Dnes se rozhoří další kolo ostrých bojů o dceřiné firmy holdingu Vítkovic. Schází se věřitelské výbory Vítkovice Power Engineering a Vítkovice Gearworks. Jednat se zřejmě bude i o budoucnosti projektu elektrárny v Turecku, která je zásadní pro celý vítkovický holding.
Další kolo boje o průmyslový konglomerát Vítkovice se dnes rozjíždí. Sejdou se totiž věřitelské výbory dvou firem obsáhlého vítkovického holdingu – společností Vítkovice Gearworks (GEAR) a Vítkovice Power Engineering (VPE) a budou jednat o budoucnosti obou firem, jež jsou nyní v insolvenci. V konečném důsledku však může jít o budoucnost celých Vítkovic, celá kauza je velmi složitá a jde v ní pravděpodobně o miliardy korun. Ekonomický deník a jeho sesterský portál Česká justice o situaci psali v textech Podjatost nebo zpochybňovaní pohledávek: Insolvenční řízení Vítkovic provázejí námitky a Řídí Světlík a jeho lidé insolvenci vlastních firem?
Jak jsme psali v textu Komárkův konglomerát přitvrzuje: svolává valnou hromadu Vítkovic, byli v Turecku vyjednavači EGAP a ČEB a po svém návratu poslali do Vítkovic dopis týkající se především dotazů na budoucnost tureckého projektu. Po nepovedeném pokusu o převrat a zatčení tisíců skutečných či domnělých odpůrců skončila v nelibosti i skupina kolem bývalého zástupce turecké společnosti, která vedla projekt elektrárny Yunus Emre v Turecku, již zaručila Česká exportní banka 12 miliardami korun. Nyní je dokončení elektrárny Yunus Emre v rukou státu, což je výhodná pozice pro obě strany. Zástupci České exportní banky a Exportního a garančního fondu napsali vedení Vítkovic dopis, ve kterém se dotazovali na budoucnost projektu z pohledu Vítkovic. Existenci dopisu potvrdila i mluvčí holdingu Eva Kijonková.
„Na dopis jsme reagovali a deklarovali připravenost projekt dokončit. Jednání v Turecku nyní probíhají. Dopis se dotazoval na technické a finanční řešení. V obou případech jsme řešení navrhli a odvíjí se zejména od řešení kvality uhlí, kterou smluvně má garantovat a tedy má na starosti investor,“ uvedla Kijonková s tím, že svůj podíl na situaci má také Česká exportní banka, která garantuje plnění podmínek s Tureckem. „Nyní je prioritou jednat se současnou správou investora a z její strany obnovit smluvně vázané toky pro naše plnění kontraktu,“ dodala Kijonková.
První blok elektrárny v Turecku byl podle ní zastaven pouze z důvodu dořešení kvality uhlí na straně investora. „Navrhli jsme už při prvních potížích s kvalitou paliva možné technické řešení. Rozhodnout o něm bez investora ale nelze, protože kvalitu uhlí řeší podle smlouvy turecká strana. První blok je tedy hotový a zařazený do zdrojů energetiky Turecka, druhý téměř hotový, řešíme, jak spolu s investorem – jeho aktuální správou – projekt dokončit, tedy za dané kvality uhlí, případně úpravou uhlí i kotle,“ dodala Kijonková. Podle ní společnost VPE opakovaně vyjádřila zájem a vůli kontrakt dokončit. I proto bude velmi zajímavé sledovat, jak dopadne dnešní jednání věřitelského výboru. Pravděpodobně se však nic nestane a dnešní jednání bude jen „dělostřeleckou“ přípravou na další schůzi, která by se měla konat na konci listopadu. Otázkou je, jestli se před touto schůzí podaří Komárkovým lidem svolat valnou hromadu a jak případně dopadne.
Mohlo by vás zajímat
Jiří Reichl, Ekonomický deník