Prezident jako Sobotkův problém

0
Prezident jako Sobotkův problém
Zeman s manželkou zahájili třídenní návštěvu Jihomoravského kraje Foto: Facebook

Kritici Miloše Zemana poukazují na jeho výrok, který se měl týkat Sobotky. V řadě kritik však není výrok zmíněn. Ještě, že je svobodný internet, kde je výrok citován v článku Samopalem na Sobotku? Miloš Zeman to rozjel mezi Moraváky. Parlamentní listy 26. 1. 2016.

Díky internetu občané nejsou omezeni jen na zprávy a komentáře pražských redakcí centrálních médií. Miloš Zeman prohlásil: „Chcete-li se zbavit jakéhokoli politika, prezidenta nevyjímaje – je k tomu jediná demokratická cesta – a to jsou svobodné volby… A pak existuje nedemokratická cesta – a ta se jmenuje kalašnikov.“. V jeho výroku nenajdete slova Sobotka, premiér ani předseda vlády. Hovoří obecně o politicích a konkrétně o prezidentovi. Tedy o sobě samém. Proto také Moravané přítomní v Tišnově pochopili jeho slova jako vtip a zasmáli se, byť reagoval na dotaz studentky, která mluvila o premiérovi.

Nicméně Sobotka má s prezidentem jiný problém, než je uvedený výrok. Na podzim 2017 budou poslanecké volby a v lednu 2018 prezidentské. Volební kampaň obou voleb se bude překrývat. Pokud bude kandidovat Miloš Zeman na prezidenta, vznikne Sobotkovi problém, zda má sociální demokracie postavit vlastního kandidáta. Kdo žije na Moravě, ví, že mezi sociálně demokratickými voliči má Miloš Zeman naprostou podporu a jeho případnou druhou kandidaturu podpoří, ať to udělá vedení sociální demokracie v Praze či ne. Je evidentní, že prezident nezapomněl účast Bohuslava Sobotky na zradě části sociální demokracie v prezidentské volbě 2003.

Přitom právě volební úspěch Miloše Zemana v roce 1996 i 1998 nastartoval Sobotkovu kariéru, kdy se stal nejen poslancem, ale posléze předsedou Poslaneckého klubu, což by bez Zemanova souhlasu nebylo možné. Sobotka si nakonec chuť zrady zažil na vlastní kůži po volbách 2013. Pokud Sobotka podpoří Zemana, bude muset skousnout kyselé jablko. Postaví-li vedení sociální demokracie jiného kandidáta, většina voličů sociální demokracie přesto podpoří Miloše Zemana a situace může vést k rozkolu v sociální demokracii a tedy i jejímu neúspěchu v poslaneckých volbách. Pražská kavárna v sociální demokracii sice nemá ráda Miloše Zemana, ale v poslaneckých volbách potřebuje hlasy lidí, kteří volí Miloše Zemana, jinak se sociální demokracie stane nevýznamnou stranou. Navíc by takový kandidát sociální demokracie dopadl neúspěšně jako Jiří Dienstbier 2013.

Druhá kandidatura Miloše Zemana je Sobotkův problém a ne prezidentův výrok, který nyní naplňuje média. Dokonce bylo podáno trestní oznámení na prezidenta pražské vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové. Prezidenta nelze trestně stíhat a Vrchní státní zastupitelství v Praze je nepříslušné, protože výrok byl učiněn na Moravě, ne v Čechách. Ale za nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana dochází k čachrům s příslušností státních zastupitelství a soudů. Například kauza středočeského hejtmana a poslance Davida Ratha byla Nejvyšším státním zastupitelstvím dána nepříslušnému Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem.

Hodnotím věc tak, že důvodem bylo proslavit náměstkyni krajského státního zástupce Lenku Bradáčovou a připravit mediálně její povýšení na vrchní státní zástupkyni. Pokud bychom měli Podkarpatskou Rus a Bradáčová byla v Užhorodě, nepřekvapilo by mne, kdyby kauzu Rath dozorovali v Užhorodu. Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem si pro rozhodnutí o vazbě Ratha nechalo do Prahy, kde je nejvíce soudců z celého státu, dovést soudce z Ústí na Labem. Tato neústavnost je trpěna Ústavním soudem. Takže protiústavní stíhání prezidenta mne nepřekvapí.

Zdeněk Koudelka

Previous article Máme právo na strach, máme povinnost se bránit
Next article Regulace hnědého uhlí naráží na unijní právní úpravu
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.