Česko nemůže paušálně odmítat žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie. Možnost přemístění do jiného členského státu není vyloučená, pokud se cizinec vzdá pobytového oprávnění v první hostitelské zemi, plyne z nových rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS). Dosud ministerstvo vnitra podobné žádosti považovalo za nepřijatelné. Česká úprava však podle NSS odporuje unijnímu právu, a nelze ji proto aplikovat. Vyplývá to z rozhodnutí v databázi soudu.
NSS poukázal na to, že unie k Ukrajincům, do jejichž vlasti v roce 2022 vtrhla ruská vojska, přistupuje jinak než k ostatním příchozím. Dává jim možnost volby členského státu, kde požádají o dočasnou ochranu, a získají tak související práva. NSS je přesvědčený o tom, že mají také možnost sekundární volby, tedy přemístění.
„Pokud držitelé dočasné ochrany mohou pobývat na území celé unie, musí jim být umožněno tento faktický stav legalizovat, a to v členském státě, který si zvolí. Pokud si takto zvolí Českou republiku, musím jim zde být vydáno povolení k pobytu,“ stojí v jednom z nových rozhodnutí. Ukrajinci se ale současně musí vzdát pobytového oprávnění v prvním členském státě.
Ministerstvo vnitra v reakci uvedlo, že se nyní s rozhodnutím a odůvodněním NSS seznamuje. „V návaznosti na to pak zvolí další postup,“ uvedla mluvčí ministerstva Hana Malá.
Mohlo by vás zajímat
Seniorka pobývající v Belgii a člověk, který prchnul do Polska
NSS se konkrétně zabýval situací dvou Ukrajinců, kteří v ČR požádali o vydání pobytového oprávnění. Oběma dočasnou ochranu v minulosti poskytly jiné členské státy. V jednom řízení šlo o seniorku, která získala pobytové oprávnění v Belgii, ale chtěla do Česka za rodinou. Druhé řízení se týkalo hluchoněmého občana Ukrajiny, jenž na začátku války přicestoval z Ukrajiny do Polska a tam podle svých slov podepsal po přechodu hranice papíry, které mu byly předloženy. Nevěděl však, že tím žádá o poskytnutí dočasné ochrany v Polsku.
Vnitro obě žádosti vrátilo bez věcného vyřízení, tedy se jimi nezabývalo. Postupovalo na základě české úpravy, podle níž je žádost o udělení dočasné ochrany nepřijatelná, jestliže je podána cizincem, kterému už byla ochrana poskytnuta v jiném členském státě. Městský soud v Praze vyhověl žalobám Ukrajinců, vnitro poté podalo kasační stížnosti.
Soudní dvůr EU: Český postup je v rozporu s unijní legislativou
NSS se nejprve obrátil s otázkou na Soudní dvůr EU. Odpověď, významná pro řadu dalších řízení vedených před správními soudy, nyní dovedla NSS k závěru, že česká úprava odporuje právu EU. Kasační stížnosti vnitra zamítl.
Vnitro argumentovalo tím, že cizinci sice mají právo vybrat si členský stát, ve kterém o poskytnutí dočasné ochrany požádají, to však neznamená, že by měli možnost si mezi členskými státy „přebírat“ a postupně žádat o poskytnutí dočasné ochrany v několika státech, než si vyberou ten, který jim bude vyhovovat nejlépe.
NSS uvedl, že pokud by vnitro mělo v individuálním případě vážné důvody domnívat se, že žadatel o poskytnutí dočasné ochrany v ČR postupuje účelově a nemá relevantní důvod k přemístění, může to považovat za zneužití práva. „Svůj závěr v tomto směru však musí náležitým způsobem odůvodnit, a především dokázat,“ rozhodl NSS.
