Soudy by měly lidem s duševním postižením ustanovovat advokáty, kteří náležitě zajistí ochranu jejich práv. Doporučení vyslovil Ústavní soud (ÚS) v dnešním nálezu, jímž se zastal ženy s omezenou svéprávností.
Duševně postižená žena čelila žalobě Vojenské nemocnice Olomouc kvůli neuhrazeným poplatkům za pobyt na záchytce. Požádala Okresní soud v Šumperku o ustanovení právního zástupce z řad advokátů.
Šumperský soud jí ale nevyhověl s vysvětlením, že předmět řízení není natolik složitý, aby vyžadoval zastoupení advokátem. Žena sice právního zástupce nakonec získala, ovšem jen díky dobré vůli a možnostem svého opatrovníka, jímž je město Mohelnice.
Ústavní soudci v nálezu zdůraznili, že pokud se soudního řízení účastní člověk se zdravotním postižením nebo jiná zranitelná osoba, třeba dítě nebo cizinec, musí soudy zpozornět a zvlášť dbát na dodržení všech práv.
„Přitom je třeba samozřejmě přihlížet k charakteru postižení konkrétní dotčené osoby a podle toho přijmout případná kompenzační opatření. V případě osob s duševním postižením tak kupříkladu minimálním přiměřeným opatřením zpravidla bude ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů, tak aby byla náležitě zajištěna ochrana jejich práv,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové.
Šumperský soud navíc chyboval v tom, že sice osvobodil ženu od soudních poplatků, uložil jí však posléze povinnost hradit protistraně náklady řízení. Rozhodnutí je podle Ústavního soudu nelogické, navíc nedostatečně zdůvodněné.
(čtk)
