Desítky lidí, kteří se vyznají v kybernetické bezpečnosti a obraně hledají armádní špioni pro svoje nové centrum kybernetické bezpečnosti. Už i česká armáda zařadila „kyberboj“ na stejnou úroveň jako „standardní“ boj. Ročně bude na provoz vyčleněno až 500 milionů korun.
Na poli působení tajných služeb přituhuje. Po návrhu na rozšíření pravomocí pro zahraniční rozvědku (ÚZSI), který před měsícem předložil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), nyní přichází ministr obrany Martin Stropnický se svojí „troškou do mlýna“ (ANO). Chce povoliv vojenským špionům boj s kyberkriminalitou a vytvořit jin na to speciální úřad s názvem Národní centrum kybernetických sil, které bude zařazeno pod Vojenské zpravodajství.
Dosud je „hlavním“ specialistou na kybernetickou bezpečnost Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) a jeho Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB), armádní „kyberšpiony“ ale mluvčí NBÚ Radek Holý jako konkurenci nevidí. Podle něj je vznik tohoto úřadu v souladu se Strategií komerční bezpečnosti a akčním plánem 2015 až 2020. „Od začátku s kolegy úzce spolupracujeme a vycházíme si vstříc co nejvíce, jak to jde,“ dodal Holý.
Vojáci apelují na dobrovolnost
V materiálu, který bude projednávat vláda se mimo jiné píše, že vojenské zpravodajství v případě, že vláda rozhodne o nasazení prostředků kybernetické obrany, budou oslovovat jednotlivé provozovatele sítí s žádostí o zpřístupnění jejich zařízení. Případné náklady hodlají vojenští špioni uhradit. „Vojenské zpravodajství hodlá uzavřít dohodu o způsobu nasazení technických prostředků s každým takovýmto subjektem. Jako ultima ratio (nejzazší opatření – pozn. red.) je zde ovšem konstruována sankční povinnost dotčených subjektů, spojená s případným neposkytnutím zákonem stanovené součinnosti,“ píše se v materiálu Vojenského zpravodajství, které do vlády předkládá ministr obrany Stropnický.
Jiří Reichl, Ekonomický deník
