Policie pod vedením vrchních státních zastupitelství usilovně krouží kolem osoby bývalého náměstka ministra spravedlnosti Daniela Voláka (ODS). Jak upozornilo Právo, nově ve věci stížnosti pro porušení zákona ve věci podnikatele Pavla Tykače. Podle informací České justice jde ovšem ÚOOZ ještě dál, prověřování se týká i soudců Nejvyššího soudu.

V kauze jde o rozhodnutí bývalé ministryně spravedlnosti Marie Benešové (ČSSD) podat k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona v kauze CS Fondů. Stížnosti byly dvě, podané v samém závěru mandátu Rusnokova kabinetu, ve prospěch i neprospěch Pavla Tykače. Pozornost ale vzbudila především ta první. Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) ji stáhla hned po nástupu do funkce, těsně předtím, než o ní měl počátkem února rozhodovat Nejvyšší soud.

A právě senátu pod vedením soudce Petra Šabaty, který měl ve věci rozhodovat, se týká prověřování policie. „ÚOOZ neprověřuje jen okolnosti vzniku stížnosti na ministerstvu, což se má týkat právě Daniela Voláka, ale v tichosti i podle ní podezřelou rychlost přijetí stížnosti a nařízení jednání na Nejvyšším soudu,“ řekl České justici zdroj z prostředí vyšetřujících policistů. Zájem policie se zatím soustředí na jednoho soudce NS.

„Žádné informace o tom, že by policie prověřovala některé soudce NS nemáme, takže se nemáme k čemu vyjadřovat. Řízení ve věci probíhalo standardně, jako všechny ostatní stížnosti pro porušení zákona. Rozhodnutí 3 Tz 1/2014, kdy ministryně spravedlnosti vzala stížnost zpět, je na webových stránkách v plném znění a tady senát pouze vzal na vědomí zpětvzetí a jinak neměl o čem rozhodovat. Další 4 Tz 2/2014, kdy byla stížnost zamítnuta, bude v krátké době také na webových stránkách zveřejněna v plném znění,“ uvedl k věci mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

Zajímavé na celém případu je to, že současné potvrzení zájmu policie o kauzu jde zcela v intencích textu, který s odkazem na nejmenované zdroje vydaly Lidové noviny 5. února. Lidové noviny tehdy pod titulkem „Za Tykače se bil náměstek ministryně Volák“ psaly: „Na naplánovaném projednávání u soudu jsou navíc dle zdrojů LN obeznámených s děním v justici pozoruhodné hned tři věci. Nejvyšší soud nařídil veřejné projednávání, v nichž se zpravidla očekává rozhodnutí soudu, které vyhovuje stěžovateli. Za další byl termín soudu nařízen na 5. února, což je vzhledem k jiným případům nestandardně rychlý termín pro projednání. A o stížnosti měl rozhodovat Petr Šabata, který udělal v roce 2009 tečku za kauzou lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka a loni pomohl na svobodu stíhaným exposlancům ODS Ivanu Fuksovi, Marku Šnajdrovi a Petru Tluchořovi.“

Mohlo by vás zajímat

Mluvčí Nejvyšší soudu už tehdy konstrukci vyšetřovatelů zprostředkovanou veřejnosti redaktorem LN Martinem Shabu odmítl. „Jde o nepodloženou spekulaci a podrobnosti se nikdo z LN neobtěžoval ověřovat. K uvedenému lze sdělit pouze to, že veřejné jednání bylo zavčas nařízeno a všechny strany o něm byly s dostatečným předstihem informovány. Stížnost pro porušení zákona byla doručena 3. 1. 2014 a nařízeno veřejné zasedání bylo po víc jak měsíci. Nejde o žádné urychlené nařízení, podobné termíny v trestním řízení u Nejvyššího soudu  nejsou žádnou extra výjimkou. Ve věci jedná tříčlenný senát pod vedením JUDr. Šabaty, kterému byla věc přidělena v souladu s rozvrhem práce pro 2014, který není zcela totožný s rozvrhy práce v předchozích letech. Navíc přidělování věcí soudcům k rozhodnutí  se řídí podle toho, jak jsou věci doručeny a zapsány podacím oddělením. Rozvrh práce na příslušný rok  je veřejně přístupný dokument a to jak na stránkách Nejvyššího soudu, tak i na elektronické úřední desce MSp,“ reagoval Knötig.

Robert Malecký