Zrušení okresních soudů je pro předsedu Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) nepřípustnou myšlenkou. Nejvyšší rada soudnictví by pak podle něj měla být pouze poradním sborem ministra spravedlnosti. Vojtěch Filip, místopředseda Poslanecké sněmovny a advokát v rozhovoru pro Českou justici také zkritizoval volbu předsedy vyšetřovací komise pro reorganizaci policie.
Za několik dní, k prvnímu srpnu, odstartuje tzv. reorganizace policie. Podle plánů policejního prezidia vznikne Národní centrála boje proti organizovanému zločinu a sloučí se tak ÚOOZ a ÚOKFK. Okolnosti reorganizace nyní vyšetřuje sněmovní vyšetřovací komise. První výsledky její práce mají být podle předsedy Pavla Blažka (ODS) známy v říjnu. Nebude to už takříkajíc s křížkem po funuse?
Musím říct, že jsem trochu zklamán rozhodnutím Poslanecké sněmovny, co se týče volby předsedy komise. Nejde o to, že nebyl schválen náš kandidát Zdeněk Ondráček. Jde o to, že reorganizace navazuje na události, které zde započal stranický kolega poslance Blažka Ivan Langer. V tomto ohledu tedy nevím, zda od předsedy vyšetřovací komise mohu očekávat objektivitu a nepovažuji to za šťastné rozhodnutí. V komisi jinak vidím naději i z toho důvodu, že v ní neplatí zastoupení podle principu proporcionality, ale podle principu parity. A spoléhám na to, že zástupce Hnutí ANO nebude mít zájem, aby se to nevyšetřilo.
Co říkáte na samotnou reorganizaci, jak ji navrhlo policejní prezidium?
Problém té reorganizace je v tom, že se rozbíjí tým. U policejní práce je důležité, aby byla kontinuita. Podezřelé také bylo to, že policejní prezident tak chvátal a svým nejbližším podřízeným to řekl pozdě. Další věc, která mi na tom byla podivná je, že se policisté dostali do sporu se státními zástupci. Vím, že státní zástupce je jediný, který může ukládat zástupci policie závazný pokyn, jak má vyšetřovat a co. V tom sporu to znamená, že státní zástupci měli velkou obavu, že část zdokumentované činnosti závažné kriminality, kterou sledovala policie, může v té diskontiniutě zaniknout. A proto si pak stahovali některé spisy.
Aktivita státních zástupců v počátku celého sporu o reorganizaci vám přišla v pořádku? Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kvůli chystaným změnám v policii napsal dopis premiérovi. Dovedete si analogicky představit, že by policejní prezident psal předsedovi vlády, že nesouhlasí s určitými pasážemi návrhu zákona o státním zastupitelství?
Tato analogie, to se nezlobte, ta je pro mě nepřípustná. Nejvyšší státní zástupce je žalobce státu a on odpovídá za to, že policie vyšetřuje nebo že se vyšetřuje to, co se k němu dostane z veřejných zdrojů. On má povinnost ex officio. Pokud měl obavu, koho jiného má upozornit, než premiéra. Není to jeho právo, ale povinnost, takto já to vnímám. Když jsem pracoval jako předseda kontrolního výboru, tak jsem některé věci také komunikoval s nejvyšším státním zástupcem. Museli jsme si vyjasnit, že mu nepíšu jako poslanec Vojtěch Filip, ale jako předseda kontrolního výboru. Jestliže se výbor Poslanecké sněmovny na něčem usnesl tak není možné, že by to odmítal.
A aktivita státních zástupců z olomouckého vrchního státního zastupitelství, kdy kvůli reorganizaci vyslýchali policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdenka Laubeho, je podle vás také v pořádku? Výslech předem avizovali v médiích.
Je to jejich právo, to nemohu zpochybnit. V tomto ohledu pokud mají naplnit literu zákona o státním zastupitelství, tak jim nic jiného nezbývá. Jestliže mají podnět z veřejných zdrojů, tak by měli požádat vyšetřovatele o prošetření konkrétní věci.
Do Zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2015 zařadilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci poznatky ohledně toho, že v policii má docházet k organizovanému obchodování s informacemi, ovlivňování trestních řízení a únikům informací ze spisů, rozsáhlé prorůstání zločinu do struktur Policie ČR a GIBS včetně vysokých míst. Neznepokuje vás to?
To je závažná věc. Pokud existuje poznatek, že přes závazný pokyn státního zastupitelství se nějaká věc nevyšetřuje nebo se zdržuje, že dochází k průtahům, tak státní zastupitelství pak musí nabýt dojmu, že něco nefunguje. A logická struktura je, že by to měl řešit vnitřní orgán, tedy inspekce. Pokud to neřeší, tak je nutné se zabývat tím, jak je možné, že kontrola nefunguje. Pak nastává vnější kontrola. Já jsem přesvědčen, že v tomhle ohledu vyšetřovací komise k reorganizaci policie může přispět k narovnání vztahů mezi jednotlivými orgány činnými v trestním řízení. Ještě bych řekl jednu důležitou věc. Policie musí sbírat důkazy jak ve prospěch, tak v neprospěch obžalovaného. Nesmí být propojena se státním zastupitelstvím. Jestliže dochází k tomu, že shání důkazy jen v jeho neprospěch, tak to je velmi špatné. To bychom se očitli v něčem horším, než je policejní stát. Jsem velmi háklivý na to, když někdo ohýbá zákon ve svůj prospěch. Zákony může tvořit jen parlament.
Jaký je váš názor na návrh zákona o státním zastupitelství?
