Ministři vnitra, práce i obrany prosazují, aby se vláda u Ústavního soudu (ÚS) postavila proti návrhu poslanců hnutí ANO na zrušení vládní důchodové reformy. O tom, zda do řízení vstoupí jako vedlejší účastník, rozhodne kabinet Petra Fialy (ODS) ve středu. ANO u soudu argumentuje kontinuálním porušováním jednacího řádu Sněmovny při schvalování zákona. Obsahově napadlo také zvýšení věku odchodu do důchodu nad 65 let.
„Všechny dotčené resorty sdělily, že považují za vhodné a potřebné, aby vláda do předmětného řízení vstoupila,“ stojí v předkládací zprávě. Vládu by měl u soudu zastupovat ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Už dříve poukázal na to, že ANO nevyužilo možnost diskusí a jednání k úpravě reformy. Věří tomu, že hnutí u ÚS neuspěje.
Ústavním soudcem zpravodajem bude v dané věci Jiří Přibáň. Právě ten oficiálně informoval premiéra Fialu ohledně zahájení řízení o návrhu 71 poslanců na zrušení novely zákona o důchodovém pojištění.
Mohlo by vás zajímat
O návrhu bude rozhodovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Hnutí ANO v tomto volebním období napadlo u ÚS sedm norem. Se zrušením zákona uspělo zatím jednou, a to v případě takzvané novely lex Babiš II, která zpřísňovala zákaz vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů.
Náběh účinnosti do roku 2027
Důchodová reforma počítá s pokračováním zvyšování důchodového věku od 30 let o měsíc ročně do 67 let, s nižším výpočtem nových penzí, minimálním důchodem ve výši 20 procent průměrné mzdy, dřívější penzí bez krácení pobírané částky pro pracovníky nejrizikovější čtvrté kategorie, odpuštěním důchodových odvodů pracujícím důchodcům či započítáním fiktivního výdělku za dobu péče do penze.
Jednotlivá ustanovení nabydou účinnosti postupně až do roku 2027. ANO a další opoziční hnutí SPD slibují, že podstatnou část reformy zruší, pokud se na podzim po sněmovních volbách dostanou k moci.
