Profesní slepota, chabé znalosti z teorie trestního práva, neschopnost rozlišení co je a co není trestný čin, neznalost obsahu pojmů jako obec, kraj, krajský úřad, rozsáhlé pravomoci a nulová odpovědnost jsou podle poslance a člena ústavně-právního výboru JUDr. Lukáše Pletichy hlavní důvody v současnosti rozšířeného jevu trestního stíhání zastupitelů obcí a měst za hlasování. Razantní vyjádření poskytl České justici v souvislosti s hlavním líčením s bývalými radními v Liberci, které začalo u Okresního soudu v Liberci.
Od konce března rozhoduje Okresní soud v LIberci o vyplácení odměn ve dvou společnostech patřících kraji. Za práci v dozorčí radě českolipské nemocnice byly údajně protiprávně proplácené odměny bývalému radnímu pro ekonomiku Zdeňkovi Bursovi a jeho kolegovi pro sociální oblast Pavlovi Petráčkovi. Podle obžaloby to bylo v rozporu se zákonem o střetu zájmů z roku 2006, kdy uvolnění členové krajského zastupitelstva nemají nárok na odměnu za práci v orgánech krajských společností.
V druhém případě se obžaloba týká devíti bývalých radních a dvou manažerů společnosti Silnice LK. Také tam pobírali dva bývalí radní jako členové dozorčí rady odměny. Podle obžaloby ale vinu nesou i zbývající členové krajské rady, kteří odměny schválili, i lidé z vedení společnosti Silnice LK, kteří s nimi sepsali smlouvu. Mezi obžalovanými je i bývalý hejtman Stanislav Eichler.
Součástí policejního postupu bylo ovšem v tomto v případě ještě odebrání DNA hlasujícím zastupitelům. Tomu se podle současného zákona musí podřídit každý, kdo je podezřelý, obviněný, ale také například svědek, pokud policie usoudí, že v rámci dokazování potřebuje DNA dotyčné osoby. Zda ovšem DNA opravdu potřebuje nebo nikoli přezkoumá státní zástupce pouze za okolnosti, že osoba klade odebrání DNA odpor. Liberečtí radní odpor nekladli.
Je-li k důkazu třeba provést zkoušku krve nebo jiný obdobný úkon, je osoba, o kterou jde, povinna strpět, aby jí lékař nebo odborný zdravotní pracovník odebral krev nebo u ní provedl jiný potřebný úkon, není-li spojen s nebezpečím pro její zdraví, uvádí trestní řád. Odběr může provést i policejní orgán.
Nelze-li úkon podle pro odpor podezřelého nebo obviněného provést a nejde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, je orgán činný v trestním řízení oprávněn po předchozí marné výzvě tento odpor překonat; policejní orgán potřebuje k překonání odporu podezřelého předchozí souhlas státního zástupce. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odpor, říká dále trestní řád.
„Co jsem měl možnost vypozorovat – problém se týká především personálního obsazení příslušných útvarů policie i dozorujících státních zastupitelství. A především ohromné kupy pravomocí, které tyto orgány a osoby mají na jedné straně – a nulové odpovědnosti dotyčných osob za výsledek jejich konání,“ komentuje způsob vedení trestního řízení s libereckými zastupiteli JUDr. Lukáš Pleticha.
„Abych byl objektivní – situace se velmi liší okres od okresu, kraj od kraje. Nicméně obecně platí, že uvedené „zločiny“ vyšetřují osoby, které mají nulovou osobní zkušenost z fungováním samospráv, komunální politiky a podnikání těchto samospráv. Tápou v pojmech jako obec – obecní úřad, kraj, krajský úřad a právnické osoby zřizované, zakládané či mající obchodní podíly těchto právnických osobách. A rovněž tak trpí profesní slepotou a mají dosti chabé znalosti z teorie trestního práva. Zejména rozlišení toho co musí být splněno, aby se jednalo o trestný čin a v podstatných náležitostech jeho jednotlivých forem a způsobů páchání,“ říká poslanec Lukáš Pleticha, který považuje opakované excesy se stíháním zastupitelů za systémový problém. „Problém je systémový a řešení nebude nijak jednoduché ani rychlé,“ uzavírá Lukáš Pleticha.
Irena Válová
