Vláda dostane brzy na stůl ke schválení návrh služebních míst příslušníků Vězeňské služby (VS) České republiky na rok 2016 v počtu 7 185 míst, což představuje jejich zachování na úrovni roku 2015. Kvůli nárůstu počtu vězňů je podle předkládací zprávy, kterou má Česká justice k dispozici, potřeba navýšit kapacity českých káznic.
Vězeňské prostory opět přestávají dostačovat počtu odsouzených, kteří si v nich odpykávají odnětí svobody. Amnestie bývalého prezidenta Václava Klause přispěla počátkem roku 2013 k výraznému snížení počtu vězněných osob. Před Klausovou amnestií počty vězňů průběžně rostly, v roce 2012 vyšplhaly na 23 tisíc vězňů. Jejich nejnižší stav byl vykázán 22. února 2013, a to 16 091 vězněných osob. Poté však počet vězňů začal opět narůstat.
Průměrný počet vězňů v roce 2014 dosáhl 17 671, a ke dni 10. září 2015 bylo ve vězeňských zařízeních již 20 419 vězněných osob. Od počátku roku se tak jejich počet navýšil o 1 761 lidí.
Při ubytovací kapacitě 4 metrů čtverečních na osobu v současné době činí kapacita v českých věznicích 20 500 míst, ale už nyní připadá na vězněné osoby zařazené do výkonu trestu odnětí svobody do věznic s dozorem a ostrahou menší plocha. V roce 2016 Vězeňská služba počítá s tím, že počet odsouzených v káznicích naroste na 22 650 a je tak podle předkládací zprávy nezbytné v krátké době navýšit současnou ubytovací kapacitu o 2 150 míst. Příznivější situace než v přeplněném výkonu trestu je totiž ve vazebních celách, které jsou obsazeny ze 79 procent. „Současný nárůst vězeňské populace je ovlivněn především zpřísněním trestů pro recidivisty. Doba pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody se tak u vybrané skupiny osob prodloužila,“ řekl už dříve náměstek pro trestní politiku Ministerstva spravedlnosti Vladimír Zimmel. Ten před týdnem otevřel společně s ředitelem VS Pavlem Ondráškem zrekonstruovanou budovu č. 17 v areálu pankrácké vazební věznice, která bude sloužit pro výkon trestu odnětí svobody odsouzených mužů do typu věznice s dozorem. Pankrácké vazební věznici se tímto krokem navýší její kapacita na téměř 1 200 vězněných osob.
Pro rok 2016 je tedy požadováno na služební příjmy pro 7 185 příslušníků Vězeňské služby ČR celkem 2,5 miliardy korun, se souvisejícími výdaji 3,3 miliardy korun. Uvedená částka již počítá s meziročním nárůstem na služební příjmy o 3 %. – z předkládací zprávy MS
Vězeňská služba dále připomíná, že s navýšením prostor pro vězně je třeba i navýšit počet personálu. „Výstavba zcela nových věznic je spojena s potřebou navyšování početních stavů nejen příslušníků a specialistů zabývajících se zacházením s vězněnými osobami, ale i veškerého dalšího personálu (vedení, personalistika, ekonomika, logistika, správní služba aj.). Primárním záměrem VS ČR je proto rozšiřovat v rámci možností ubytovací kapacitu uvnitř stávajících objekt,“ píše se v předkládací zprávě.
Předkládací zpráva rovněž upozorňuje, že Vzeňská služba má dlouhodobě problémy s neobsazeností systemizovaných míst. „Jelikož zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů neumožňuje na rozdíl od zákoníku práce přijmout příslušníka jen na přechodnou dobu, je zřejmé, že schválený počet systemizovaných míst nemůže být nikdy v přepočtu na 100 % naplněn,“ vysvětluje VS. Ve Vězeňské službě ČR je takto v zálohách zařazeno v průměru cca 100 až 110 příslušníků a příslušnic.
Problém naplňování či nenaplňování počtu systemizovaných míst má dvě roviny – z důvodu přísných kritérií, kterým musí noví uchazeči vyhovět, se daří jen velmi obtížně získávat nové příslušníky. Podle předkládací zprávy je nezpůsobilost při přijímacích řízeních více než 50%. „Na straně druhé, a to nejen s ohledem na zaostávající výdělkovou úroveň proti ostatním bezpečnostním sborům, je čím dál složitější si ve svých řadách zkušené příslušníky dlouhodobě udržet,“ dodává VS ve svém návrhu vládě.
Po amnestii rozhodla Vězeňská služba o dočasném zakonzervování tří poboček věznic ve Velkých Přílepech, Vyšních Lhotách a Poštorné, jako nadbytečnou také zrušila věznici v Drahonicích. Velké Přílepy byly znovu zprovozněny letos v únoru, Poštorná a objekt ve Vyšních Lhotách se nyní využívá v rámci migrační krize.
(epa)
