Stavba gigatováren, lákání talentů, investice. To jsou některá opatření, kterými si Evropská unie chce zajistit status lídra v oblasti umělé inteligence. Vyplývá to z akčního plánu, který dnes představila místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu Henna Virkkunen. „Globální závod o umělou inteligenci ještě zdaleka neskončil,“ řekla ve středu novinářům.
„Umělá inteligence je jádrem toho, aby Evropa byla konkurenceschopnější, bezpečnější a technologicky suverénnější,“ uvedla ve středu Virkkunen. Ta akční plán prezentovala novinářům poté, co jej schválilo kolegium komisařů. Nyní podle ní probíhá globální závod o to, kdo bude v této oblasti špičkou. A Evropa má podle ní řadu silných stránek, na kterých může stavět. „Když se podíváme na Evropu, když se podíváme na naše vědecké prostředí, máme nejvyšší počet výzkumníků v oblasti AI na světě,“ doplnila příklad.
Pět pilířů od cloudu až po vzdělání
Plán stojí na pěti pilířích. Mimo jiné jde třeba o stavbu továren na umělou inteligenci. Ty by přitom měly vznikat již nyní — stavbu prvních sedmi odsouhlasila Evropská komise loni v prosinci, dalších šest projektů vybrala letos v březnu. Ačkoliv žádná z nich nemá být na našem území, podílí se Česko finančně na budování továrny ve finském Kajaani. Mobilizovat k jejich stavbě chce Komise i soukromý kapitál. Cílem je získat na 20 miliard eur prostřednictvím fondu InvestAI.
„Bude to znamenat, že budeme mít mnohem větší výpočetní kapacitu než dnes. A že také budeme schopni zpřístupnit tuto kapacitu našim start-upům a výzkumníkům. Aby vyvíjeli a školili v umělé inteligenci, protože to jim dnes chybí. Nemají přístup k výpočetní kapacitě,“ řekla Virkkunen.
Podle ní vývojářům chybí také data či kapacita cloudových úložišť. „Evropská unie v současnosti zaostává za USA a Čínou, pokud jde o dostupnou kapacitu datových center, spoléhajíc na infrastrukturu vytvořenou a ovládanou v jiných částech světa, ke které mají evropští uživatelé přístup přes cloud. Ačkoliv je přístup k inovativním a cenově dostupným cloudovým službám zásadní pro konkurenceschopnost EU, nadměrná závislost na infrastruktuře mimo EU může přinést ekonomická a bezpečnostní rizika,“ stojí ve strategii. Ještě letos chce proto Komise představit takzvanou strategii pro unii dat i novou legislativu zaměřenou právě na podporu rozvoje cloudových služeb. Cílem je mimo jiné ztrojnásobit do roku 2035 kapacitu datových center v EU.
Mohlo by vás zajímat
AI využívá jen asi 14 % firem
Plán zahrnuje také podporu firem v rámci jejich snah využívat umělou inteligenci ke své práci. Dnes tak totiž činí jen 13,5 procenta evropských podniků. „Chceme samozřejmě motivovat různá odvětví, aby začala umělou inteligenci používat. Zahrneme také dialogy s různými odvětvími o tom, jak toto úsilí podpořit,“ řekla místopředsedkyně Komise a jmenovala třeba automobilový, farmaceutický či energetický průmysl.
Kromě toho plán hovoří také o podpoře vzdělávání v oblasti AI, lákání talentů z třetích zemí do Evropy či o podpoře firem při zavádění pravidel vyplývajících z aktu o umělé inteligenci. Ten byl schválen v roce 2023, nyní platí zatím částečně, přičemž v Česku ještě nebyl převeden do národního právního řádu.
