Ve společnosti se zvyšuje agresivita v prosazování vlastních zájmů, advokátů je stále víc a víc a pracují na objednávku klientů. Jejich představitelé jednají způsobem, že chtějí válku, mají ji mít. Proto jsem pro limity obhajoby. Toto jsou závěry člena mediální komise Unie státních zástupců státního zástupce Jana Laty na konferenci Právo na obhajobu, jak je pronesl na Právnické fakultě Univerzity Karlovy ve čtvrtek 1. října 2015.

Státní zástupce a člen mediální komise Unie státních zástupců Jan Lata rozebral na konferenci Právo na obhajobu situaci i samotné advokáty do posledního šroubku. Akademici, soudci a advokáti o přestávce pro Latově projevu neskloňovali v kuloárech jiná slova, než válka a hanba. O příspěvku hovořili všichni a všude.

Ve svém vystoupení s názvem Limity obhajoby z pohledu státního zástupce vystavil Jan Lata přítomné doslova palbě vyjmenováváním excesů obhájců: podávají šikanózní žaloby, podávají nesmyslná trestná oznámení na státní zástupce, se kterými nemohou uspět, jejich drzost ve výrocích k chování orgánů činných v trestním řízení přesáhla všechny myslitelné meze. „Například při domovní prohlídce advokát řekne, že podobné praktiky používala StB,“ popsal Jan Lata s tím, že dotyčný advokát argumentoval, že i StB prováděla mimo jiné také banální úkony.

Vodili mě jako medvěda

Do expresivních a urážlivých výroků proti státním zástupcům zahrnul Lata i komentář k jednání orgánu činného v trestním řízení „vodili mě jako medvěda“, když obviněného vodil policejní orgán v tzv. medvědu nebo přirovnání činnosti českých orgánů činných v trestním řízení k waterboardingu a metod těchto orgánů k metodám z 50. let. Jako příklad hanebnosti uvedl i skutečnost, že někteří opakovaně nazývají státní zástupce prokurátory, a to i přesto, že státní zástupce je prokurátorem ve velké části světa jako public prosecutor a prokurátorský systém je legitimní jako jeden z mnoha.

Mohlo by vás zajímat

V dalším příkladu hanebností uvedl Jan Lata tři roky starý případ obhájce, který argumentoval, že znalec nemůže předložit nezávislý posudek vzhledem k židovskému původu. Šlo o kauzu advokáta Petra Kočího, který při obhajobě členky Dělnické strany Lucie Šléglové v roce 2012 použil v námitce podjatosti argument, že znalec „jako osoba židovského původu bezesporu vnímá velmi citlivě otázku šoa (holokaustu) a německého nacionálního socialismu, a jako řada dalších soukmenovců má tendenci reagovat se zvýšenou citlivostí, která může přerůstat až v nepatřičnou vztahovačnost, na jakékoli náznaky v tomto směru. Proto je pochopitelné, že znalec spatřuje antisemitské reference na vyvolený národ, tzn. Židy, tam, kde obžalovaná ve svém projevu hovoří prostě o současném establishmentu, o vládě v širším slova smyslu“.

Trestní oznámení na státní zástupce

Co na to Kontrolní rada České advokátní komory?, vznesl Jan Lata řečnickou otázku a vzápětí si odpověděl, že nic, protože obvyklým argumentem advokátů je, že „klient to řekne a advokát to jen napíše“
V případu advokáta Petra Kočího Česká advokátní komora dospěla v kárném řízení k likvidačnímu rozhodnutí o pozastavení činnosti advokáta na dobu jednoho roku, proti kterému se Petr Kočí odvolal, výsledkem pro něho byla nakonec pokuta ve výši 100 000 Kč. „Nejsou zveřejňovány závěry Kontrolní rady ČAK,“ vytkl Jan Lata České advokátní komoře s tím, že je musel pracně dohledávat.

„Nedivím se návrhu novely trestního řádu ukládat pokuty advokátům,“ uvedl jako částečné shrnutí svého vystoupení Jan Lata. Poté pokračoval ve výčtu závadného jednání advokátů a obhájců jako například podávání trestních oznámení na státní zástupce: „Pokud se advokát domnívá, že neuspěje s podnětem u státního zástupce, proč si myslí, že uspěje s trestním oznámením, které dozoruje opět státní zástupce?“, položil otázku. Hlava XXII, ohodnotili tuto pasáž v kuloárech přítomní právní profesionálové.

Jan Lata dále upozornil, že obhájci podávají žaloby na ochranu osobnosti z malicherných důvodů, když se státní zástupce splete a veřejně o někom prohlásí namísto „měl spáchat“, že spáchal, a tím označí obviněného za odsouzeného. „Medializace obhajoby je legitimní, ale řada věcí je problematických,“ uvedl dále Jan Lata s tím, že medializace vytváří „ostře konfrontační atmosféru“, a státní zástupce se vyjadřovat nemůže.

Obhajoba může vyhledávat důkazy

Státní zástupce Jan Lata se v příspěvku nevyhnul ani únikům ze spisů: „Dost často k němu dojde poté, co se se spisem seznámila obhajoba,“ zopakoval. Praxe České advokátní komory by se měla změnit a jsem zvědav, jak dopadne případ advokáta Pacovského, uvedl Jan Lata na závěr.

Na dotaz z pléna, jaký je jeho názor na limity obhajoby z hlediska vyhledávání důkazů odpověděl: Myslím, že obhajoba může vyhledávat důkazy.

Podle reakcí přítomných akademiků, soudců a advokátů odvedl státní zástupce Jan Lata pro státní zastupitelství svým vystoupením slušnou práci a mediální prezentace státních zástupců zaznamenala u právních profesionálů zásah cílové skupiny v souladu s popisem práce mediální komise Unie státních zástupců „Mediální komise se podílí na mediální prezentaci USZ navenek“.

Ne všichni však příspěvek chápali totožně, když naopak někteří z vystoupení vyvodili, že státním zastupitelstvím chybí sebevědomí a cloumá s nimi politika a hloupost namísto profesionality a sebevědomého hledání spravedlnosti, jejíž je obžaloba spolu se soudem a obhajobou zásadní a nedílnou součástí.

Irena Válová