České advokátní komoře (ČAK) se nelíbí novela zákona o dani z přidané hodnoty, která zavedla povinnost kontrolního hlášení. Údaje, které musí osoba, jež je plátcem DPH vyplnit, se totiž týkají i konkrétních smluvních či obchodních vztahů. U advokátů by to mohlo ohrozit princip mlčenlivosti, který je daný zákonem o advokacii.
ČAK proto chce, aby vláda navrhla novelu zákona o DPH, která by střet těchto dvou norem vyřešila. „Jsou-li předmětem daně plnění, s kterými je spojena státem uložená či uznaná povinnost mlčenlivosti, uvede plátce uskutečňující či přijímající takováto plnění v souhrnné podobě, aniž označí plátce, který přijal či poskytl plnění, a předmět plnění,“ zní návrh z dílny ČAK, který má Česká justice k dispozici.
Čtěte také: Zdeněk Koudelka: Neústavnost kontrolních hlášení DPH
Hlášení DPH vycházejí z evidence, kterou plátci musejí už podle platného zákona vést. Novela také zavádí sankce 1000 korun za opoždění s dodáním kontrolního hlášení a pokutu 30.000 korun za neodstranění chyb v hlášení.
Unie daňových poplatníků už dříve upozornila na skutečnost, že stát nemůže bez zákonného zmocnění prolamovat mlčenlivost advokátů a daňových poradců. Ta je, jako neopominutelná součást práva na právní pomoc, chráněna druhým odstavcem článku 37 Listiny základních práv a svobod.
Unie daňových poplatníků se v tomto názoru opírá o závěry Ústavního soudu, který v záležitosti profesní mlčenlivosti v minulosti opakovaně došel k obdobným závěrům, když uvedl, že „povinnost mlčenlivosti je základním předpokladem pro poskytování právní pomoci a tím i nezbytnou podmínkou fungování demokratické společnosti. Výkon profese advokáta vychází z důvěrného vztahu mezi advokátem a klientem a z důvěry klienta v mlčenlivost advokáta. Ústavní soud již dříve konstatoval, že se nejedná v žádném případě o jakousi výsadu advokáta, která by měla založit vynětí z obecně platného a závazného právního řádu, ale že jde o povinnost uloženou advokátovi v zájmu jeho klientů a pro jejich ochranu.“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 28. srpna 2009, sp. zn. II. ÚS 2894/08, č. 191/2009 Sb. n. u. ÚS).
„Vznikla tak situace, kdy se střetly dvě povinnosti stanovené adresátovi právní normy dvěma různými zákony stejné právní síly, což je stav, který by neměl v právním řádu nastávat, neboť vede k situaci, kdy aplikováním jedné právní normy dochází k porušení druhé právní normy,“ vysvětluje předseda ČAK Martin Vychopeň.
Vzhledem k tomu, že tento stav považuje ČAK za dlouhodobě neudržitelný, ráda by iniciovala změnu, která by tuto otázku vyřešila tak, aby účel zákona o dani z přidané hodnoty zůstal zachován a zároveň nedocházelo ze strany advokátů – ale i jiných daňových subjektů s uloženou nebo státem uznanou povinností mlčenlivosti – k porušování povinnosti mlčenlivosti. Za tímto účelem ČAK zaslala ministru financí Andreji Babišovi (ANO) podnět ke změně zákona o dani z přidané hodnoty, který považuje za vstup do diskuse na dané téma. „Uvítám, pokud mě bude pan ministr informovat ohledně postoje Ministerstva financí k této otázce a o způsobu, jakým považuje za vhodné vzniklou situaci řešit,“ říká Vychopeň.
Povinnost podat kontrolní hlášení lze za splnění podmínek zakotvených v zákonu o DPH považovat za povinnost advokáta jako daňového subjektu, míní ale resort Andreje Babiše (ANO). „Zároveň ze struktury a obsahu formuláře pro podání kontrolního hlášení nevyplývá, že by měl advokát hlásit správci daně povahu poskytovaných právních služeb či jiné podrobnosti o konkrétním předmětu plnění. V tomto ohledu se do kontrolního hlášení vyplňuje především DIČ odběratele nebo dodavatele a evidenční číslo daňového dokladu. Jakkoli je na základě těchto údajů možno klienta jednoznačně identifikovat, nevypovídá to prakticky nic o povaze věci, ve které advokát své služby poskytl či poskytuje,“ uvedlo na svém webu už dřve Ministerstvo financí.
Finanční správě odevzdalo do 25. dubna kontrolní hlášení 421.000 plátců DPH. Celkově se kontrolní hlášení týká zhruba 500.000 poplatníků, někteří z nich ale nemusí hlášení podat například proto, že nevykázali ekonomickou činnost. Úplně poprvé kontrolní hlášení v dubnu podávali čtvrtletní plátci DPH, tedy zpravidla drobní podnikatelé. Těch je celkově registrováno 213.000 a kontrolní hlášení podalo 180.000 z nich.
Dušan Šrámek
