Stížnost Okresního soudu pro Brno-venkov kvůli platům v justici převzalo k rozhodnutí plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Původně ji řešil jeden z tříčlenných senátů. Stížnost v březnu podal jménem státu předseda okresního soudu Petr Jirsa.
Jde o zpětné doplacení peněz, o které soudci přišli kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení mezd. Stížnost se nezabývá statistickým údajem, který stát podle Nejvyššího soudu chybně používal pro stanovení platové základny.
Předáním stížnosti plénu vyhověl tříčlenný senát Jirsovu návrhu. Důvodem je to, že v celé sérii starších platových nálezů Ústavního soudu také rozhodovalo plénum. Podle Jirsovy stížnosti by bylo vhodné, aby celou problematiku platů v justici přibližně po 15 letech uzavřel opět závazný nález pléna, který nedá prostor pro další vývoj právního názoru jednotlivých senátů. Ústavní soud nyní podle stručného usnesení zohlednil také závažnost věci.
Stížnost směřuje proti části loňského kontroverzního verdiktu Nejvyššího soudu. Měl prý více zvažovat, zda neexistuje veřejný zájem, který by převážil nad právem na zpětné doplacení platu soudce. Stížnost, na jejíž formulaci se podílelo ministerstvo spravedlnosti, poukazuje na starší nález Ústavního soudu, který se v minulosti proti zpětnému doplacení platů soudcům postavil s vysvětlením, že je třeba zklidnit atmosféru a zmírnit napětí vyvolané nepředvídatelnými zásahy do státního rozpočtu.
Nesprávně vypočítaná platová základna
Nejvyšší soud loni v pilotním případu přiznal soudkyni z Brněnska dorovnání platu jednak kvůli nesprávně vypočítané platové základně, jednak kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení soudcovských mezd. Na základě verdiktu vznikl totožný nárok také dalším soudcům a žalobcům. Vládě se nakonec podařilo dohodnout s většinou na kompromisním dorovnání platů, a výrazně tak omezit rozpočtové výdaje, které by si jinak verdikt vyžádal.
Mohlo by vás zajímat
Podle dohody se státem soudci dostali peníze za léta 2012 až 2014, o něž přišli kvůli nesprávně vypočtené platové základně, nikoli však peníze pozbyté kvůli tomu, že jim zákonodárci nepřiznávali trojnásobek základny. Podle údajů z června stát vyplatil soudcům a žalobcům dohromady zhruba 1,17 miliardy korun. Soudci do června podepsali 96 procent z celkového možného počtu dohod, žalobci přes 99 procent. Dohodou stát ušetřil asi čtyři miliardy. Jakékoliv rozhodnutí Ústavního soudu o Jirsově stížnosti se zřejmě dotkne jen soudců, kteří na dohodu nepřistoupili.
Platy v justici řeší Ústavní soud také v dalším řízení. V červenci dostal návrh na zrušení části příslušného zákona. Podal jej Obvodní soud pro Prahu 7, který řeší žalobu Nejvyššího kontrolního úřadu. Šéf úřadu Miloslav Kala už dříve uvedl, že chce změnit loňské rozhodnutí Ústavního soudu k výpočtu mzdové základny pro platy soudců, která se od letoška zvýšila z dřívějšího 2,75násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře na trojnásobek. Podle Kaly mohou platy soudců v příštích letech růst geometrickou řadou – na rozdíl třeba od platů učitelů. Mohly by se tak prý vymknout reálným společenským měřítkům.
