Renata Vesecká a Radek Vondráček. Dva politici a tváře volebních programů, jejichž část se nebude líbit ani justici, ani bezpečnostním složkám. Motoristé chtějí prověřovat práci soudců a státních zástupců, hnutí ANO plánuje kontrolu zpravodajských služeb. Zasahují tak do institucí, které mají zůstat nezávislé. Varoval před tím i prezident republiky. Je to hra s ohněm a s nedobytným hradem.
Renata Vesecká a Radek Vondráček patří k nejvážnějším kandidátům na ministry spravedlnosti za Motoristy a hnutí ANO. Podle informací České justice však šance Vesecké na získání postu klesly poté, co se Motoristé předběžně dohodli na obsazení tří jiných resortů – Ministerstva zahraničí Filipem Turkem, Ministerstva životního prostředí Petrem Macinkou a Ministerstva kultury Oto Klepmpířem. Přestože Veseckou do čela spravedlnosti původně prosazovali, na čtvrté ministerské křeslo zřejmě nedosáhnou.
Obě strany představily návrhy, jaké v české politice dosud nemají obdoby. Zavádějí myšlenku, že vláda může prověřovat instituce, jejichž činnost bývá mimo dosah výkonné moci – soudy, státní zastupitelství a zpravodajské služby. V případě justice jdou ještě dál: výkonná moc by podle nich mohla kontrolovat moc soudní.
Prezident varuje: zachovat nezávislost institucí
Na nedělní tiskové konferenci prezident Petr Pavel zdůraznil, že při jmenování nové vlády bude dbát na zachování všech institucí demokratického státu. „Ať už je to role veřejnoprávních médií, veřejných vysokých škol, bezpečnostních složek a jejich nezávislost, stejně jako nezávislost justice a státního zastupitelství. To jsou parametry, které budu sledovat při rozhovorech o sestavení vlády,“ uvedl prezident.
Prezident samozřejmě neprosazuje, aby měl stát „nezávislou policii“ nebo „nezávislé hasiče“. Tyto bezpečnostní sbory spadají pod výkonnou moc a odpovídají ministerstvům.
Mohlo by vás zajímat
Chce ANO suplovat vrchní soudy?
Zvláštní postavení mají zpravodajské služby. Bezpečnostní informační služba (BIS) funguje jako samostatný úřad podřízený vládě a prezidentovi. Na její činnost dohlíží parlamentní výbor a od roku 2024 také Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb s pěti členy. Jeho pravomoci jsou ale omezené.
Hnutí ANO v programové části Kontrola státních institucí a zpravodajských orgánů slibuje: „Zavedení přísné kontroly orgánů sledujících obsah na internetu zabrání jejich zneužití k politickým účelům.“
Takovou kontrolu však už dnes zajišťují soudy – konkrétně předsedové senátů vrchních soudů v Praze a Olomouci, kteří povolují a následně přezkoumávají použití zpravodajské techniky.
Motoristé si hrají s ohněm dělby moci
Motoristé chtějí zavést osobní odpovědnost soudců a státních zástupců a vytvořit inspekční orgán Ministerstva spravedlnosti, který by jejich práci prověřoval. „Zavedeme osobní odpovědnost státních zástupců a soudců za vadná rozhodnutí. Zřídíme inspekční orgán Ministerstva spravedlnosti k prověřování práce justice a státního zastupitelství,“ stojí v jejich programu.
Tento návrh podkopává princip dělby moci, protože Ústava říká, že „soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy“. Nezávislost soudců a jejich rozhodování zaručuje Ústava i mezinárodní úmluvy.
Aby ministerská inspekce mohla hodnotit rozsudky a vyvozovat osobní odpovědnost soudců, musel by se změnit celý ústavní systém. Podobný model už vyvolal v Polsku stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva.
Státní zastupitelství: nedobytný hrad
U státního zastupitelství je situace jiná. Ústava tento úřad sice zmiňuje, ale nezařazuje ho mezi nezávislé moci. Spadá pod výkonnou moc a ekonomicky i personálně podléhá Ministerstvu spravedlnosti, které ho řídí.
Ministerstvo může kdykoli požádat o informace o stavu konkrétní věci. Naopak vnější kontrolní mechanismus prakticky neexistuje. Vnitřní hierarchie funguje tak, že vyšší úřad dohlíží na nižší, čímž vzniká uzavřený systém.
Státní zastupitelství tedy formálně nezávislé není, přesto se chová jako nedobytný hrad. Každý pokus o změnu jeho postavení pravidelně vyvolává napětí i veřejné protesty.
