Stížnost na používání sledovacího software Policií České republiky šetřil Úřad pro ochranu osobních údajů. Policie doložila opatření proti změně získaných údajů, jejich ztrátě, neoprávněným přenosům a neoprávněnému přístupu k nim. Záznam o kontrole potvrzuje, že sledovací software existuje, informace o něm jsou ovšem v režimu vyhrazené.
Že se taková kontrola odehrála, vyplývá z veřejně zveřejněného seznamu provedených kontrol pod bodem Kontrola Policie ČR – Policie ČR, Policejní prezidium ČR, útvar SKPV. „Úřad prošetřil stížnost, která směřovala proti používání sledovacího software Policií ČR. V této věci Úřad provedl kontrolu na specializovaném pracovišti Policie ČR – Útvar zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, a to se zaměřením na zpracování osobních údajů v předmětném systému,“ uvádí na svém webu Úřad pro ochranu osobních údajů.
Podle mluvčího úřadu Davida Pavláta se kontrola uskutečnila na přelomu roku 2015 a 2016 poté, co stížnost podal jeden novinář v době, kdy média o existenci tzv. sledovacího software informovala veřejnost.
Úřad neshledal, že by Policie ČR ve sledování obyvatel postupovala v rozporu se zákonem o policii a s trestním řádem: „Kontrolou nebylo zjištěno, že by kontrolovaný využíval tzv. sledovací software nad rámec oprávnění vyplývajících z příslušných zvláštních zákonů, zde zejména zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Kontrolou nebylo zjištěno porušení zákona č. 101/2000 Sb,“ uvedl ÚOOÚ.
Stanoviska k tomu, zda je speciální software využívaný Policií ČR je povolován v souladu s trestním řádem, publikovala Česká justice právě před rokem, když vyšlo najevo používání tohoto nástroje.
Údaje ze sledovacího software nemá ani výrobce
Na žádost České justice poskytl mluvčí ÚOOZ David Pavlát dodatečnou informaci s tím, že jde o maximum možného, co lze zveřejnit, neboť tato věc podléhá utajení a je vedena v režimu vyhrazené.
Podle informace mluvčího ÚOOÚ doložila Policie ČR technická a organizační opatření proti zneužití sledovacího software třetími osobami: „Policie ČR kontrolujícím (tj. ÚOOÚ) doložila přijatá technicko–organizační opatření podle zákona č. 101/2000 Sb., aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití. Osobní údaje získané nasazením prostředků sledovacího software Policií ČR nejsou přístupné třetím osobám nebo výrobci systému, ale jen oprávněným osobám pověřeného útvaru Policie ČR,“ uvedl pro Českou justici mluvčí ÚOOÚ.
Kontrola dále potvrdila řádný postup Útvaru zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování, co se týče zpracovaní osobních údajů: „Kontrolou bylo zjištěno, že kontrolovaný v daném případě zpracovává osobní údaje v režimu § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., tedy ke splnění své zákonné povinnosti, přičemž podrobné podmínky a postupy pro zpracování osobních údajů jsou definovány v interních aktech kontrolovaného, tedy v souladu s požadavky § 13 zákona č. 101/2000 Sb,“ popisuje stručně výsledek kontroly záznam na webu ÚOOÚ.
Unie obhájců stále žádá informace
Na dotaz České justice, zda stížnost k ÚOOÚ podala Unie obhájců ČR, která se dlouhodobě domáhá od policie informace v souvislosti se sledovacím software, uvedl její tajemník Petr Svoboda, že nikoli. „V tomto případě to Unie nebyla. Stále pouze požadujeme informace od Útvaru zvláštních činností statistiku a čísla jednací při užití jednoho specifického typu softwaru,“ vysvětlil.
O tom, že Unie obhájců žádá déle než rok informace o software používaném ke sledování občanů, Česká justice opakovaně informovala. Unii obhájců informoval předseda parlamentní Stálé komise pro použití odposlechů a záznamu telekomunikačních zařízení a sledování osob Daniel Korte, že policie běžně užívá označení „sledovací software“ pro jistý specifický typ softwaru dodaného mj. společností Hacking Team pod obchodním názvem „Galileo“.
Software umožňuje prohlížet počítače podezřelých. Záležitostí Korteho sněmovní komise loni zabývala, ředitel Útvaru zvláštních činností Vladimír Šibor podle Korteho předal seznam případů, kdy policisté program využili.
Právě o čísla jednací a statistiku v kolika případech byl tento speciální software policií použit žádají obhájci. Jejich žádosti o informaci policie opakovaně zamítá. Naposledy s odůvodněním, že jde utajovanou informaci, tedy o státní tajemství.
Irena Válová
