Evropský soud pro lidská práva zaslal Rusku upozornění na novou stížnost Ukrajinské helsinské unie lidských práv, která ji podala za deset dětí z Krymu z obavy před jejich adopcí a ztrátou sociální identity. Štrasburk od Ruska žádá stanovisko jako od smluvní strany Úmluvy. Rusko ale od Úmluvy odstoupilo v září 2022 a Soud události v Rusku po tomto datu neprověřuje. Nyní Štrasburk vyzval ruskou vládu k reakci. I když mezi Štrasburkem a Moskvou není spojení a přípisy jsou doručovány na webu.

V případu jde o deset dětí z Krymu ve věku od jednoho do pěti let, které se v roce 2014 nacházely ústavní péči, když Rusko převzalo Krym pod svoji jurisdikci. Dětem byla vnucena ruská národnost, byly nabídnuty k adopci a možná už jsou adoptovány, stěžuje si Ukrajinská helsinská unie lidských práv (UHHRU).

O jejich pobytu nejsou od roku 2014 žádné informace navzdory opakovaným žádostem ukrajinských úřadů. Některé z nich už byly zřejmě adoptovány, soudě podle jejich náhle zmizelých jmen na ruském webu adopcí, je přesvědčena organizace UHHRU.

Ztráta ukrajinské sociální identity

Organizace jménem dětí podala k Evropskému soudu pro lidská práva stížnost na porušení článku 8 Úmluvy – právo na soukromý život. Argumentuje svévolnou změnou občanství dětí a umožněním adopcí ruskými úřady v pokračující válce s Ukrajinou. Tím byly děti připraveny o sociální identitu jako ukrajinští státní příslušníci.

Současně si ale organizace UHHRU stěžuje rovněž na porušení článku 5 – právo na svobodu a bezpečnost proto, že ruské úřady ponechávají děti v ústavech nebo institucích i po převzetí účinné kontroly nad Krymem.

Mohlo by vás zajímat

Stížnost byla podána 14. ledna 2023.

Událostmi po 16. září 2022 se Štrasburk nezabývá

Už týden poté dne 8. února 2023 obdržel Soud od UHHRU žádost o předběžné opatření podle článku 39 jednacího řádu Soudu. Organizace tvrdila, že existuje bezprostřední nebezpečí, že by stěžovatelé – děti mohly být adoptovány.

Evropský soud pro lidská práva dne 14. února 2023 žádost o předběžné opatření proti Rusku zamítl, protože se žádost týkala událostí (adopce dětí) po datu 16. září 2022. Ten den Ruská federace přestala být Vysokou smluvní stranou Evropského soudu pro lidská práva.

Rusko už třetí rok není členem ESLP

O odstoupení Ruska od Úmluvy o lidských právech a základních svobodách Česká justice opakovaně informovala. Rusko přestalo být definitivně Vysokou smluvní stranou Evropského soudu pro lidská práva právě 16. září 2022. Soud se poté usnesl, že zůstává příslušným k projednání stížností na události, které se odehrály pouze do tohoto data.

Potvrdil to v rezoluci o právních důsledcích zrušení členství Ruska v ESLP i Výbor ministrů (zahraničí). Výbor ministrů i nadále vykonává dohled nad rozsudky týkajícími se událostí v Rusku do září 2022, a to přesto, že nové rozsudky nejsou do Ruska doručovány.

„Vzhledem k přerušení mezinárodních poštovních služeb do Ruské federace a z Ruské federace a tam, kde jediným způsobem doručování rozhodnutí Soudu stěžovatelům je pošta, se Soud výjimečně rozhodl informovat stěžovatele o rozhodnutích přijatých Soudem po 1. březnu 2022, pokud jde o stížnosti proti Rusku, pouze prostřednictvím databáze,“ vyvěsil na web Evropský soud pro lidská práva.

Rusko poté přestalo na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva zcela reagovat.

O okolnostech odstoupení od Úmluvy Ruskem Česká justice informovala zde:

Doručení přípisu do Ruska znamená zveřejnění v databázi

V informaci stranám v řízení proti Rusku pak Evropský soud pro lidská práva dne 1. března 2023 oznámil, že díky ustálené judikatuře už nebude vyžadovat k ruským stížnostem stanovisko ruské vlády. Pokud by Rusko chtělo stanovisko přesto poskytnout, může tak učinit v reakci na komunikaci stížnosti v databázi Soudu.

„Rozsudky budou oznámeny zveřejněním v databázi HUDOC. Takové oznámení bude představovat doručení rozsudku; v této souvislosti nebudou stranám zasílány žádné dopisy,“ uvedl v březnu 2023 Evropský soud pro lidská práva.

Úplná informace stranám stížností proti Rusku je zde:

Případ dětí dostal prioritu, anonymitu a důvěrnost

V nynější stížnosti dětí z Krymu ale Soud rozhodl, že případu udělí prioritu, anonymitu a důvěrnost podle Jednacího řádu Soudu.

Dne 25. března 2025 byla ruská vláda vyrozuměna o stížnosti a obdržela otázky Soudu. Jinými slovy, případ byl komunikován jako s kteroukoli jinou členskou zemí Úmluvy, přestože Rusko není členem Rady Evropy a Úmluvy ani smluvní stranou Evropského soudu pro lidská práva.

Moskva má termín do konce července

Podle Jednacího řádu Soudu může senát nebo jeho předseda sekce Soudu rozhodnout o oznámení stížnosti nebo její části „žalované smluvní straně a vyzvat ji, aby se k ní písemně vyjádřila“. Stěžovatel může k vyjádření Vysoké smluvní strany poskytnout repliku.

Ruská vláda má do 31. července 2025 předložit své vyjádření. Současně byla podle Evropského soudu pro lidská práva vyzvána, aby do tří týdnů od „data dopisu“ potvrdila, zda má v úmyslu červencovou lhůtu splnit a ke stížnosti podat stanovisko.