Vysoké školy v Česku znovu omezují studium technických oborů pro studenty z Ruska a Běloruska. Důvodem jsou mezinárodní sankce, které zakazují tzv. technickou pomoc, a právě za ni je ve výkladových materiálech opakovaně označováno vysokoškolské studium a aplikovaný výzkum. Ombudsman Stanislav Křeček se proti plošnému vylučování ruských a běloruských studentů ohradil a Finanční analytický úřad (FAÚ) vydal pro vysoké školy aktualizovanou metodiku. I v ní se ale konstatuje, že technickou pomocí může být účast na výuce, vědecké konferenci nebo výzkumu, a školy jsou výslovně varovány před ztrátou reputace a před možnými důsledky pro jednotlivé vědce.

Proti plošnému vylučování Rusů a Bělorusů z technických studií v České republice se veřejně ohradil ombudsman Stanislav Křeček s tím, že z mezinárodního zákazu technické pomoci Rusku a Bělorusku „nevyplývá, že by české vysoké školy nemohly v technických oborech vzdělávat žádné Rusy a Bělorusy“. Česká justice o stanovisku ombudsmana informovala.

V druhé právní větě pak veřejný ochránce práv uvedl: „Zákaz technické pomoci se uplatní tehdy, když má vysoká škola přinejmenším důvodné podezření, že informace nabyté v kritickém studijním programu student použije v Rusku či Bělorusku. Státní příslušnost sama o sobě přitom nemůže být jediným důvodem pro takové podezření.“

Úplná zpráva o šetření ombudsmana včetně právních vět je zde:

Mohlo by vás zajímat

Podle této právní věty zákaz dopadá nikoli jen na Rusy a Bělorusy, nýbrž na kohokoli včetně studentů a vědců z České republiky, z EU i ze třetích zemí, kteří by informace z „kritických oborů“ vyučovaných na českých školách použili v Rusku nebo Bělorusku (nebo v Íránu či v Severní Koreji).

Čech nesmí v Rusku informovat o částicové fyzice

V tomto duchu ostatně hovoří i aktualizovaná příručka FAÚ: „Uplatňování zákazu poskytování technické pomoci ,automaticky´ neznemožňuje vzdělávacím a vědeckým institucím přijímat studenty a výzkumné pracovníky z sankcemi dotčených států,“ uvádí se v ní.

Finanční a analytický úřad je národním koordinátorem a pro sankce a kontrolorem jejich dodržování.

Avšak má-li být do země pod sankcí předána znalost ze studijního programu, vědeckého projektu, sympozia či konference nebo výzkumný záměr týkající se některého ze „sankčních předpisů“, může být podle FAÚ účast osoby ze sankcionovaného státu podmíněna, omezena nebo úplně zakázána, dodává se v příručce.

Funguje to ovšem i opačně: „Obdobně se zákaz technické pomoci uplatní na občana EU, pokud by se např. zamýšlel účastnit konference v Rusku o zařízeních uvedených na seznamu kontrolovaného zboží dvojího užití pro výrobu elektronických součástí nebo materiálů s příspěvkem na téma Filtry pro čisté prostory schopné vytvářet ovzduší s 10 nebo méně částicemi o velikosti 0,3 μm nebo menšími na 0,02832 m3,“ stojí v příručce.

V čem je tedy problém? Že nic není postaveno najisto

Podle Finančního a analytického úřadu se zákaz poskytování technické pomoci „nevztahuje na obecně dostupné informace a na základní vědecký výzkum“. A možná se netýká bakalářského studia. Jiného rozhodně ano. Může, ale nemusí.

„Pravděpodobně se nebude týkat výuky v bakalářském stupni. V některých oborech se však rozhodně bude týkat magisterského studia, a to např. u jaderných oborů a studia energetických materiálů. Rovněž se tento zákaz může uplatnit v doktorských studijních programech, a především v aplikovaném výzkumu, v oblasti vývoje a inovací,“ uvádí doslova Finanční a analytický úřad, který tím ne/zákaz vůbec nestaví najisto.  

Aktualizovaná příručka FAÚ z letošního ledna pro vysoké školy je zde:

Matematika, fyzika, biologie, AI, vesmír, kvantové technologie

Přiložená tabulka pak obsahuje rizikové studijní programy, kterých se zákaz týká od požární ochrany a bezpečnosti až po matematiku, fyziku a chemii. Od biologie a seismologie až po strojírenství, výpočetní techniku a konstrukci strojů či farmacii a elektrotechniku.

Pak existují tzv. kritické programy. Ty se týkají studia polovodičů, kvantové technologii, umělé inteligence, biotechnologie, vesmírné technologie a technologie pohonu, robotiky, technologie pokročilého snímání či výrobní a recyklační technologie.

Světlo do problému nevnesla ani Evropská komise, podle které by vysokoškolské vzdělání „mohlo spadat“ pod sankcemi zakázanou technickou pomoc: „Komise zastává názor, že poskytování vysokoškolského vzdělání a provádění aplikovaného výzkumu by mohlo spadat pod pojem ,technická pomoc´ stanovená sankčním řádem,“ uvedla Komise už ve stanovisku ze srpna 2019.

