Evropská komise přichází s novými a připomíná staré nápady, jak zvýšit vnitřní bezpečnost v Evropě – mimo jiné slibuje najít způsoby, jak získat přístup k zašifrovaným datům. Po odchodu nejvášnivějších strážců soukromí z Evropského parlamentu se objevuje obava: kdo bude opozicí při nekonečném hledání rovnováhy mezi těmito dvěma prioritami?
Myšlenka prolamování šifrování se vrací jako bumerang
Regulace týkající se materiálů sexuálního zneužívání dětí, která tento návrh představila poprvé, ještě ani nebyla schválena – a Evropská komise už přichází s novými plány, jak rozšířit přístup k datům.
V Akčním plánu pro vnitřní bezpečnost, který Komise představila minulý týden v úterý, se píše, že výkonný orgán EU bude „prioritizovat (…) přípravu technologické roadmapy pro šifrování, jejímž cílem bude identifikovat a posoudit technologická řešení, která by orgánům činným v trestním řízení umožnila v zákonném rámci přístup k šifrovaným datům, při zachování kybernetické bezpečnosti a základních práv“.
Prolamování šifrování však není žádnou novinkou. Evropská komise podobné kroky navrhla už dříve – například v rámci návrhu směrnice proti šíření materiálů sexuálního zneužívání dětí. Ta se později stala známou pod přezdívkou „chat control“, právě kvůli tomu, že měla provozovatelům služeb – včetně těch šifrovaných – nařídit povinnou detekci, hlášení a odstraňování takového obsahu. Evropský parlament ale tuto část návrhu odmítl ve své pozici, kterou přijal před volbami v roce 2024. Rada EU zatím ke směrnici společnou pozici nepřijala.
Dokument má zjevně vést k omezování soukromí, varuje právník
Přesto se návrh znovu vrací na stůl. „Považujeme to za mimořádně nebezpečné zejména v případě, kdy by měl takový nástroj být využíván k plošnému prolamování zabezpečení, případně kdy by byli poskytovatelé služeb nuceni k vytváření zadních vrátek pro přístup těchto orgánů k obsahu komunikace,“ říká Jan Vobořil, právník z organizace Iuridicum Remedium, která se zabývá ochranou soukromí. „Fakticky by to vedlo ke konci bezpečného šifrování v EU,“ varuje.
Dohled nad online komunikací však není podle něj jediným problematickým bodem nového akčního plánu. Zmiňuje také možnou revizi pravidel pro uchovávání dat nebo plánovanou „ambiciózní revizi mandátu Europolu“ – instituce, která má podle něj dlouhodobě problematický přístup k osobním údajům. Ačkoli dokument zůstává v řadě bodů vágní, Vobořil říká, že „má již na první pohled vést k omezování soukromí“.
Mohlo by vás zajímat
„Pokud se ptáte, zda EU najde rovnováhu mezi soukromím a bezpečností, tak se obávám, že tomu nic nenasvědčuje,“ říká, přičemž pochybuje i o tom, že by navržená opatření reálně přinesla větší bezpečnost. „Jak ukazují například dlouhodobá čísla porovnávající vývoj kriminality ve státech EU v době, kdy u nich byla plošně shromažďována data o elektronické komunikaci, a v době, kdy tomu tak nebylo (například z důvodu zrušení povinnosti ústavními soudy), je zřejmé, že zrušení tohoto nástroje, který zasahuje masivně do soukromí nás všech, nemělo žádný vliv na míru kriminality ani míru její objasněnosti.“
I přesto podle něj není překvapivé a je do jisté míry pochopitelné, že se bezpečnostní složky snaží získat co největší přístup k informacím. Právě politici by ale měli v demokratické společnosti tento tlak vyvažovat a chránit základní práva včetně soukromí.
Bývalý europoslanec: Ochrana soukromí v EP slábne
A to může být problém. Evropský parlament byl historicky z evropských institucí nejvíce nakloněn ochraně soukromí – jak ukázal právě třeba při vyjednávání směrnice o dětské pornografii. Jenže hlavní zastánci tohoto přístupu po volbách v roce 2024 z europarlamentu zmizeli.
Jedním z nich byl německý aktivista, právník a bývalý europoslanec Patrick Breyer. Přesto věří, že EP zůstane největším obhájcem online soukromí mezi spolutvůrci legislativy. „Ale s odchodem poslanců, jako byla Sophie in’t Veld, jeho postoj slábne. Je tu méně poslanců, kteří se soukromí věnují, a po posledních volbách jsme navíc zaznamenali posun směrem k pravici a důrazu na pořádek a bezpečnost,“ varuje politik z německé Pirátské strany.
Ví, o čem mluví. Právě on vymyslel termín „chat control“ a patřil k nejhlasitějším kritikům návrhů na prolamování šifrování v minulém volebním období. A i když se už rozhodl znovu nekandidovat, slíbil, že bude v boji za ochranu soukromí pokračovat jako právník a občan.
Nemyslí si totiž, že je tohle první moment, kdy ochrana soukromí prohrává. „Naše základní právo na soukromí je erodováno už nejméně od 11. září 2001,“ říká. Ale přijetí směrnice vyžadující monitoring obsahu online by podle něj představovalo zásadní zlom.
„Válka o šifrování stále pokračuje,“ komentuje nový bezpečnostní plán Komise.
