Po reformě policie se rýsuje další možný konflikt ve vládní koalici, a to spor o tendr na výběr mýta. Vláda na svém posledním zasedání rozjednala návrh ministerstva dopravy, podle kterého bude v jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU) vybrán stávající provozovatel systému – rakouská firma Kapsch minimálně pro příští dva roky. Podle znaleckých posudků a právních stanovisek, které má Česká justice k dispozici, státu nejspíš ani nic jiného nezbývá.
Vláda dala za úkol ministerstvu dopravy nechat si vypracovat dva nezávislé znalecké posudky a dvě právní stanoviska k dalšímu pokračování výběru mýta a způsobu výběru jeho provozovatele. Stávající smlouva z roku 2006 s Kapschem totiž vyprší ke konci tohoto roku. Zamýšlený postup vybrat stejného provozovatele i nadále v JŘBU a přihrát mu tak i v příštích třech letech zakázku za miliardy musí schválit kabinet. K materiálu by se měl dostat ve čtvrtek. O hrozícím kolapsu výběru mýta budou jednat i špičky koalice. Rada vlády pro transparentní veřejné zakázky a také Rada pro informační společnost daly k prodloužení smlouvy bez veřejného tendru nesouhlasné stanovisko. Podle nich může být takový postup protiprávní.
Sociální demokracie není s postupem ministerstva, které spravuje ANO, spokojena. Šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák řekl, že situace je vážná a hrozí velké škody. Bod týkající se mýta tak bude zřejmě z jednání vlády stažen.
Na přípravu výběrového řízení na nového provozovatele mýtného systému měli ministři za ANO dva a půl roku, řekl dnes ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ministerstvo na příští zasedání kabinetu podle něj předložilo právně vadný materiál, přestože ministr Dan Ťok tvrdí, že jednací řízení s Kapschem nebude problém, dodal Chovanec. Zároveň uvedl, že rezignace ministra dopravy by v současnosti situaci nikterak nevyřešila.
Podle Ťoka se ČSSD snaží z mýta udělat předvolební téma, které by zakrylo problematickou reorganizaci policie. Pokračovat ve vyjednávání s Kapschem je podle něj nyní jedinou možnou cestou. Dnes novinářům připomněl , že prodloužení smlouvy s Kapschem pro získání času na přípravu nového výběrového řízení schválila vláda. „Já nechápu, proč se od tohoto schváleného usnesení vlády odchylujeme a začínáme debatovat o dalších věcech,“ dodal ministr dopravy. Stále věří, že se mu podaří ve čtvrtek přesvědčit vládu o tom, že jeho návrh je v současnosti nejvhodnější
„Vykládat zákon takovým způsobem, že ministerstvo nemůže napravit staré chyby, tak mně to přijde, že to má blízko k právnímu nihilismu,“ uvedl k problematice Ťok. Zároveň připomněl, že zpoždění ve výběru pokračovatele způsobily už špatně uzavřené smlouvy před deseti lety, kvůli kterým nyní nemá ministerstvo dopravy právo poskytnout zájemcům o mýtnou zakázku před vypršením smlouvy s Kapschem řadu důležitých dat, bez kterých není možné provoz mýtného systému řádně vysoutěžit.
Stanovisko AK Dáňa, Pergl a partneři zde.
Stanovisko AK Becker a Poliakoff zde.
Posudek A-Consult plus, spol. s r.o. ke stažení zde.
Posudek znalce Jiřího Bergera zde.
Koalice se tak opět dostává do patové situace. Snaha, aby se do tendru přihlásilo víc firem, už s největší pravděpodobností nevyjde. Důvody mimo jiné shrnují i znalecké posudky a právní stanoviska čtyř oslovených advokátních kanceláří a znalců, kteří shodně došli k závěru, že jiné řešení, než ponechat provoz mýta stejné firmě, není možné. Důvodem je podle nich i čas. Stávající systém prostě není možné předat jinému provozovateli. Posudky pro ministerstvo dopravy má Česká justice k dispozici.
Čtěte také: Pokud Ťok přidělí provozování Mýta Kapschi, bude zřejmě čelit žalobě
Netransparentní soutěž
„Zadání veřejné zakázky prostřednictvím JŘBU představuje nejméně transparentní způsob zadání veřejné zakázky, který však je, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené zákonem o veřejných zakázkách, způsobem zákonným a oprávněným,“ uvádí právní kancelář Becker a Poliakoff, která měla rovněž na starost vypracování právního stanoviska k možnostem soutěže. Podmínkou podle právníků ale je, že ministerstvo musí mít v ruce více znaleckých posudků technického charakteru, které jednoznačně potvrdí technickou jedinečnost stávajícího provozovatele systému, aby mohlo k JŘBU přistoupit.
