Vláda dnes na svém zasedání projedná „Analýzu fungování trhu a konkurenčního prostředí v oblasti hnědého uhlí“. Přestože dokument nedává jednoznačnou odpověď na otázku, zda-li ČR bude mít v dlouhodobé perspektivě dostatek hnědého uhlí pro svou energetiku či nikoliv, do vlády míří další studie. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předložilo „Analýzu možností právní úpravy státní regulace užití hnědého uhlí pro potřeby teplárenství“.
Teplárenské sdružení České republiky, zastupující klíčové hráče v odvětví, by právní úpravu státní regulace způsobu využití hnědého uhlí uvítalo. „Stát by měl mít k dispozici legislativní pojistku pro případ nějaké neočekávané události, která by způsobila akutní nedostatek uhlí. Je to strategická otázka, elektřinu i v poměrně značném objemu dovézt umíme, teplo nikoliv. Pokud se dnes v energetice řeší nejrůznější krizové scénáře tak není důvod, proč by neměla být ošetřena i otázka zajištění uhlí pro teplárny“ sdělil Ekonomickému deníku ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Ministerstvo průmyslu a obchodu však žádnou legislativní aktivitu v dohledné době nechystá. „MPO v současné době nepřipravuje žádnou novelizaci, která by se týkala regulace užití hnědého uhlí. Pokud to s ohledem na situaci na trhu s hnědým uhlím nebude potřeba, MPO žádnou takovou novelizaci ani navrhovat neplánuje“ řekl mluvčí resortu František Kotrba. Cílem analýzy není podle Kotrby návrh konkrétní novelizace, ale „především zhodnotit současnou právní úpravu, identifikovat základní parametry, které by případná právní úprava regulace užití hnědého uhlí pro potřeby teplárenství musela splňovat, aby mohla být dostatečně efektivní, a vyhodnotit, kterých právních předpisů by se případná úprava mohla dotknout.“
Momentálně se nedostatku hnědého uhlí na trhu nikdo neobává. Minimálně do roku 2020 by měly být obchody s hnědým uhlím smluvně zajištěny. „V delším horizontu bude hrát roli řada faktorů, které jsou obtížně předvídatelné a minimálně napjatá situace by se na trhu objevit mohla. Významnou roli budou hrát například ceny elektřiny, pokud současné extrémně nízké ceny vydrží, může být uhlí i přebytek. Otázka je, jaká bude ochota těžařů uzavírat skutečně dlouhodobé kontrakty. V podstatě jsou tu již jen dva těžaři, kteří mají zásoby pro opravdu dlouhodobou těžbu, tam ta konkurence nemusí být tak velká. Krátkodobě tu budeme mít brzy zase trh zákazníků jako v devadesátých letech“ analyzuje situaci ředitel Teplárenského sdružení Hájek. Ministerstvo průmyslu a obchodu však nastiňuje i jiný scénář: “Pokles těžby uhlí bude samozřejmě spojen s tlakem na růst ceny, nárůst cen tedy nelze vyloučit. Neochota vyjednávat může být spojena s tržní koncentrací, kdy těžební společnosti zároveň vlastní a provozují elektrárny a teplárny a primárně se tedy snaží zajistit palivo pro provoz vlastních zdrojů. Z tohoto důvodu bylo ve schválené Státní energetické koncepci uloženo provedení analýzy fungování trhu a konkurenčního prostředí v oblasti hnědého uhlí, zejména ve vztahu na dostupnost uhlí na trhu a ekonomickou oprávněnost tvorby cen, analýzu možností a dopadů případných regulačních nástrojů (věcné usměrňování cen, intervenční nákupy apod.) a předložit tuto analýzu vládě ČR spolu s doporučením v této oblasti. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zpracoval tento úkol ve stanoveném termínu a přeložil tento dokument vládě ČR“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí MPO Kotrba.
Podle samotné právní analýzy ale regulace může být aplikována výhradně za situace, kdy veřejný zájem na zabezpečení dodávek hnědého uhlí pro teplárenství je jednoznačně a prokazatelně ohrožen a tuto situaci nelze řešit běžnými tržními mechanismy. Materiál MPO pro vládu dále uvádí, že „z hlediska práva EU je pravděpodobné, že se předmětná regulace může dostat do rozporu s unijní právní úpravou problematiky hospodářské soutěže a veřejné podpory“. Na základě těchto závěrů analýzy je pochopitelné, že MPO novelizaci horního zákona ani novou speciální právní úpravu momentálně nechystá.
Historie „Analýzy možností právní úpravy státní regulace užití hnědého uhlí pro potřeby teplárenství“
Částečnému prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Severních Čechách (prolomení na lomu Bílina a zachování na lomu ČSA) předcházelo značné množství analýz. Jedním z dílčích závěrů bylo, že pokud nedojde k prolomení limitů na lomu Bílina i na lomu ČSA, je nutné zavést nástroje, které budou zaručovat přednostní využití uhlí při kombinované výrobě elektřiny a tepla. Z tohoto důvodu bylo v usnesení vlády ze dne 19. října 2015 uloženo ministru průmyslu a obchodu a předsedovi Českého báňského úřadu v rámci správních řízení o změnách dobývacích prostorů v předpolí lomu Bílina uložit těžební společnosti přednostní využití vytěženého uhlí v České republice pro pokrytí potřeb teplárenství. Přednostní využití uhlí v teplárnách však má být v rámci státní regulace, proto bylo ministru průmyslu a obchodu a předsedovi Českého báňského úřadu stejným usnesením uloženo zpracovat do 31. prosince 2015 analýzu možností právní úpravy státní regulace způsobu využití hnědého uhlí pro potřeby teplárenství. Úkol související s regulací v oblasti hnědého uhlí je také obsažen ve schválené Státní energetické koncepci z května 2015.
Ivo Hartmann, napsáno pro Ekonomický deník a Českou justici
