Právní rámec pro fungování Ministerstva zahraničních věcí, a to jak v ústředí, tak v zahraničí, úprava pravidel pro správní činnosti velvyslanectví a právní jistota, pokud jde o rozsah poskytování konzulární ochrany v zahraničí. To vše by měl zajistit nový, zbrusu nový zákon o zahraniční službě, který resort Lubomíra Zaorálka (ČSSD) poslal do meziresortního připomínkového řízení.
Vzhledem ke specifickému charakteru zahraniční služby a s ohledem k dosavadní aplikační praxi a zkušenosti vyplývající ze zákona o státní službě je podle ministerstva pro řádné fungování zahraniční služby České republiky nezbytné přijmout zvláštní právní předpis (lex specialis vůči zákonu o státní službě), který bude jednotně a komplexně upravovat pravidla, zásady, zvyklosti a principy zahraniční služby České republiky.
Jsme jedním z posledních členských států EU, které takovouto právní úpravu nemají. Současná právní úprava v zásadě vychází pouze z ustanovení § 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky – resp. kompetenčního zákona. V dalších obecně závazných právních předpisech jsou upraveny jen některé dílčí otázky, avšak nesourodě. „Cílem návrhu zákona je přijmout nezbytnou komplexní právní úpravu zahraniční služby jako služby sui generis ve všech jejích oblastech a vytvořit základní předpoklady pro optimální výkon zahraniční služby. Samotné přijetí zákona především umožní nastavit Ministerstvu zahraničních věcí stabilní podmínky pro řádné fungování zahraniční služby, a také povede u státních zaměstnanců a zaměstnanců vykonávajících zahraniční službu nepochybně k vyšší míře jejich právní jistoty a možnosti profesionálního růstu,“ uvádí resort Lubomíra Zaorálka v předkládací zprávě zákona.
Ověřování pravosti podpisů a správnosti překladu
Nedostatky komplexní právní úpravy výkonu zahraniční služby jsou podle ministerstva patrné nejvíce v konzulární oblasti. Typickou činností konzulární služby je např. ověřování kopií, pravosti podpisů a správnosti překladů. Mezinárodní smlouvy umožňují, aby tuto činnost zastupitelské úřady vysílajícího státu na území přijímajícího státu vykonávaly, ale neexistuje vnitrostátní norma, která by tuto kompetenci zastupitelským úřadům svěřovala.
Kromě toho některé činnosti spadající tradičně pod pojem konzulární služby, resp. prakticky prováděné zastupitelskými úřady, jako je např. pomoc občanům v nouzi, nejsou v právním řádu zakotveny vůbec. „Tento stav je neuspokojivý a nedává dostatečnou právní jistotu občanům, resp. neumožňuje řádnou transpozici unijních pravidel upravujících dotčenou oblast,“ uvádí ministerstvo zahraničí v předkládací zprávě.
Návrh zákona o zahraniční službě si můžete stáhnout zde.
Návrh zákona upravuje v hlavě první předmět a působnost, vymezení základních pojmů v oblasti zahraniční služby a zásady výkonu zahraniční služby. V hlavě druhé upravuje postavení, zřizování a rušení zastupitelského úřadu. V hlavě třetí jsou upraveny rámec výkonu základních diplomatických činností, spolupráce Ministerstva zahraničních věcí při výkonu zahraniční služby s jinými orgány státní správy a dalšími subjekty a dále diplomatické a konzulární hodnosti. Hlava čtvrtá upravuje výkon konzulárních činností, jakými jsou např. konzulární ochrana, ověřovací činnost, notářská činnost, matriční agenda, státoobčanská agenda a dědická agenda.
V hlavě čtvrté jsou rovněž upraveny podmínky poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům jiných členských států Evropské unie v návaznosti na příslušný předpis Evropské unie. Hlava pátá upravuje služební a pracovněprávní vztahy v souvislosti s výkonem zahraniční služby zejména prvky, které zahraniční služba potřebuje nebo je na nich založena. Hlava šestá stanovuje rámec pro financování zahraniční služby.
Návrh zákona obsahuje i úpravu jiných právních předpisů navazujících na změny, které návrh zákona o zahraniční službě přináší. Jde především o změnu zákona o státní službě, změnu zákona o rozpočtových pravidlech, změnu zákona o důchodovém pojištění, změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a změnu zákona o pobytu cizinců na území České republiky.
Zlepšení podmínek pro matky na mateřské
Navrhovaná právní úprava bude mít dopad na státní rozpočet. S výjimkou nákladů na konzulární ochranu se jedná o výdaje spojené s úpravou služebně a pracovněprávních vztahů v rámci zahraniční služby. Přibyl by zvláštní zmocněnec nebo by došlo ke zvýšení limitu osobního příplatku diplomatických pracovníků s přiznanou hodností velvyslance. To by dle odhadů ministerstva vyšlo na zhruba 16 milionů korun ročně. Nově také bude upraven nárok na úhradu nákladů spojených s ubytováním po dobu 14 týdnů osobám čerpajícím mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou v zahraničí. „Při stejném počtu státních zaměstnankyň na mateřské nebo rodičovské dovolené v zahraničí v roce 2017 by náklady na nájemné za 14 týdnů činily 1 306 830 Kč. Jednalo by se tudíž o navýšení o 906 830 Kč,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě.
Předpokládaná celková výše nákladů na zdravotní připojištění na 1 rok by při uvedeném celkovém počtu osob v zahraničí podle materiálu činila celkem 27 376 000 korun.
Konkrétní postup pro stanovení příplatku za přiznanou diplomatickou hodnost bude stanoven vyhláškou Ministerstva zahraničních věcí. Právně se také ukotví příplatek za diplomatické hodnosti. Předpokládá se celkový náklad za rok ve výši 18 864 000 Kč.
Podle důvodové zprávy by bylo vhodné, aby zákon začal platit ihned po svém schválení.
(epa)
