Návrh ministerstva spravedlnosti o pravidlech rozdělování prostředků z majetkových trestné schválila na svém posledním jednání Legislativní rada vlády. Poradní orgán vlády také schválil redukci stávajících čtyř typů věznic na dva typy, a to na věznici s ostrahou a na věznici se zvýšenou ostrahou.

Uvnitř věznic budou vězni přesouváni Vězeňskou službou. Návrh je rovněž z dílny ministerstva spravedlnosti. O zařazení vězňů budou i nadále rozhodovat soudy. Ovšem o přesouvání vězňů na další tři typy oddělení uvnitř věznic bude rozhodovat Vězeňská služba, a to podle kriminogenních hledisek. „O zařazení odsouzených do konkrétního typu věznice budou nadále rozhodovat soudy. V rámci vnitřní diferenciace bude Vězeňská služba zařazovat a přemísťovat odsouzené na základě kriminogenních hledisek do jednoho ze tří typů oddělení, které se liší způsobem vnějšího střežení a zajištění bezpečnosti,“ uvádí k návrhu Legislativní rada vlády.

Podle Kriminologie a prevence kriminality autorek Zoubkové a Moulisové označujeme jako kriminogenní faktory obecně rizikové činitele – jak příčiny, tak podmínky, tak záměry, pohnutky, motivace – tedy všechny jevy – ve všech oblastech: biologické, psychologické, sociální, ekonomické, kulturní, které vyvolávají, usnadňují nebo podporují páchání trestných činů.“
Návrhem novely zákona o výkonu trestu odnětí svobody dochází podle informace Legislativní rady vlády dále k přeměně dosavadních poradních sborů ředitele věznice na poradní komise, které budou sloužit jako vnější prvek kontroly dodržování principů sloužících k dosažení účelu trestu a k ochraně práv odsouzených, popř. obviněných – v případě poradních komisí zřizovaných ve vazebních věznicích, uvádí ve své informaci Legislativní rada vlády.

Zvláštní účet ministerstva spravedlnosti pro oběti

Legislativní rada vlády také schválila návrh zákona o využití peněžních prostředků z majetkových sankcí, podle něhož má být odstraněn současný nežádoucí stav, kdy se osoby poškozené trestným činem, kterým byl přiznán nárok na náhradu škody, svého nároku nakonec nedomohly.
Důvodem je nedostatek majetku pachatele, kvůli kterému nemůže být poškozený uspokojen, a to i přesto, že v daném trestním řízení byl majetek konfiskován. „Nově tak peněžní prostředky získané z uložených majetkových sankcí v trestním řízení nebudou příjmem státního rozpočtu, ale budou soustředěny na zvláštním účtu Ministerstva spravedlnosti a využity k odškodnění oběti,“ popisuje jádro zákona Legislativní rada vlády, která doporučila návrh schválit ve znění jejího stanoviska. O návrhu zákona Česká justice již dříve informovala.

Mohlo by vás zajímat

Na zvláštní účet, který povede ministerstvo spravedlnosti, by měly být odesílány všechny peníze zkonfiskované v trestním řízení nebo získané od obyvatel odsouzených k peněžitým trestům.
Podle zákona budou příjmy nově zřízeného účtu u ministerstva spravedlnosti tvořit za prvé výkony majetkových sankcí a druhé příjmy ze zpeněžování věcí, které byly lidem zabrány nebo propadly v trestním řízení včetně zabraných náhradních hodnot, což jsou hodnoty používané v případech, kdy se orgánům činným v trestním řízení nedaří zajistit původní hodnotu vzniklou z trestné činnosti, a tak zajistí hodnotu náhradní ve stejné výši.

Praxe, kdy se majetek z trestné činnosti stává základem státních fondů, není zcela neobvyklá. V některých státech je určitá část prostředků z fondů využívána pro potřeby orgánů činných v trestním řízení či pouze policie – na technické vybavení, zlepšení operativní činnosti, vzdělávání, programy atd.. „Tak např. ve Velké Británii 50 % odčerpaného majetku získá policie, 18,75 % získá orgán, který vedl vyšetřování, 18,75 % získá prokuratura a 12,5 % získá soud. V Německu je 50 % odčerpaného majetku využito ve prospěch Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra,“ uváděla důvodová zpráva k návrhu zákona.

-ire-