Nastavení dotací zemědělcům zůstává beze změn. Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl návrh opozičních poslanců, podle nichž vládní nařízení při rozdělování podpory znevýhodňuje kolektivně podnikající zemědělce, třeba družstva. Naopak zvýhodňuje samostatně hospodařící farmáře. Za skupinu poslanců jednala Alena Schillerová (ANO), vyhlášení nálezu se nezúčastnila. Na soud se neúspěšně obrátila i skupina senátorů, za které jednala Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Předseda spolku Ochránce zemědělců Jaroslav Lád řekl, že nynější pravidla rozvrací venkov a že zemědělci budou hledat jiné cesty, jak hájit své zájmy – třeba ve volbách. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nález přivítal.
„Nastavení dotací je věcí politickou, nikoliv ústavněprávní,“ řekl novinářům soudce zpravodaj Tomáš Langášek. Úkolem soudu podle něj není udržovat dotační závislost. „Dotace se mohou změnit politickým rozhodnutím, změnou jiných vnějších okolností, politik EU, globálních či místních,“ uvedl Langášek. Plénum ÚS rozhododlo jednomyslně.
Lád řekl, že vláda rozdělování dotací využívá jako zbraň hromadného ničení proti určité skupině vlastníků. Rozhodnutí ÚS je podle něj nutné akceptovat, avizoval však další kroky, třeba hromadné žaloby, trestní oznámení i politickou aktivitu. „Budeme chtít takovou vládu, která bude ctít soukromé vlastnictví bez přívlastků, vlastník jako vlastník, stejná práva, stejné povinnosti, stejné podnikatelské příležitosti,“ řekl Lád, jenž je předsedou Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku. Podle svých slov hájí zájmy 200.000 zemědělců sdružených v družstvech a podnicích. „Zvedneme venkovské obyvatelstvo, aby se začalo bránit,“ prohlásil.
„Nastaveni podpor vychází ze Společné zemědělské politiky, kde se snažíme nastavit maximálně spravedlivé podmínky pro všechny farmáře a zemědělce,“ uvedl na síti X Výborný.
Mohlo by vás zajímat
Schillerová sdělila, že ANO rozhodnutí respektuje, ale stojí si za tím, že pravidla pro zemědělské dotace mají být spravedlivá pro všechny. Vláda podle ní nastavila systém tak, že zvýhodňuje drobné zemědělce, kteří hospodaří sami, ale znevýhodňuje ty, kteří se sdružili do družstev – přestože často obhospodařují stejnou výměru půdy. „To podle nás porušuje rovnost, svobodu sdružování a ve svém důsledku také svobodu podnikání. Chtěli jsme, aby stát rozděloval dotace spravedlivě bez ohledu na to, jakou formu podnikání si zemědělci zvolili, tak jako je tomu ve většině států EU,“ uvedla.
Návrh směřoval proti paragrafu v nařízení vlády o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, který upravuje doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost. Paragraf říká, že podporu lze poskytnout na výměru nejvýše 150 hektarů zemědělské půdy. Na sdružené zemědělské podnikatele se limit uplatní jako na jeden celek. Výše platby se každoročně mění, v roce 2024 činila zhruba 3600 korun na hektar.
Zvýhodnění malých na úkor velkých, tvrdí opozice
Podle opozičních poslanců nastavení plateb zvýhodňuje malé, samostatné zemědělce na úkor družstev a podniků. „S ohledem na likvidační dopady změn v přímé podpoře bude pro některé zemědělce nemožné ve sdružení dále setrvávat a budou přinuceni právnické osoby zrušit a podnikat nadále pouze samostatně,“ stálo v návrhu.
Poslanci dále navrhli zrušit jeden bod ze Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023-2027. Určuje, že na doplňkovou redistributivní podporu půjde 23 procent z celkového objemu přímých plateb, tedy asi pět miliard korun. V této části ÚS návrh odmítl, plán není právním předpisem, který by soud mohl přezkoumávat a rušit.
Ústav zemědělské ekonomiky loni představil analýzu redistributivní platby, ze které vyplynulo, že počet žadatelů s výměrou 100 až 150 hektarů se meziročně zvýšil o 24 procent na 1800. Agrární komora ČR uváděla, že podniky se začaly dělit, aby na podporu dosáhly i vícekrát. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už dříve řekl, že platba narovnala podmínky malých farmářů.