To ostatně oba technické znalecké posudky Znaleckého ústavu i znalce Jiřího Bergera tvrdí. „Znalecký ústav došel k jednoznačnému závěru, že rizika související s převzetím provozováním systému elektronického mýta od 1. ledna 2017 jiným dodavatelem, a to zřejmě bez součinnosti se stávajícím generálním dodavatelem, jsou natolik vysoká, že nelze převzetí stávajícího systému elektronického mýta od 1. ledna 2017 jiným nově vybraným dodavatelem doporučit,“ uvádí ve svém posudku Znalecký ústav.
Ke stejnému úsudku došel v posudku i znalec v oblasti kybernetiky a výpočetní techniky Jiří Berger. „Po posouzení všech hledisek a kritérií jsem dospěl k názoru, že definovaný a vymezený komplex dodávek a služeb souvisejících s realizací systému časového zpoplatnění pozemních komunikací v kontextu stávajícího systému dokáže z technického hlediska provozovat pouze stávající dodavatel a to i přesto, že část služeb je již nyní jednoznačně řešena ve formě subdodávky externích dodavatelů,“ uvádí s tím, že vzhledem k nasmlouvaným subdodávkám a jejich množství je může opět zrealizovat pouze Kapsch.
Uzavřený tendr je na místě i podle advokátní kanceláře Dáňa, Pergl a partneři, a to i vzhledem k tomu, že podle ní právě technické předpoklady provozování systému v současné době splňuje pouze současný dodavatel a ministerstvo tak může přistoupit k JŘBU. „Klient zvolil řešení zadání zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění jakožto krajní řešení, kterým se snaží zabránit možným hospodářským škodám souvisejícím s nemožností vybírat od 1. ledna 2017 mýtné,“ uvádí v právním stanovisku.
Kancelář navíc odkazuje na judikát Nejvyššího správního soudu z ledna roku 2013. „Ochrana výhradních práv připadá v úvahu zejména v situaci, kdy zadavatel získal v minulosti licenční oprávnění, které je nezbytné pro pořízení dalšího plnění, a dodavatel nemá vůli udělit autorskoprávní nebo jinou licenci jiné osobě, která by plnění mohla zadavateli poskytnout,“ cituje rozsudek NSS. Ačkoli se v tomto případě o licenční či autorská práva nejedná, zdůrazňuje nutnou součinnost s firmou Kapsch a případným novým provozovatelem systému, která lze o příslušný judikát rovněž opřít.
MMR: K JŘBU není důvod
Problém v pokračování spolupráce s Kapschem na základě JŘBU ale vidí Pracovní skupina pro transparentní veřejné zakázky při ministerstvu pro místní rozvoj. Podle ní k uzavřenému tendru není důvod, navíc si za bezvýchodnou situaci může prý ministerstvo dopravy samo, pokud v minulosti vytvořilo „stav exkluzivity“, který svědčí pouze současnému dodavateli mýtného systému.
Ministerstvo dopravy se ovšem názoru komise MMR brání. „Ministerstvo usilovalo o nezbytnou součinnost stávajícího provozovatele při předání systému jinému subjektu, který by vzešel z otevřeného výběrového řízení. Ta ale není v současné smlouvě zakotvena,“ uvádí v tiskové zprávě Ťokův rezort s tím, že tato exkluzivita byla nastavena už v roce 2006.
Svazující smlouva
Právě nastavení spolupráce se společností Kapsch před deseti lety je kamenem úrazu. Smlouva podepsaná tehdejším ministrem dopravy Milanem Šimonovským (KDU-ČSL) čítá kolem šesti tisíc stran a stát de facto zavazuje k navázání další spolupráce i po jejím uplynutí. Výběr jiného dodavatele by podle znalců totiž měl trvat roky a vláda tak nestačí soutěž vypsat pár měsíců před koncem jejího vypršení.
„Znalecký ústav dospěl k jednoznačnému závěru, že bezproblémový a bezrizikový přechod ze stávajícího dodavatele na nově vybraného dodavatele vyžaduje minimálně 12 měsíčních období, s tím, že během prvních šesti měsíců musí nový dodavatel prokázat svoji kvalifikaci a schopnost zajistit funkčnost, provozuschopnost, bezpečnost a efektivitu výběru mýta včetně postupu implementace Evropské služby elektronického mýta,“ píše ve svém posudku ústav.
Dalších šest měsíců by podle Znaleckého ústavu měl souběžně běžet systém stávajícího i nového dodavatele v testovacím režimu. Až by se nová technologie po půl roce zkušebně ověřila, mohla by se spustit sama a naostro. „Souběh a určitou spolupráci stávajícího generálního dodavatele a nově vybraného dodavatele považuje Znalecký ústav za naprosto nezbytné podmínky bezrizikového přechodu,“ dodává s tím, že přechod na nového provozovatele, případně nový systém musí být pro uživatele komunikací naprosto nezaznamenatelný a musí proběhnout bez jakékoli odstávky, za kterou by každý den stát na mýtném tratil kolem 26 milionů korun.
