Pouze dvacet procent nelegálních migrantů, kterým byl odepřen azyl, se skutečně vrací do své domovské země. Pokud tento problém vyřešíme, pomůže to nejen EU jako celku, ale také legálním přistěhovalcům, kteří se budou moci snáze integrovat do evropských společností. V posledním díle podcastu EU Perspectives to řekl rakouský poslanec Evropského parlamentu Lukas Mandl. Téma probral s kolegou Tomášem Zdechovským (EPP/KDU-ČSL) a odbornicemi Katarínou Cséfalvayovou (ředitelkou Institutu pro střední Evropu), Camille Le Coz (ředitelkou Migration Policy Institute Europe) a Başak Yavçan (vedoucí výzkumu v Migration Policy Group).
Migrace je v současné evropské politice velkým tématem. Mandl v diskuzi zmínil příčiny i důsledky současného stavu: „Řekl bych, že migrace je velkým tématem ze zřejmých důvodů. Od roku 2015 jsme tu měli velkou migrační krizi, která stále není vyřešena. Evropa je jednou z nejatraktivnějších částí světa, ale na rozdíl od jiných velmi atraktivních částí světa zatím nemáme plnohodnotný systém řešení nelegální migrace,“ řekl.
„Nemáme ani plnohodnotný systém pro konkurenceschopnost, pokud jde o legální migraci za prací, kterou bychom mohli využít v rámci demografického problému v Evropě, ale to je jiná otázka. Je to zřejmý a na číslech založený fakt, že (migrace) je v Evropě vždycky tématem, na které myslí mnoho lidí, kvůli problémům s integrací, nedostatečnou integrací v mnoha a mnoha společnostech a v mnoha a mnoha případech,“ řekl Mandl.
Rakouský europoslanec dále zmínil skutečnost, že pouze 20 procent nelegálních migrantů, kterým byl odmítnut azyl, se skutečně vrátí do svých domovských zemí. „I když existuje soudní rozhodnutí o jejich navrácení, o jejich poslání zpět domů, o žádosti, aby se vrátili do svých domovských zemí, pouze jeden z pěti to udělá,“ řekl Mandl. Tato situace vyvinula tlak na novou Evropskou komisi, aby jednala a předložila návrh. „Jsem opravdu pozitivně překvapen, jak jasné a slibné jsou tyto návrhy Evropské komise,“ zdůraznil.
Cséfalvayová z Institutu pro střední Evropu poté návrhy podrobněji rozvedla. „Cílem návrhů je například společný evropský návratový příkaz,“ vysvětlila. To v podstatě znamená, že pokud osoba obdrží příkaz k navrácení z jednoho členského státu, bude platný i v ostatních členských státech. „Celkově je tento návrh v oblasti navracení přísnější. Prodlužuje například dobu zadržení osob, které obdrží příkaz k navrácení, ale také předpokládá zvýšenou roli agentur, jako je pohraniční agentura EU Frontex, pokud jde o to, co může při navracení dělat,“ uvedla Cséfalvayová.
Jak ztížit obchodování s lidmi
„Být kritický (k Evropské komisi) je pro mě jako pro europoslance povinností,“ pokračoval Mandl. „Všímám si však, že tento návrh je velmi dobrý, protože řeší skutečné problémy. A neřeší jen, řekněme, jeden sentiment akceptovaný v takzvané bruselské bublině, ale skutečně řeší to, co lidi trápí, a to je nejdůležitější,“ pochválil europoslanec poslední kroky unijní exekutivy.
Je to důležité i pro řešení problematiky obchodování s lidmi, pokračoval Mandl. „Nebude tak snadné vybírat od lidí peníze, ohrožovat jejich životy a posílat je do Evropy jako nelegální migranty,“ dodal. „Pokud to už nebude tak snadné, nebude se to už tolik dít,“ myslí si.
