Vězeňská služba (VS) žádá od příštího roku navýšení služebních míst o 410 služebních míst a 410 nových občanských zaměstnanců. Státní rozpočet by to stálo miliardy korun navíc. V současnosti už prý VS nemá žádné personální rezervy. Nyní funguje jen díky službám přesčas. Na vině je i zvyšující se počet vězňů, jejichž počet může letos přesáhnout 23 tisíc. Kapacita věznic je dávno překročena.
Na začátku roku 2015, tedy rok od amnestie vyhlášené exprezidentem Václavem Klausem, bylo v českých věznicích celkem 18 658 vězněných. V polovině letošního července už v českých věznicích sedělo přes 22 tisíc vězňů. Jenže počet příslušníků Vězeňské služby se navzdory praskajícím celám nezměnil. „V personální oblasti již nemá Vězeňská služba ČR prakticky žádné rezervy,“ uvádí Vězeňská služba v návrhu na systematizaci svých početních stavů, který má brzy projednat vláda. Stav vězňů je nyní na 106 procentech kapacity českých káznic.
Riziko selhání
Po dvouleté stagnaci je prý nyní nezbytné, aby k navýšení tabulek nezbytně došlo, a to nejen pro příští rok, ale i následující roky. „Stále větší penzum práce je proto vykonáváno pouze za cenu služby přesčas, což je stav dlouhodobě neudržitelný a z hlediska lidských zdrojů i stav nežádoucí, neboť soustavné přetěžování vězeňského personálu s sebou přináší vedle fyzického a psychického vyčerpání i zvýšené riziko profesního selhání,“ uvádí Vězeňská správa. Jen loni napracovali příslušníci Vězeňské služby zhruba 200 tisíc přesčasových hodin.
Ale ani to k zajištění věznic nestačilo. Vlivem nízkého počtu personálu museli ve věznicích dokonce omezovat hlídky. „Bylo přikračováno i k omezování počtu strážních stanovišť, např. strážních věží, což je stav zcela nežádoucí, který rozhodně nepřispívá k udržení požadované úrovně bezpečnosti,“ upozorňuje materiál, který má Česká justice k dispozici.
Stále rostoucí počet vězňů si navíc žádá i rozšiřování ubytovacích kapacit. Norma vyplývající z mezinárodních úmluv na jednoho vězněného činí 4 m2 na osobu. České káznice mají celkovou kapacitu „pouhých“ 20 853 míst. Realita navíc neodpovídá jen už tak podhodnoceným počtům.
Čtěte také: Kapacita věznic je překročena. Příslušníci VS se o proplácení přesčasů musí soudit
Mezi vězněnými jsou i mladiství, ženy, drogově závislí, lidé umístění do detenčních zařízení i lidé ve vazbě. „V případě osob vazebně stíhaných je možné vyčleněnou ubytovací kapacitu reálně naplnit pouze na cca 80 procent,“ upozorňuje materiál. Do příštího roku sice plánuje služba otevřít 369 nových ubytovacích kapacit pro vězně, jenže jejich ostraha vyžaduje dalších 80 tabulkových míst.
Střežení pracujících
Navýšení počtu příslušníků je nutné ale nejen kvůli zabezpečení vězňů na celách. Více ostrahy si vyžádá i plánované zvýšení počtu odsouzených zapojených do práce. Od nového roku uzavřela Vězeňská služba smlouvu s 37 novými subjekty, které vězně zaměstnají. Předpokládá, že počet takových firem ještě vzroste. Kvůli zvýšení zaměstnanosti vězňů bude ovšem potřeba přijmout 150 dalších nových příslušníků.
Schválená koncepce vězeňství do roku 2025 počítá nejen se zkvalitněním programů zacházení s odsouzenými, ale i s jejich aktivitami mimo vězeňské cely. Z toho vyplývá i potřeba nárůstu počtu občanských zaměstnanců ve vězeňství, tedy vychovatelů, speciálních pedagogů či pedagogů volného času. Podle zákona má připadat jeden vychovatel maximálně na dvacet vězňů.
Čtěte také: Kapacita věznic je překročena. Příslušníci VS se o proplácení přesčasů musí soudit
Tuto povinnost ale z důvodu podhodnocené kapacity civilních pracovníků Vězeňská služba v současnosti porušuje. „V tomto smyslu jsou i dozorovými státními zástupci Vězeňské službě ČR vydávány písemné příkazy,“ připomíná materiál pro vládu. Řešením je proto podle návrhu systematizace zřízení 289 nových tabulkových míst pro občanské zaměstnance, kteří s vězni pracují.
Kaplan do každé věznice
Dlouhodobě se české věznice potýkají také s nedostatkem zdravotnického personálu. Návrh proto počítá s novými 24 místy pro zdravotní sestry a deseti lékaři, a to i přesto, že vězeňské zdravotnictví je zejména pro lékaře finančně i celkově neatraktivní. Vláda si navíc letos v únoru dala za úkol zavést do každé z celkem 35 věznic místo vězeňského kaplana. Nově jich tedy Vězeňská služba bude muset přijmout dalších čtrnáct.
Navrhovaná personální systematizace ovšem předpokládatelně nebude levná. Celkově by se na výdaje za zaměstnance mělo ve státní kase najít skoro čtyři a půl miliardy. Náklady na dozorce a další příslušníky Vězeňské služby by ministerstvo spravedlnosti chtělo navýšit pro příští rok na skoro 2,8 miliard korun. Na platy civilních zaměstnanců by pak podle plánu mělo jít 1,6 miliard korun. K návrhu se do 5. srpna musí vyjádřit i ministerstvo financí.
Vydělané miliony
Ačkoli jde řádově o desítky milionů korun, od příštího roku by se podle Vězeňské služby měly zvednout příjmy za vězně do státní kasy. Souvisí to s výraznějším začleněním odsouzených do práce u soukromých firem, kterých by mělo podle odhadů být o tisícovku víc než do letoška. Celkově by větší zapojení odsouzených do práce mohlo podle odhadů přinést přes 57 milionů korun.
Za daně z příjmu by od vězňů stát mohl inkasovat zhruba 17 milionů korun, dalším přínosem by pro stát měly být zálohy na zdravotní a sociální pojištění pracujících odsouzených. Státu by měli celkem zaplatit asi dvanáct a půl milionu na odvodech.
Další nedaňové příjmy očekává Vězeňská služba za vyšší přirážky k nákladům práce vězně v případě práce u soukromých podnikatelských subjektů. „Vězeňská služba předpokládá, že bude u nových zaměstnavatelů vyžadovat přirážku vyšší, a to podle náročnosti střežení. Při průměrné 50% přirážce a při zvýšení zaměstnanosti v této kategorii o tisíc vězňů dojde k navýšení nedaňových příjmů o 27,8 milionu korun,“ uvádí návrh.
Vendula Stadlerová
