Úbytek soudních znalců je alarmující, komunikace nedostatečná, zájem škol ochabuje. Alarmujícím úbytkem soudních znalců a nedostatky v komunikaci při soudních řízeních se zabývala konference, kterou pořádaly Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Situace hrozí vážnými problémy, uvedl dnes Nejvyšší soud.
Vyplývá to ze závěrů konference Znalectví a jeho perspektivy 2025, o kterých dnes informoval předseda senátu Nejvyššího soudu Petr Vojtek.
„Alarmující stav úbytku znalců, nedostatků při komunikaci v soudních řízeních a při samotné organizaci znalecké činnosti, spolu s ochabujícím zájmem vysokých škol věnovat se znalectví, hrozí vážnými problémy v celé řadě soudních agend,“ uvádí ve své zprávě předseda senátu Nejvyššího soudu.
Podkladovým materiálem pro konferenci byla anketa, kterou na svých fakultách uskutečnila Univerzita Karlova a z níž vyplynula celá řada kritických připomínek, důvodů nezájmu věnovat se znalectví, ale též podnětů ke zlepšení tohoto stavu, uvádí dále ve zprávě.
Mohlo by vás zajímat
Akce se konala v budově Nejvyššího správního soudu a přinesla komplexní pohled na současné a budoucí výzvy v oblasti znalecké činnosti, právních předpisů a praxe. Zúčastnilo se jí 62 účastníků, další pak sledovali přenos konference na streamu.
„Smyslem konference bylo vytvořit diskuzní prostředí pro relativně samostatné okruhy osob, které se z různých pohledů setkávají se znaleckou činností, a to soudců, znalců, akademických pracovišť a úředníků ministerstva spravedlnosti,“ dodává předseda NS Petr Angyalossy
Kromě předsedů obou nejvyšších soudů vystoupil rovněž náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák. V prvním odborném bloku byla poté probírána aktuální témata týkající se vztahu mezi znalci a ministerstvem spravedlnosti.
Ve druhém bloku se účastníci seznámili se spoluprací soudců a znalců, zejména s otázkami zadávání znaleckých posudků, jejich vypracování a dokazování ve formě výslechu znalce. Ve třetím bloku se diskutující zaměřili na propojení vědecké činnosti s výkonem znalecké praxe.
