Mimořádně nepřehledný návrh zákona o střetu zájmů plný výjimek a ustanovení o tom, pro koho zákon neplatí a pro koho a od kdy naopak platí a za jakých podmínek platí, má na středečním programu jednání vláda.
Navrhovatel v novele rozšiřuje řady veřejných činitelů, avšak současně na výjimky, které už součástí zákona byly, navrhovatel vrší další. Funkcionáři budou nově hlásit, jak přišli k novému autu, ale nikoli, jak přišli k akciové společnosti v hodnotě miliard.
Vypadá to jakoby předkladatel návrhu novely zákona o střetu zájmů nechtěl provokovat senátora a majitele společnosti Synot Ivo Valentu nebo senátora a majitele akciové společnosti Juta Ivo Hlavatého nebo dokonce ministra financí a majitele koncernu Agrofert Andreje Babiše. Jak jinak si vysvětlit, že každý starosta a další veřejný funkcionář bude muset nově oznámit státu způsob nabytí a cenu nemovitostí nebo movitostí přesahující částku 250 tisíc korun, zatímco u akcionářů ani u jediných akcionářů žádná povinnost uvést způsob nabytí korporace ani cenu ispolečnosti není. Akcionáři musí uvést pouze oznámení, že jsou držiteli akcií a v jaké částce, nikoli za kolik a jakým způsobem akcie pořídili.
Zato úředníci, starostové, zastupitelé, ministři a poslanci, kteří akcie v příslušné hodnotě nemají budou hlásit, jak přišli k nemovitostem, k automobilu nebo o obrazu na stěně v kuchyni: „V oznámení o majetku veřejný funkcionář dále uvede způsob nabytí a cenu majetku uvedeného v odstavci 2 písm. a) a d), s výjimkou ceny u věcí nemovitých a jiných k práv k nim podle odstavce 2 písm. a), jde-li o oznámení podle odstavce 1 písm. a). U jiných věcí movitých podle odstavce 2 písm. d) se v oznámení podle odstavce 1 písm. a) uvádí cena, která je v daném místě a čase obvyklá. V oznámení podle odstavce 1 písm. b) se uvádí cena, za kterou veřejný funkcionář věc nemovitou, jiné právo k ní nebo jinou věc movitou nabyl,“ uvádí se v návrhu novely zákona o střetu zájmů.
Radní nemocnic jsou funkcionáři, radní veřejných škol nadále nikoli
Veřejnými funkcionáři jsou nově kromě poslanců, senátorů a členů vlády nově náměstci členů vlády a náměstek ministra pro státní službu, vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucí Kanceláře Senátu, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a představení podle zákona o státní službě. Úplně poprvé se mezi veřejnými funkcionáři objevují voják z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a vyšší vojenské hodnosti – ovšem s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb – a ředitel veřejné výzkumné instituce podle zákona o veřejných výzkumných institucích.
Posledně jmenovaní přibyli k původnímu ustanovení, které obsahovalo ředitele bezpečnostního sboru, vedoucího příslušníka bezpečnostního sboru 1. a 2. úrovně, členy statutárního orgánu, řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace samosprávného celku – ovšem s výjimkou členů správních rad veřejných vysokých škol a statutárních orgánů nebo členů statutárního orgánu samosprávných stavovských organizací zřízených zákonem, aniž by bylo jasné, proč se například členové statutárních orgánů veřejných vysokých škol nemohou dostat do konfliktu zájmů na rozdíl od členů orgánů například nemocnice.
Všichni jmenovaní od vojáků z povolání přes ředitele bezpečnostního sboru až po představené nebo úředníky územně samosprávného celku dostávají ovšem hned v dalším ustanovení generální výjimku.
Veřejní funkcionáři jen někdy za jistých podmínek
Přestože jsou definováni jako veřejní funkcionáři, co se týče ohlašování majetku, oznamování darů, podávání majetkových přiznání zákon se na ně vztahuje, jen pokud jsou oprávněni nakládat s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč, bezprostředně se podílí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky, podílí se na vedení trestního stíhání nebo rozhodují ve správním řízení – ovšem s výjimkou blokového řízení.