Rozumím dělbě práce i míře vysoké odbornosti, ale nemyslím si, že mají vznikat specializované útvary. Mně to připomíná lidové soudy. Já jsem pro to, aby ten systém fungoval jako celek. Odbornost by měla fungovat ve struktuře okresního, krajského nebo vrchního státního zastupitelství. Já státní zastupitelství nevnímám jako čtyřstupňovou strukturu. Pokud máme trestné činny, které v první instanci soudí pouze krajský soud, tak musíme mít vrchní soudy. A tím pádem musíme mít podobnou soustavu u státního zastupitelství.
Nový zákon by ale měl vrchní státní zastupitelství zrušit.
Ano a já to kritizuji. Pak by se trestní řád musel změnit tak, že i ty závažné trestné činy soudí v první instanci okresní soud. Pochopitelně by to zvýšilo nároky na Nejvyšší soud. Pokud to chce ministr Pelikán předložit tak, abychom s návrhem souhlasili, tak musí změnit změnu struktury soustavy soudů.
Teď se ale hodně debatuje o tom, že by se mohly spíš zrušit okresní soudy, což by podle zastánců této myšlenky mohlo přinést větší specializaci senátů na krajských soudech.
Takový názor může říkat někdo, kdo u soudu nikdy nestál a nezná nápad na okresních soudech.
Ale tento názor přece mají i někteří předsedové krajských soudů.
Já tomu rozumím, že by jim to vyhovovalo. Říkám to z pohledu účastníka řízení. Buď se chceme občanovi přiblížit, nebo se mu vzdálit. A já mám obavu, že pokud by byly okresní soudy jen pobočkami krajských soudů, tak může dojít k tomu, že uděláme specializace a rozvody budou v Jihočeském kraji jen v Písku a vypořádání společného jmění manželů jen v Jindřichově Hradci. Tak takhle opravdu ne. Teritorialita člověka by byla dána tím, že je příslušný krajskému soudu. Tam nejde o nezávislost soudce, tohle je spíše správní rozhodnutí, že je přidělen tento případ tomuto soudci. A vy budete z Dačic jezdit do Prachatic? takové řešení odmítám.
Podpořil byste vznik soudcovské rady, například v podobě Nejvyšší rady soudnictví (NSR)?
Já proti samosprávě vůbec nic nemám, ale pak jsou věci, kdy vždy dochází v rámci dělby moci ke konfliktu mocí. A jaký bude vztah NSR k parlamentu? Kdo bude odůvodňovat justiční záležitosti? Předseda Nejvyšší rady soudnictví? Je to logické, když není součástí vlády?
Soudcovská unie navrhuje, aby součástí rady byli i poslanci, neměl by to být politicky vykořeněný justiční orgán.
To je pěkná matlanice. Ať má klidně NSR právo předložit vládě návrh zákona, ale předkládat ho bude vláda. Pokud budeme mít NSR, musíme zvýšit počet těch, kteří mají právo legislativní iniciativy. Jakmile si to vymůže jedna z mocí, tak proč by například tu iniciativu neměl mít prezident, ombudsman a další? Pozor na to. Nemám problém se zřízením NSR, ale mám problém s kompetencemi.
Vám se tedy zdá v pořádku dnešní stav, kdy justici řídí Ministerstvo spravedlnosti a který především soudcům dlouhodobě nevyhovuje?
A proč si pan ministr neudělá poradní sbor? NSR vnímám jako důležitý, ale poradní sbor. Jaká míra samosprávy tam zůstane, to je k diskuzi. Nepochybuji o tom, že soudy mají být připomínkovým místem nebo mají mít právo jednat s ministrem.
S ministrem už nyní jednají například v rámci kolegia a zákony také připomínkují. Ale často si špičky justice stěžují právě na to, že k těm připomínkám není přihlíženo a píší je vlastně jen proto, aby si je ministerstvo mohlo v legislativním procesu tzv. odškrtnout.
To si stěžuje více institucí. Nezlobte se na mě. Pokud jsme se pustili do systému nezávislých úřadů, což já úplně nepodporuji, tak zde musí být vnější kontrola.
Ústavní soud nyní řeší individuální stížnost na způsob rozdělování přísedících na Krajském soudu v Brně. V podstatě se řeší to, zda by přísedící měl být v rámci práva na zákonného soudce na stejné úrovni, jako soudce. V rámci tohoto případu se v poslední době opět rozvinula diskuze o smyslu přísedících. Ministr Pelikán například navrhuje jejich redukci na okresních soudech. Podpořil byste to?
Nejsem pro zrušení přísedících, nejsem ani proto, aby měli jiný statut, než soudci. Naopak, měla by se jim dát větší prestiž, aby spolky stály o to, mít ze svých členů přísedící soudu. Podívejte se do soudních síní. Kromě soudců tam přijde advokát, státní zástupce, druhá strana a pak nikdo. Nikdo by nekontroloval, zda soudce soudí objektivně, zda zkoumá všechny důkazy. Bez přísedících by se ztratila veřejná kontrola. U pracovně právních věcí je to opravdu důležité. Soudci v tomto ohledu nemají dostatek objektivních poznatků z pracovišť. Čtou ty zkušenosti ze spisu. Nemají strach o to, zda přijdou o práci, nevnímají tlak, jaký je na lidi vytvářen ze strany zaměstnavatelů.
Jaké jsou priority KSČM v oblasti justice?
Přál bych si, aby bylo co nejméně zákonů a stabilizoval se občanský soudní řád a trestní řád.
Eva Paseková
