Přijetí vládou schválené novely občanského soudního řádu, které počítá se zavedením exekutorské teritoriality, zřejmě nehrozí. Nelíbí se totiž poslancům obou největších vládních stran. Ti jej tvrdě zkritizovali na sympoziu Princip teritoriality v exekučním řízení, které se uskutečnilo v rámci Pražského právnického podzimu.

Zavedení teritoriality nepřinese dlužníkovi nic podstatného, míní prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. Celá řada z nich ostatně stejně nekomunikuje. Diskusi o exekucích podle něj dnes vévodí politická korektnost, kdy středobodem se stává dlužník. Není divu, protože jak Staněk zdůraznil, dnes dluží každý třetí občan, přičemž je nařízeno milión exekucí. „Pokládám za nemožné, aby si věřitel nemohl vybrat exekutora,“ řekl dále.
Připomněl i genesi jednotlivých legislativních návrhů na zavedení exekutorské teritoriality. Od vzniku pracovní skupiny ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny v toce 2010, od kdy se dá počítat začátek těchto diskusí. Dva roky nato neúspěšný návrh tehdejšího senátora Jiřího Dienstbiera, a loňské zamítnuté návrhy poslanců Úsvitu a KSČM. Nejdále se dostal současný návrh senátorů za ČSSD, který schválila vláda, a jenž počítá se zavedením krajské teritoriality.

„Pokud nenavrhne zamítnutí vládního návrhu opozice, navrhnu to sám,“ sdělil poslanec ANO Radek Vondráček. „vadí mi, že se z teritoriality stal svatý grál odpůrců teritoriality. V čem se současné postavení dlužníků zlepší, jsem se nedozvěděl,“ doplnil. Vadí mu, že vláda neprovedla žádnou analýzu dopadů zavedení teritoriality, kterou nazval zestátněním exekutorů. Návrh nemůže zlepšit ani žádná parlamentní diskuse. Stále se hovoří o komfortu pro dlužníky, ale co věřitel?, položil v závěru řečnickou otázku.

Na vládou schváleném návrhu nevidí nic pozitivního pro dlužníka ani poslanec Jan Chvojka (ČSSD). Vadí mu krátké období legisvakance, které je v zákoně uvedeno. Nesouhlasí ani se srovnáváním exekutorů a notářů, protože jde o zcela odlišné profese a postavení. Podle Chvojky musí být obdobný zákon vládním návrhem a ne zákonodárců. Exekutoři se podle něj stali negativním symbolem, s tím, že mohou za všechny problémy. „Regulace už bylo akorát,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat

Podle poslance Marka Černocha (Úsvit) je naopak zavedení teritoriality potřebné, neboť současná právní úprava je protiústavní, neboť porušuje právo na zákonného soudce. Úsvit předložil v této souvislosti svůj návrh novely exekučního řádu na řešení místní příslušnosti. Dodal nicméně, že celá otázka je výhradně politickým rozhodnutím.

Problémem je rozdílné chápání hmotného a procesního práva, řekl ve svém vystoupení místopředseda Nejvyššího soudu ČR Roman Fiala, přičemž se při tvorbě zákonů tyto dvě stránky bohužel směšují. Hmotné právo by mělo být neutrální, sociálními aspekty by mělo být vedeno procesní právo. „Bylo chybou, že Nový občanský zákoník nebyl provázán s novými procesními předpisy,“ dodal. Teritorialita měla být podle něj zavedena hned spolu se vznikem zákona, a ne až nyní. Nejmoudřejší by bylo spojit otázku teritoriality s rekodifikací civilního procesu.

Mezi soudci není jednotný názor na zavedení teritoriality, sdělila prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Zavedení teritoriality sice soudci podporují, ale s výhradami. „Pochybnosti o nezávislosti exekutorů jsou při současném stavu dány,“ konstatovala. Nepřípustná jsou nicméně podle ní přechodná ustanovení, a to, aby nebylo nepřiměřeně zasahováno do činnosti exekutorských úřadů. Soudci musí respektovat to, že část pravomoci přešla postupně na soudní exekutory, čímž kontrola z jejich strany je dnes omezena.

Prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková připomněla, že exekutoři nemají srovnatelné podmínky, jako mají insolvenční správci, protože musí hradit i náklady exekucí, kde není majetek, jak judikoval Ústavní soud. Exekutor přitom nemůže exekuci odmítnout. Připomněla rovněž, že teritorialita rozdělila exekutorskou obec, protože její zavedení by přerozdělilo trh.
Zatímco některé exekutorské úřady by přišly o zakázky, jiným by naopak přibyly. „Existují argumenty jak pro zavedení teritoriality, tak proti,“ řekla dále. Mezi ty pro patří větší nezávislost i zvýšení obezřetnosti věřitelů, proto tomu stojí argument, že by se věřitel nemohl orientovat tolik podle výsledků a efektivity jednotlivých exekutorských úřadů. Jako řešení vidí Fučíková zavedení tzv. nepravé teritoriality, kdy by jí podléhaly nejprve pouze pohledávky veřejnoprávních institucí, což je současný názor prezídia Exekutorské komory.

„Asociace malých a středních podniků a živnostníků zavedení teritoriality nepodporuje,“ sdělila její generální ředitelka Eva Svobodová. „Jedná se totiž o nezdravé preferování dlužníka na úkor věřitele.“ Připomněla, že v Evropě je naprosto opačný trend. Varovala rovněž před tím, že teritorialita by přibrzdila úvěrové schopnosti bank.

Příznivcem zavedení teritoriality je oproti tomu soudce Městského soudu v Praze Tomáš Mottl. „Má-li být garantována nezávislost, nemůže být jinak než na základě místní příslušnosti,“ řekl na sympoziu. Podobně tak funguje příslušnost u soudu v jiných případech, kdy nalézací soud je podle bydliště povinného. Mají-li si účastníci možnost sjednat, kde bude výkon exekuce, vždycky to bude podle věřitele, což jsou externality, které deformují soudní prostředí.

Česká advokátní komora je pro svobodnou volbu exekutora, sdělila advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. I ona by se přimlouvala za snahy pom zavedení nepravé teritoriality, ale v ostatních případech by měla zůstat možnost volby.

Dušan Šrámek