Novela zákona o střetu zájmů se navíc vůbec nedotkne skupiny příslušné k moci výkonné, kterou jsou státní zástupci respektive vedoucí státní zástupci, kteří jakoby – na rozdíl od ředitele a vedoucích příslušníků bezpečnostního sboru – vůbec neexistovali.
V závěru ustanovení o zvláštních podmínkách, které musí být naplněny, aby se zákon vztahoval na určitou kategorii veřejných funkcionářů, je pak uvedeno, že povinnosti podle tohoto zákona se nevztahují na osobu uvedenou v odstavci 2 písm. a), tedy na ředitele bezpečnostního sboru a vedoucího příslušníka bezpečnostního sboru 1. a 2. řídící úrovně – pokud se jedná o utajovanou informaci podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti nebo použití zvláštních postupů k utajení a zajištění bezpečnosti.
Členové vlády nesmí podnikat, starostové mohou
Dalším kritériem, které rozdělí veřejné činitele na několik kategorií, jsou zákazy některých činností. Zatímco poslanci a senátoři budou moci i nadále podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnosti, být členy statutárního orgánu firem a korporací, být v pracovně právním nebo služebním poměru, toto nesmí členové vlády, náměstci, ředitelé Kanceláří prezidenta a Parlamentu, členové Rady ČTÚ, Bankovní rady, veřejný ochránce práv a jeho zástupce nebo předseda Úřadu pro technickou normalizaci a metrologii nebo prezident a člen NKÚ. Členové zastupitelstev krajů a obcí a starostové obcí a členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podnikat, být členy orgánů firem a korporací a být v pracovně právním nebo služebním poměru mohou.
Uvedený zákaz činnosti se podle návrhu zákona nevztahuje na správu vlastního majetku a na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech, dodává se na vysvětlenou k počínání veřejných funkcionářů neslučitelným s jejich funkcí.
Následuje výjimka pro poslance a senátory, co se týče neslučitelnosti funkcí: S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon funkce v pracovněprávním nebo služebním poměru k České republice, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje buď na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu nebo na státním zastupitelství nebo soudu nebo v bezpečnostních sborech, ozbrojených silách České republiky, Nejvyšším kontrolním úřadu, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, státních fondech a v Kanceláři Veřejného ochránce práv.
Poslanci mohou být společníky firmy, členové zastupitelstev nesmí
Jsou to ovšem opět poslanci a senátoři, kteří na rozdíl od všech ostatní veřejných funkcionářů se po skončení mandátu mohou stát společníkem firmy, působit v orgánech firmy nebo se nechat zaměstnat u firmy, která v posledních třech letech mandátu poslance nebo senátora uzavřela smlouvu se státem, územně samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem či založenou státem na nadlimitní veřejnou zakázku a pokud o této smlouvě veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém působil, o takové smlouvě rozhodoval.
Ostatní veřejní funkcionáři včetně členů zastupitelstev krajů a obcí – ovšem s výjimkou starostů – se nesmí za popsaných podmínek se stát společníky firmy nebo působit uvedeným způsobem po dobu jednoho roku. Z návrhu, ovšem vyplývá, že nově přidaní vojáci z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a vyšší vojenské hodnosti s výjimkou příslušníků bezpečnostních služeb a ředitel veřejné výzkumné instituce podle zákona o veřejných výzkumných institucích – mají výjimku, neboť toto ustanovení se na ně nevztahuje, jak vyplývá z formulace návrhu.
Návrh zákona nikterak neupravuje postavení poslance, senátora, člena vlády zastupitele nebo starostu, který je současně většinovým vlastníkem nebo jediným akcionářem akciové společnosti kromě v úvodu zmíněné povinnosti funkcionáře oznámit státu, že drží akcie a v jaké výši.
-ire-
