotný je předsedou senátu v trestním řízení, které je s ním u inkriminovaného soudu vedeno.
Soudcovská loajalita
„Těchto dvacet sedm soudců de facto podporovalo Novotného proti mému klientovi. Žádný z těchto soudců nebyl oprávněn nahlédnout do spisu, tedy i veřejně komentovat stížnosti obviněného, které byly věcně uvedeny v reportážích televize Nova a televize Prima,“ říká Kojzarová. Tato „solidarita“ a „loajálnost“ vůči svým kolegům může být podle ní na první pohled pochopitelná, avšak ohrožuje důvěru veřejnosti v objektivní soudnictví a tudíž potvrzuje podjatost soudců, kteří medializované prohlášení podepsali. A protože soudem, který by měl rozhodovat o stížnosti proti uvalení vazby je právě Krajský soud v Brně, budou o stížnosti obviněného rozhodovat soudci, kteří nepochybně podepsali výše uvedené a medializované prohlášení. Jelikož se soudci v tomto prohlášení přiklonili na stranu svého kolegy, musí být zcela logicky při jakémkoliv dalším rozhodování, ať již jako soudci soudu I. stupně či soudu rozhodujícího o opravných prostředcích, podjatí. Nelze totiž zajistit, aby o podané stížnosti rozhodovali v souladu s právními předpisy, zejména trestním řádem, když není možné zajistit, že budou věc rozhodovat nestranným způsobem, dovozuje advokátka.
Možnost, že by tyto osoby byly nestranné a mohly nezaujatě v uvedeném případu, je podle ní zcela určitě vyloučena.
Podjatý senát
Kromě toho členy senátu, který bude rozhodovat o stížnosti obviněného, budou nejméně dva soudci, kteří výše uvedené prohlášení podepsali a jsou zde tedy dány důvodné pochybnosti o tom, zda jejich postup a rozhodování bude vůči Zadehovi objektivní a nestranný. Ten proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti vznáší námitku podjatosti všech sedmadvaceti soudců Krajského soudu v Brně, včetně Aleše Novotného, kteří podepsali výše uvedené medializované prohlášení.
Výhrady má Zadehova obhajoba i vůči konkrétnímu složení senátu, tedy Miroslavu Dlouhému, Miroslavu Novákovi a Daně Kancírové, tedy soudcům, kteří budou rozhodovat o stížnosti obviněného proti jeho vzetí do vazby. Hlavně jde o to, že soudce Dlouhý neumožnil obhajobě nahlédnout do kompletního vazebního spisu. Tím podle Kojzarové porušil trestní řád, protože odepřít nahlédnutí do spisu, který je podkladem k vazebnímu řízení může pouze policejní orgán či státní zástupce, tedy nikoli soudce. Porušením práva obviněného na obhajobu nelze proto zajistit, že bude Dlouhý ve věci rozhodovat jako nestranný a nezávislý předseda stížnostního soudu. V případě soudce Dlouhého se jedná o dlouhodobější praxi, kdy akceptuje ze strany VSZ Olomouc „tajné“ důkazy, aniž by to tom obviněný nebo jeho obhajoba věděli a poté jsou ze spisu odstraněny. Jedná se o závažnou praxi, která je nezákonná a neústavní, neboť tím dochází k porušení zásady rovnosti zbraní a kontradiktornosti soudního jednání, doplňuje advokátka.
Pochybnosti vidí i v tom, zda mohou členové senátu zůstat i nadále nestrannými, když minimálně dva z nich podpořili Flídrovo prohlášení. „Klient proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti vznáší námitku podjatosti soudce JUDr. Dlouhého jako předsedy stížnostního senátu, jakož i námitku podjatosti členů senátu JUDr. Kancírové a JUDr. Nováka,“ uzavírá Kojzarová ve svém vyjádření.
Dušan Šrámek