Takový závěr pak opakuje Manuál pro vysoké školy sestavený společně Akademií věd, ministerstvem vnitra a ministerstvem školství. „Technickou pomocí ve smyslu evropské legislativy může být i poskytování vysokoškolského vzdělávání a provádění aplikovaného výzkumu,“ stojí v ní. Jinak příručka shrnuje standardní pravidla bezpečnosti každého výzkumu, jak existují po celá léta.

Kontaktem s Rusem může dojít k neúmyslnému porušení sankcí

Důvod proč české školy omezují studium Rusů a Bělorusů, je zařazení obou zemí mezi státy s absolutně nejvyšším rizikem. Ve skupině jsou Rusko, Írán, Severní Korea a Bělorusko. „Uvedená tabulka dělí státy podle míry potenciálního rizika, že při kontaktu s osobami a institucemi z těchto zemí může dojít k, byť neúmyslnému, porušení mezinárodních sankcí,“ varuje Finanční a analytický úřad.

Ani u „neškodných“ bakalářských programů proto není jistota, že při kontaktu s Rusem nedojde k porušení mezinárodních sankcí, vyplývá z komentáře k tabulce rizikových zemí. A to přesto, že Rus ani Bělorus není v dalším seznamu jednotlivých sankcí jmenován, na rozdíl od „íránské osoby a syrské osoby“, jak ostatně upozornil veřejný ochránce práv, když vyzval k individuálnímu rozhodování o studentech.

Agenti a cizí moc operují na vysokých školách

K tomu na žádost Univerzity Karlovy vydalo ministerstvo vnitra pro vysoké školy rukojeť o tom, jak se vypořádat s vlivovými operacemi na školách. Hemží se to v ní cizí mocí, agenty, útočníky, zpravodajskými důstojníky a jejich oběťmi z řad studentů, akademiků a zaměstnanců vysokých škol. Vedení školy by mělo zaměstnance školit v rozpoznávání vlivového působení cizí moci a správných postupů.

„Jak máte nastavené postupy pro hlášení ze strany studentů, zaměstnanců a dalších osob o podezření na identifikaci vlivového působení cizí moci? Kdo hlásí co, komu, kdy a v jakém rozsahu? Jak takové hlášení vypadá? Co se s ním potom děje?“ ptá se v rámci výuky vnitro.

Úplný protivlivový manuál ministerstva vnitra pro vysoké školy je zde.

Vysoké školství a věda byly zataženy do války

Pokud kdokoli projde část dokumentů o mezinárodních sankcích ve vztahu k vysokým školám a výzkumu, mohl by dospět k závěru, že vysoké školství trpí paranoiou nebo agentománií. Nebo že bylo zataženo do války. Školství je přiznávána akademická svoboda, a současně je vědcům vyhrožováno:

„Každý nese svůj díl právní a společenské odpovědnosti za to, že výsledky výzkumu v jaderné oblasti neumožní šíření zbraní hromadného ničení nebo že poznatky z výzkumu v oblasti informačních a komunikačních technologií neumožní systematické porušování základních lidských práv ve třetích zemích. Nemluvě o reputačních rizicích, která to pro vysoké školy či vědecké organizace v případě zanedbání může nést,“ promlouvá k akademikům příručka FAÚ.

Poté FAÚ uzavírá: „Odpovědnost za dodržování zákazu technické pomoci a kontrolu nehmotného přenosu technologií leží na příslušných fyzických osobách (vědkyních a vědcích), stejně jako na dotčených institucích.“

Riziko válečných rozhodnutí o jiných lidech

Ve válce platí více než kdy jindy osobní odvaha. Ombudsman vydal právní stanovisko k rozhodování, ke kterému se dosud nevyjádřil ani Soudní dvůr EU a které na základě nikoli právním, nýbrž z tekutých písků musí odvážně a riskantně činit jednotliví lidé na vysokých školách o jiných lidech.

Podle zprávy o šetření veřejného ochránce práv Stanislava Křečka ČVUT v Praze nepřijímalo uchazeče o studium kritických programů z Ruska a Běloruska a stávající studenti museli děkana požádat o výjimku. „Každá žádost byla posuzována individuálně a výjimky byly uděleny všem, kdo o ně požádali. Po udělení výjimky byly fakulty povinny zajistit, že se studenti z Ruska a Běloruska nedostanou ke kritickým informacím,“ uvedl ombudsman.

VUT v Brně zásadně zakázalo přijímání uchazečů z Ruska a Běloruska do kritických studijních programů. Výjimka pro studium stávajících ruských a běloruských studentů v kritických studijních programech mohla být udělena jen v případě kladného stanoviska FAÚ.

Také Česká zemědělská univerzita uchazeče z Ruska a Běloruska jakožto rizikových zemí do kritických studijních programů nepřijala. Stávající studenti museli požádat o možnost pokračovat ve studiu. Žádnému studentovi ČZU studium neukončila, shrnul ombudsman.