Čas na tendr? Tři roky
Celkově doporučuje Znalecký ústav za ideální dobu pro celý nový tendr, tedy od jeho vypsání, přes veškeré lhůty, výběr a posouzení uchazečů či možného odvolání k antimonopolnímu úřadu a převzetí novým provozovatelem, tři roky, a to v souběhu se stávajícím dodavatelem.
Ideální čas na převzetí systému je i podle dalšího znalce Jiřího Bergera nejméně půl roku, a to za předpokladu, že bude mít nový dodavatel k dispozici veškerou kompletní dokumentaci. „V případě neúplné dokumentace se tato doba významně prodlouží nejméně na devět měsíců a riziko případné nedostatečné spolehlivosti nebo funkčnosti lze považovat za vysoké,“ upozorňuje ve svém posudku Berger.
Unikátní know-how
Další problém vidí znalci v tom, že firma Kapsch má z hlediska softwaru unikátní know-how, které stále vyvíjí a které ovšem není předmětem smluv se státem. V případě vypovězení spolupráce by se tak systém elektronického mýta jednoduše vrátil na technickou úroveň před deseti lety. „Díky průběžné modernizaci prováděné konsorciem Kapsch byl systém obohacen o nové pokročilé funkce, jeho provoz byl výrazné optimalizován a díky tomu si k dnešnímu dni udržuje i po téměř deseti letech provozu vysoký standard odpovídající modernímu systému,“ uvádí Znalecký ústav s tím, že se jedná o modernizaci nad rámec smlouvy o dodávce. Kapsch tedy nemá za povinnost tyto optimalizace předávat příštímu dodavateli. „Existuje tedy reálné riziko, že při skončení smlouvy o dodávce by byl systém předán funkční, ale na technologické úrovni odpovídající roku 2006,“ píše se v technickém posudku ústavu.
Vlastní smlouva s bankou
Zanedbatelné nejsou ani významnější subdodávky firmy Kapsch. Například veškeré finanční operace má na starosti Československá obchodní banka. Minoritní část pak zajišťuje společnost O2. Peněz, které mýtným systémem ročně protečou, není málo. Jde zhruba o devět až deset miliard korun, přičemž za provoz stát zaplatí asi pětinu.
Výběr poplatků je z pohledu znalce klíčový a neoddělitelný a je zásadní součástí mýtného systému. Platební řešení navíc funguje jako služba. „Mezi těmito systémy je technicky tak úzká vazba, že lze říci, že jeden bez druhého nelze provozovat,“ upozorňuje Berger s tím, že „neexistuje veřejně dostupný technický popis fungování takového systému a nejsou u něj k dispozici zdrojové kódy, ani není z podstaty věci přístup k provozovanému řešení, jelikož je součástí bankovních systémů ČSOB.“
Kapsch más ČSOB smlouvu na exklusivní spolupráci. „Jakákoliv, ač sebekratší, nefunkčnost centrálního systému by znamenala nemožnost sledování transakcí a jejich účtování. Nefunkčnost platebního řešení by znamenala nemožnost výběru mýtných poplatků,“ dodává znalec Jiří Berger v posudku.
Systém platebního řešení podle něj není možné předat jakémukoli odborně způsobilému dodavateli. „Dodávám, že pokud by kdykoliv v budoucnosti nedošlo o obnovení kontraktu s ČSOB (hypoteticky ať v rámci systému, nebo napřímo se zadavatelem), bude nutné tuto část systému nahradit jiným jako celek, jelikož část poskytovaných služeb (propojení bankovních systémů, platební terminály, konektivita terminálů, zúčtování plateb, bankovní garance za nárokované platby atd.) je vázána přímo na bankovní licenci,“ říká ve svém znaleckém posudku.
Přestože pracovní skupina nedoporučila vládě ministerský návrh ke schválení, podle Ťoka není pravděpodobné, že by kabinet řízení s Kapschem skutečně zastavil. To by totiž znamenalo, že se od příštího roku nebude vybírat na českých silnicích mýtné. Kromě zhruba desetimiliardového výpadku by pak hrozilo, že silnice zaplaví kamiony z celé Evropy, jejichž majitelé nezpoplatněnou trasu rádi využijí, dodal.
Desetiletá smlouva na správu mýtného systému vyprší na konci letošního roku. Snahu najít nového provozovatele prostřednictvím otevřené soutěže ministerstvo vzdalo na konci loňského roku s tím, že řádný tendr již není možné stihnout. Prostřednictvím mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a vybraných částech silnic první třídy. Za devět let provozu se na mýtném vybralo téměř 70 miliard korun, přičemž za loňský rok to bylo 9,7 miliardy Kč.
Eva Paseková