Debata se stočila i k paktu o migraci a azylu. Ten podle Le Coz z Migration Policy Institute Europe není dokonalý. „V rámci azylového paktu existují otázky, které se dotýkají problematiky lidských práv a které mohou situaci rozvířit kvůli velmi rozdílným možnostem členských států. Španělsko, Itálie a Řecko se obávaly, že to dopadne tak, že všechny žadatele o azyl převezmou oni. Takže pokud to tak nakonec dopadne a všechny ostatní země nepřevezmou svůj podíl, pak (řešení) nemůže být dlouhodobě udržitelné,“ uvedla Le Coz.
Mohlo by vás zajímat
Připravujeme se na další vlnu
Rakouský europoslanec se poté pustil do spekulací, že nová opatření usnadní legálním přistěhovalcům integraci do evropské společnosti. „Pro tyto lidi bude snazší přijít do Evropy, pokud nebudou ve většině případů nuceni odejít,“ řekl.
Podle Mandla tak změna prospěje těm, kteří to skutečně potřebují. „Proto bude toto nařízení i v zájmu těch, kteří by byli tak jako tak vysídleni, v zájmu těch, kteří mají právo na azyl. To je důležité právo,“ řekl. „Chci říct, že jsme stále Evropa a máme určité hodnoty, které je třeba hájit, a to je naše role,“ dodal rakouský europoslanec.
Problematika se stává obzvláště naléhavou v dnešním nestabilním mezinárodním politickém klimatu, zdůraznila Yavçan z Migration Policy Group. „Nevíme, kdy můžeme očekávat další příliv uprchlíků, žadatelů o azyl,“ dodala. „Syrský režim byl svržen a my nevíme, co udělají sousední země s většinou syrských uprchlíků, například Turecko. Mohou se rozhodnout poslat je zpět a tito lidé se mohou rozhodnout přijít místo toho do Evropy,“ upozornila Yavçan na možný budoucí problém.
„Teď, když Rusko ztratilo své pole působnosti v Sýrii, zaměří se místo toho na jinou zemi, řekněme Libyi? To by mohlo opět vyvolat konflikt, který by přinesl spoustu uprchlíků. Takže musíme být připraveni na další vlnu uprchlíků a musíme být připraveni s fungujícím systémem řízení migrace a azylu,“ řekla Yavçan.
Musíme být rychlí
Na palčivou otázku důvěry evropských občanů v řešení navrhované Komisí odpověděl Mandl, že „je nejvyšší čas“, aby se důvěra obnovila. „Z filozofického hlediska a také pro historiky je vždy zajímavé zamyslet se nad tím, co se mohlo udělat dříve,“ řekl.
„Někdy to trvá opravdu dlouho. O azylovém a migračním balíčku jsme ve výboru Evropského parlamentu pro vnitřní věci jednali tři a půl roku, od podzimu 2020 do dubna loňského roku 2024. (…) Plénum pak bylo připraveno o něm hlasovat v květnu. Azylový a migrační balíček naštěstí máme – jednání však trvala příliš dlouho.“
Podobně se vyjádřil i Mandlův kolega z EP Tomáš Zdechovský. „Postup je příliš dlouhý. Musíme proceduru zkrátit. A myslím si, že je to nejdůležitější věc, kterou musíme udělat, protože se nyní nacházíme ve velmi důležitém období pro Evropskou unii. To znamená, že musíme zajistit bezpečnost Evropy a bránit naše hodnoty,“ uvedl český europoslanec.
Mandl pak projevil pochopení pro některé členské státy, které otálejí či přímo odmítají implementaci již dohodnutých opatření. „Je třeba si uvědomit, že jsme demokratická struktura. Evropská unie je parlamentní demokracie. Součástí parlamentarismu je vyjednávání za účelem dosažení kompromisů. A chování například polské vlády je součástí tohoto vyjednávacího procesu. A já předpokládám, že jednání polské vlády, která tlačí správným směrem, povede k ještě lepším zákonům. Proto jsem docela přesvědčen, že to povede k pozitivnímu scénáři.“
