Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pošle 1. května svůj monitorovací tým do Česka na prvomájový pochod ultrapravice. Riziková shromáždění s následným pochodem do blízkosti ghett mají čeští radikálové naplánovaná zatím dvě. V Ostravě a Ústí nad Labem. Možné je ale i to, že se nakonec uskuteční jen jeden, o to větší a zřejmě radikálnější.
„OBSE chce monitorovat jak shromáždění odpůrců ultrapravice, tak by měla se zaměřit i na to, jestli shromáždění a pochody svolávané neonacisty neodporují mezinárodnímu právu a úmluvám, které Česká republika podepsala,“ řekl České justici Miroslav Brož z občanského sdružení Konexe, které se dlouhodobě pochody ultrapravice zabývá. Konexe v posledních letech také aktivně pochody neonacistů blokují.
Návštěva pozorovatelů OBSE přichází jen krátce poté, co premiérovi Bohuslav Sobotkovi napsal komisař pro lidská práva při Radě Evropy Nils Muižnieks. Ten navrhuje českým úřadům, aby začaly přistupovat k zákazům pochodů a shromáždění v sousedství Romů, pokud existují náznaky, že pochod je ve skutečnosti namířen proti romskému společenství.
Do Ústí nad Labem se má sjet až 500 extrémistů
Údajně předvolební mítink svolala do Ústí nad Labem DSSS. Její šéf Tomáš Vandas tvrdí, že na shromáždění a následný pochod městem má dorazit až 500 lidí. DSSS už založila speciální webové stránky k akci, pozvánky posílá i prostřednictvím facebooku. Číslo 500 by za normálních okolností bylo výrazně nadnesené. Na poslední akce svolané radikálními pravičáky přišlo v rozmezí od jednoho do pár desítek lidí. Teď Vandas hlásí i „mezinárodní“ účast. Ani ta by zřejmě Vandasovcům nepomohla. Při poslední velké akci v roce 2009 mašírovalo městem asi 400 lidí, ultrapravice přitom akci propagovala měsíce v Česku i za hranicemi.
Právě blízkost hranic je pro pravičáky důležitá. „Ústí si vybrali nejenom proto, že je to sociálně výbušný region, ale kvůli blízkosti hranic s Německem. Zřejmě očekávají, že přijede větší množství německých neonacistů,“ vysvětlil Brož.
Německá ultrapravice dostává doma v posledních letech jednu ránu za druhou. Jejich tradičnímu únorovému pochodu v Drážďanech se staví až 10 tisíc odpůrců. Letos dosáhl lidský řetěz odpůrců nevídaného vítězství – neonacisti pochod městem zrušili úplně. Lidé by je do ulic nepustili.
Větší účast v Ústí by mohlo zajistit zřejmě jen zrušení akce v Ostravě. Tomu napovídají i informace z policejních kruhů. Zástupci ústecké policie minulý týden podle informací České justice na pravidelné schůzce k přípravám na pochod přišli s tím, že na sever Čech může dorazil až 200 polských fotbalových hooligans, kteří se dlouhodobě druží s neonacisty ze severní Moravy. Ostravští ultrapravičáci poslali svoje lidi i na březnový pochod do Duchova na Teplicku.
Občanské iniciativy proto nahlásily zábor ulic, kterými by radikálové mohli projít do ústeckých ghett. V trase nahlášeného pochodu není ani jedno, v dosahu jednoho až tří kilometrů od ní je ale jedno z nejznámějších, Předlice. Brožovy Konexe ohlásily zábor i tam. V roce 2009 se tam skupina asi dvaceti neonacistů vydala, zastavit je musely až pořádkové jednotky. „Budeme jako vždy poskytovat podporu místním lidem. Pro děti připravíme zábavu, abychom je dostali z ulic,“ doplnil Brož. Iniciativa bude mít na místě faráře nebo psychologa.
Kritika na adresu Česka narůstá
Mezinárodní instituce kritizují Česko kvůli přístupu k Romům dlouhodobě. Rada Evropy už opakovaně upozornila například na to, že romské děti chodí v Česku většinou do speciálních škol, i když by zvládly školy základní, Romové jsou často terčem rasových útoků a Češi vylučují Romy na okraj společnosti, upozorňuje Rada Evropy.
Ta se v poslední době zaměřila právě na protiromské pochody. Těch od roku 2008, kdy ne neonacisti pokusili o pogrom na litvínovském sídlišti Janov, každoročně přibývá. V posledních letech je opakovaně zažil Šluknovský výběžek, Duchcov, Ostrava nebo České Budějovice. Neonacisti přijíždějí do pár týdnů tam, kde se odehrál jakýkoli mediálně známý střet mezi Romy a Čechy.
Podle komisaře pro lidská práva Nilse Muižkinkse by měly úřady k akcím, které jsou namířené proti Romům, postupovat rázněji.
„Odkazuji k usnesení štrasburského soudu z roku 2013 v případu Vona v. Maďarsko, kdy soud shledal, že rozpuštění organizace angažované v protiromských pochodech a paramilitantních přehlídkách není v rozporu s článkem 11 Evropské úmluvy o lidských právech. Soud poznamenal, že události byly organizovány v různých částech země v místech s rozsáhlou romskou populací, kde byly činěny výzvy k obraně etnické většiny proti tak zvané cikánské zločinnosti. Tyto činnosti zahrnovaly rasistické zastrašování občanů romského původu. Soud zdůraznil, že stát je povinen učinit preventivní kroky a hájit demokracii proti takovým spolkům, pokud existuje hrozba, že budou podkopána práva ostatních a hodnoty, na nichž spočívá demokratická společnost,“ cituje českému předsedovi vlády Nils Muižnieks z loňského rozsudku Evropského soudu pro lidská práva.
„S uspokojením jsem zaznamenal, že domácí (české) soudy v minulosti učinily totožné rozhodnutí. Úřady by mohly zvážit, jako první krok, zákaz demonstrací v blízkosti romských sousedství, kde jsou náznaky, že účastníci zamýšlejí pochodovat proti těmto společenstvím a cílem je romská komunita,“ píše Muižnieks.
Premiér Bohuslav Sobotka reagoval slibem, že „budování tolerantní společnosti“ je jednou z priorit jeho vlády, která se bude stavět proti „jakékoli formě násilí, nepřátelství nebo diskriminace, včetně anticikanismu“. Premiér je zároveň odhodlán zaměřit se na „kořeny marginalizace a diskriminace Romů v České republice“. Kabinet podle něj také připravuje národní strategii pro integraci Romů, která má platit pro období do roku 2020.
-unl-
