Ústavní soud (ÚS) zrušil část vyhlášky obce Hradištko u Prahy, která poskytovala lidem s trvalým pobytem slevu 400 korun z místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství. Poplatek jinak činil 1200 korun ročně. Podnět k přezkoumání podalo ministerstvo vnitra, které tvrdilo, že vyhláška obchází zákonnou konstrukci místního poplatku. Ústavní soud tomuto výkladu přisvědčil – ačkoliv rozhodnutí nepadlo jednomyslně.
Dva modely, jedno pravidlo: Obce nesmí poplatky kombinovat
Zákon obcím umožňuje vybírat poplatky za odpad podle dvou modelů – buď podle systému (tzv. poplatek „za systém“), nebo podle množství odpadu (tzv. poplatek „za odkládání“). V případě Hradištka šlo o první model, jehož cílem je rovnoměrné rozložení nákladů bez ohledu na množství odpadu. Slevy vázané na trvalý pobyt však podle ÚS narušují tento princip.
„Obec může zavést pro poplatkové období pouze jeden z poplatků. Není přípustné kombinovat základní parametry obou modelů,“ uvedli ústavní soudci v nálezu. Vyhláška Hradištka podle nich tento princip porušila.
Obec chtěla více trvale přihlášených obyvatel
Obec ve svém vyjádření argumentovala, že v Hradištku se nachází mnoho nemovitostí, které jsou využívané celoročně, ale jejich majitelé zde nejsou hlášeni k trvalému pobytu. Vyhláška měla lidi motivovat k přihlášení, čímž by obec získala výhody při výpočtu poplatků za skládkování a další benefity navázané na počet obyvatel.

Zástupci Hradištka rovněž uvedli, že zavedení systému založeného na množství odpadu je v obci prakticky nemožné – část nemovitostí není přístupná svozovým vozům, a pytlový sběr je podle nich nerealistický.
Soud připustil specifika obce, ale zákon platí pro všechny
Ústavní soud uznal, že obec chtěla reflektovat specifické místní podmínky. Nicméně uvedl, že použití trvalého pobytu jako kritéria pro slevu je „přehnaně paušalizující“ a ve výsledku popírá zákonem stanovené rozdělení mezi dvěma typy poplatků. „Obce nemohou obcházet systém zákonného rozlišení úlev a poplatků vlastními konstrukcemi,“ stojí v nálezu.
Hradištko není jediné. Soud zrušil podobné vyhlášky i jinde
Tento případ není výjimkou. Ústavní soud už v minulosti rozhodl obdobně ve věci Krásné Lípy na Děčínsku, kde vyhláška zvýhodňovala rezidenty oproti chatařům – ti měli platit téměř dvojnásobný poplatek. V lednu pak padla podobná část vyhlášky v obci Tchořovice na Strakonicku, kde šlo o slevu 200 korun pro trvale bydlící.
Soudci nebyli jednotní: Pětice se přiklonila k odlišnému názoru
Rozhodnutí ÚS nebylo jednomyslné. Odlišné stanovisko vyjádřili soudci Veronika Křesťanová, Kateřina Ronovská, Jan Wintr a Daniela Zemanová. Samostatný disent sepsal Tomáš Langášek. Podle něj by soud měl přehodnotit dosavadní judikaturu nebo počkat na změnu legislativy.
Langášek v odlišném stanovisku uvedl: „’Vysvobození‘ tak obcím i ÚS může poskytnout zákonodárce, nelze-li očekávat, že svůj názor změní ÚS sám.“
Mohlo by vás zajímat
Legislativa by měla reflektovat realitu obcí
Případ Hradištka znovu otevírá diskusi o tom, zda současné nastavení zákona odpovídá realitě na úrovni malých obcí. Mnohé z nich čelí situaci, kdy jim dochází prostředky na zajištění svozu odpadu, zároveň ale nemohou efektivně rozlišit mezi skutečně využívanými a trvale obývanými nemovitostmi. Jak ukazuje i tento nález, bez změny zákona se ale budou muset řídit stávajícími pravidly – byť za cenu ztráty motivace pro obyvatele k přihlášení k pobytu.