Unie státních zástupců (USZ) se kvůli novele zákona o platech představitelů veřejné moci obrátí na soud, a to prostřednictvím svých členů. Právní předpis, který dnes vstoupil v platnost, je podle ní v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, s evropským právem i právy zaměstnanců, které garantuje Ústava. Pochyby jsou i u jiných špiček justice. Předsedové soudů pochybují, že je novela v souhlasu s aktuálním rozhodnutím Soudního dvora EU. Pokud dojdou k názoru, že není, nebudou se zákonem řídit.
„Unie státních zástupců považuje novelu zákona o platu představitelů veřejné moci, která byla původně vetována prezidentem, za rozpornou s judikaturou Ústavního soudu, s evropským právem i právy zaměstanců garantovanými Ústavou. Proto se v této věci prostřednictvím svých členů obrací na soud,“ uvedla USZ na sociální síti X.
Pochyby zaznívají i mezi předsedy soudů. Server INFO.CZ uvedl, že pokud v průběhu března dojdou k názoru, že je novela v rozporu s rozhodnutím Soudního dvora EU, nebudou se zákonem řídit. „Justiční grémium zkoumá, zda vedle toho, že tento zákon je nejspíše v rozporu s platovou judikaturou Ústavního soudu, není v rozporu i s rozsudkem velkého senátu SD EU,“ cituje server předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Karla Šimku.
To by dle serveru znamenalo, že by soudy vydaly platové výměry podle původního znění zákona, který stanovil platový koeficient pro výpočet platu soudců na trojnásobek průměrného platu. „Mezi předsedy soudů i vedoucími státními zástupci panuje shoda, že platy soudců a státních zástupců za únor 2025 budou určeny z částky uvedené v zákoně, který byl schválen přehlasováním veta prezidenta republiky. Justiční grémium zkoumá, zda vedle toho, že tento zákon je nejspíše v rozporu s platovou judikaturou Ústavního soudu, není v rozporu i s rozsudkem velkého senátu SD EU z 25. února 2025 ve věci platů polských a litevských soudců. Právně jde o velmi složitou problematiku, která vyžaduje důkladné promyšlení,“ uvedl pro server Šimka.
Mohlo by vás zajímat
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto
Sněmovna novelu v úterý prosadila navzdory předchozímu vetu prezidenta Petra Pavla. USZ prezidentův krok v minulosti ocenila – podle ní jím vyjádřil respekt k roli Ústavního soudu a zásadám právního státu. Unie tehdy novelu zkritizovala nejen jako neústavní, ale také nesystémovou – nastavený platový automat podle ní neměl možnost prokázat svou funkčnost, protože do něj zákonodárci neustále zasahují. Žaloby, které podle ní skončí u Ústavního soudu, již dříve avizovala i Soudcovská unie.
Novela zvyšuje vrcholným politikům a dalším představitelům státu platy skoro o sedm procent zpětně od počátku letošního roku, zatímco platy soudců mají letos meziročně v podstatě stagnovat. Platy státních zástupců se odvozují od platů soudců.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil úpravu platů pro letošní rok za kompromis. Od příštího roku se do zákona vrací už dříve dohodnutý automatický valorizační mechanismus. Přijetí novely podle ministra odblokovalo dosavadní situaci, kdy ústavní činitelé dostávali zálohy na mzdy místo standardních platů. Naopak zástupci opozice — hnutí ANO a SPD — neúspěšně usilovaly o zmrazení platů politiků do konce roku 2029.
Výpočet dle koeficientu
Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni. Ústavní soud loni v květnu s platností od letoška zákonný koeficient zrušil kvůli snížení platů soudců. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822.
Novela opět vrací do zákona koeficient tři. Pro tento rok ale stanoví platové základny přímo, pro vrcholné politiky a další funkcionáře 101.364 korun a pro soudce 121.685 korun. Soudcům mají platy vzrůst o zhruba 0,6 procenta, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120.951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce 109.516,5 Kč. Novela dále zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky, kterou bere z paušální náhrady hlavy státu.
Sněmovna do novely vložila při jejím původním schvalování omezení meziročního růstu platů vrcholných politiků a některých dalších představitelů na nejvýše pět procent. Na soudcovské platy se ohraničení vztahovat nebude. Poslancům a senátorům se navíc podle sněmovních úprav budou krátit platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Poslanci v předloze také důsledněji omezili platy politiků při hromadění některých funkcí, a to i na krajské a obecní úrovni, ovšem až s účinností od ledna příštího roku.
