Příkazu k odposlechu musí předcházet přesvědčivé poznatky z důvěryhodného zdroje, nestačí spekulace, i když vedené „užitečným záměrem“. Nezákonně povolený odposlech pak také nelze zákonným způsobem prodloužit. Obojí plyne z dnes zveřejněného usnesení Nejvyššího soudu (NS) v kauze bývalého libereckého policejního ředitele Miroslava Dvořáka, který dostal podmíněný trest za korupci a porušení služebních povinností. Usnesení NS se týká jen odposlechů, nikoli Dvořákovy viny.
Usnesení je výsledkem specifického typu řízení, v němž člověk po pravomocném skončení kauzy může požádat o přezkoumání zákonnosti odposlechů. Soud rozhodl v listopadu a výsledek je už známý delší dobu, ode dneška je v justiční databázi k dispozici i plné odůvodnění.
Zatím není zřejmé, jak se usnesení NS projeví ve Dvořákově kauze. Dvořák si srpnu 2015 vyslechl za korupci a porušení služebních povinností pravomocný souhrnný trest dva roky vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky plus zákaz činnosti u policie a ve státní správě na šest let. Podal dovolání, o kterém NS zatím nerozhodnul. Dnes zveřejněné usnesení se týkalo pouze odposlechů a jejich zákonnosti, nikoliv viny a trestu.
Policie v roce 2008 návrh na odposlechy podložila podezřením, že Dvořák ovlivňuje policejní zakázky na dodávku pohonných hmot. Podle NS ale policie mohla již tehdy jednoduše zjistit, že Dvořák ze své pozice zakázky ovlivnit nemohl. Policie sice díky odposlechům získala jiné poznatky, které vedly k trestnímu stíhání, avšak podle NS „není přípustné, aby teprve na základě a prostřednictvím povoleného odposlechu byly získávány informace o tom, zda se odposlouchávaná osoba dopustila protiprávního jednání“.
„Takový poznatek musí vydání příkazu k odposlechu předcházet, přičemž je třeba, aby byl validní, což znamená, že musí pocházet ze spolehlivého zdroje a musí být dostatečně přesvědčivý. (…) V žádném případě se nemůže jednat o pouhou spekulativní konstrukci, byť vedenou tzv. ‚užitečným záměrem‘,“ stojí v usnesení.
Příkaz k odposlechu vydala soudkyně Okresního soudu v Liberci v roce 2008. Poté jej prodloužila soudkyně krajského soudu, a i tento krok je podle NS vadný, protože nelze zákonně prodloužit odposlech prováděný na základě nezákonného příkazu.
Trest dostal Dvořák hlavně za korupci, která souvisela s dopravním projektem zaměřeným na zvýšení bezpečnosti u škol. Bývalý okresní ředitel policie si podle obžaloby řekl na začátku roku 2009 o úplatek nejméně 250.000 korun. Jinak hrozil, že projekt zastaví. Odposlechy byly pro rozhodnutí o vině klíčové. Poslední verdikt se týkal také zneužívání pracovníků údržby při stavebních pracích pro soukromé účely.
Už před tím byl Dvořák potrestán podmínkou za zneužití pravomoci úřední osoby ve třech případech, konkrétně za krytí dopravního přestupku politika a zjišťování informací a čísel pro soukromé účely. Původně byl obžalován také z dalších skutků, některé se ale neprokázaly. Po celou dobu Dvořák jakoukoli vinu popíral. Kauza je podle něj uměle vytvořená s cílem zlikvidovat ho.
(čtk)
