Výdaje státního rozpočtu na obranu se mají podle středečního rozhodnutí vlády do roku 2030 postupně zvýšit z dosavadních dvou na tři procenta hrubého domácího produktu. Už v příštím roce by měly vzrůst na 2,2 procenta. Ekonomové, které oslovila Česká justice, takový růst považují za reálný, ovšem s největší pravděpodobností za cenu prohloubení rozpočtového deficitu. Podle nich je zároveň nutné řešit schopnost státu zajistit armádní dodávky.

„Reálné to určitě je. V roce 2025 má dle současných odhadů na obranu připadnout přibližně 161 miliard korun, což odpovídá závazku dvou procent HDP. Zvýšení těchto výdajů o 0,2 procentního bodu HDP by znamenalo růst o zhruba 16 miliard korun. Z pohledu rozpočtu jde o dosažitelnou částku, otázkou však zůstává, kde ministr financí najde prostředky na financování těchto vyšších výdajů. Obávám se, že se tato částka promítne do dluhu,“ říká hlavní ekonom finanční společnosti XTB Pavel Peterka.

„Současná situace naznačuje, že tempo růstu výdajů na obranu a podporu Ukrajiny pravděpodobně převýší tempo rozpočtových škrtů. Rozdíl se pak projeví ve zvýšeném tempu růstu zadlužení státu. Tlak na vyšší výdaje vychází jak z potřeby posílit obranu země, tak z nepopularity úspor mezi voliči,“ dodává Peterka. Zároveň upozorňuje, že argumentace nižším zadlužením Česka ve srovnání s jinými zeměmi je nebezpečná, protože může vzbudit dojem, že další zadlužování je přijatelné.

Lze vyšší výdaje na obranu pokrýt bez škrtů?

O možnosti meziročního zvýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP nepochybuje ani člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel. Podle něj by bylo možné navýšení realizovat i bez rozpočtových škrtů, tedy bez meziročního snížení financí v jiných rozpočtových kapitolách. „Lze ho pravděpodobně pokrýt snížením tempa růstu výdajů v jiných kapitolách. Nicméně konkrétní informace o fiskálním prostoru – tedy maximálním objemu výdajů státního rozpočtu a státních fondů – na rok 2026 budou k dispozici až koncem dubna po předložení Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí,“ vysvětluje Pavel.

Analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Michael Fanta upozorňuje, že zvýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP není zanedbatelná částka a jistě bude chybět jinde. Klíčové bude, jak se projeví hospodářský růst, úsporná opatření a plánované prorůstové kroky vlády. „Nicméně v době globální nejistoty je jakákoli ekonomická prognóza velmi nejistá,“ dodává Fanta. Hledání dalších škrtů v ostatních kapitolách státního rozpočtu podle něj bude mimořádně obtížné.

Mohlo by vás zajímat

Budeme schopni vyšší výdaje na obranu skutečně využít?

Nejde jen o to, zda vláda najde v rozpočtu dodatečné miliardy, ale také o to, zda je dokáže efektivně využít – tedy zda existují připravené obranné projekty, které lze okamžitě realizovat. Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) o víkendu kritizoval nedostatečnou připravenost projektů. Podle něj nemá smysl vázat rozpočet na podíl HDP, pokud nejsou připravené konkrétní akvizice.

Podobný názor zastává i první místopředseda hnutí ANO a stínový premiér Karel Havlíček: „Petr Fiala začíná od konce. Hovořit o třech procentech HDP na obranu, aniž by bylo jasné, odkud na to stát vezme peníze, je nepochopení současné hospodářské situace. Chce utrácet prostředky, které nejenže nemá, ale navíc je ani neumí efektivně využít,“ uvedl Havlíček pro ČTK.

„Dlouhé zanedbávání výdajů na obranu se zřejmě odrazilo i v neschopnosti ČR efektivně investovat do tohoto sektoru. Věřím ale, že jakmile bude jasné, že výdaje porostou dlouhodobě, vhodné obranné projekty se brzy objeví,“ dodává hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Podle analytika CETA Michaela Fanty je problém i v samotném procesu pořizování armádní techniky. „Veřejné zakázky v tomto sektoru jsou typické velmi dlouhými výběrovými řízeními, vysokou administrativní zátěží pro stát i firmy a složitou legislativou. Zvýšení obranných výdajů proto musí doprovázet i strukturální a procesní změny, které urychlí a zefektivní financování,“ říká Fanta.

Velký potenciál pro zlepšení vidí v posílení odborného personálu. „Veřejný sektor i Armáda ČR mají například žalostný nedostatek IT specialistů, protože je tabulkovými platy nelze adekvátně zaplatit. Kvalitní kybernetická bezpečnost by přitom měla být samozřejmostí každé moderní armády – i na tyto oblasti by proto měly směřovat finance,“ dodává Fanta.

Více na obranu, méně na Green Deal?

Premiér Petr Fiala během pondělní návštěvy v České Třebové zopakoval, že považuje za realistické meziroční zvyšování obranných výdajů o 0,2 procentního bodu HDP. Upozornil však, že kromě domácího rozpočtového rámce bude důležitá i dohoda v rámci NATO a Evropské unie.

Zároveň zopakoval, že navyšování obranných výdajů může znamenat omezení některých závazků v rámci Green Dealu. „Je zřejmé, že v současné rozpočtové situaci nelze realizovat dva takto významné výdajové programy současně. Pokud má Evropa skutečně posílit svou obranyschopnost, bude nutné přehodnotit cíle Green Dealu,“ uvedl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.