Český trh práce vstupuje do revolučního doby. Po letech extrémně nízké nezaměstnanosti na něm začíná být živo. Firmy více propouštějí, zbavují se zejména lidí na nízkokvalifikovaných a administrativních profesích, které může snadno nahradit umělá inteligence. Chuť častěji měnit práci roste i mezi příslušníky nejmladší aktivní generace, takzvané generace Z narozené kolem přelomu tisíciletí. Takto nastartovanou mobilitu zaměstnanců ještě více podpoří také připravované legislativní změny – například novela zákoníku práce, minulý týden schválená sněmovnou, nebo připravovaný zákon o jednotném hlášení zaměstnavatele. „Za posledních 20 let nikdy nebyly změny na trhu práce tak dynamické jako teď,“ říká generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.
Co jsou podle vás hlavní důvody, které dostávají český trh práce do pohybu?
Přibližně od konce roku 2023 pozorujeme, že do firem zasahuje technologická revoluce. Zavádějí nástroje, jako je umělá inteligence, která nahrazuje administrativní práci. Například fakturant už dneska nedělá faktury, dělá je umělá inteligence. Jednoduché úkony na call centrech dnes už vykonává umělá inteligence. Když voláte na zákaznickou linku například kvůli pojištění nebo hypotéce, tak první, s kým mluvíte, je robot. V důsledku toho vidíme, že už v loňském roce začal stoupat počet volných kandidátů na trhu.
Nezaměstnanost ale nijak výrazně neroste. Lidé si tedy po propuštění opravdu rychle najdou práci?
Mohlo by vás zajímat
Vysoká poptávka po nových pracovnících dál trvá. Vidíme také ve velké míře, že lidé sice hledají práci, ale nepřihlásí se o podporu v nezaměstnanosti. Mají nějaké finanční rezervy, ze kterých žijí, dva tři měsíce hledají práci, udělají si trochu volno. V loňském roce jsme také měli největší počet projektů na takzvaný outplacement. To je jedna ze služeb, kterou poskytujeme. Jde vlastně o podporu při propouštění. Firma si nás objedná, zaplatí nám za to, že pomáháme zmírnit dopady propouštění a pomáháme propuštěným najít lepší práci.
Jak výraznou roli ve zvyšování mobility na trhu práce hraje generace Z, která častěji mění práci?
Na trhu práce je už poměrně masivně zastoupena, tvoří zhruba 20 procent pracovní síly. V řadě firem si už začínají více diktovat. Chtějí větší flexibilitu pracovní doby, chtějí jasně popsané a definované možnosti práce z domova, chtějí mnohem více zkrácených úvazků a ptají se: teď budu dělat rok nebo dva na tomhle projektu, a co bude dál? Chtějí jasně definovaný kariérní růst. Zaměstnavatelé se jim budou muset přizpůsobit, pokud budou chtít vůbec nějaké lidi najít. A za 10 let, až jim bude řekněme 38 let, budou lidé z generace Z ovlivňovat trh práce ještě výrazněji.
Podívejte se na podcast Perspektivy Česka s Jaroslavou Rezlerovou:
Minulý týden Poslanecká sněmovna schválila novelu zákoníku práce, která má také posílit flexibilitu trhu práce. Jak výrazný bude její efekt v porovnání s těmito organickými trendy?
Ta novela především narovná to, co se už na trhu práce beztak dělo. Například prodloužení zkušební doby je fantastický příklad. Lidé dostávali smlouvy na dobu určitou, pak dostali novou smlouvu a zkušební dobu, a pak teprve stálou pracovní pozici na dobu neurčitou. V tomto ohledu nás tedy žádné revoluční změny nečekají.
Dobrým krokem je prodloužení zkušební doby u manažerských pozic. Osm měsíců místo dosavadních šesti představuje výrazné zlepšení. Větší efekt na trh práce ale budou mít změny v podpoře v nezaměstnanosti. Konečně důstojná podpora – 80 procent předchozí mzdy alespoň na první dva měsíce – umožní, aby zaměstnanec, který není ve svém zaměstnání spokojený, mohl odejít, v klidu si projít nabídky a najít si novou práci.
Nyní totiž platí, že zejména lidé 40 let plus, kteří mají rodinu, závazky, hypotéku, leasing a podobně, si nemohou dovolit ztratit práci na dva nebo tři měsíce, než si najdou něco opravdu lepšího, protože většinou nemají finanční rezervy. Těmito změnami, na nichž jsem měla tu čest se jako poradce ministra práce podílet, jsme vlastně chtěli docílit toho, aby flexibilita v propouštění měla návaznost na větší ochranu zaměstnance. A to se podařilo.
Co dalšího z této novely zákoníku práce považujete za zásadní?
Určitě úpravy týkající se rodičů na mateřské a rodičovské dovolené. Ženy na mateřské dovolené sice mohly dosud pracovat pro původního zaměstnavatele, ale ne na pozici, na níž byly před nástupem na mateřskou. Byl to úplný nesmysl a samozřejmě se to obcházelo. Novela zákoníku práce tuto bariéru odbourává a jasně říká, že žena má zůstat v kontaktu s firmou.
Jaké další změny by bylo vhodné do budoucna zavést?
Velkou výzvou do budoucna je právní úprava takzvané gig economy, tedy práce na kontrakt nebo jako osoba samostatně výdělečně činná. Tento způsob práce může spoustu lidí uvrhnout do ekonomické i sociální nejistoty. Tito lidé totiž nemají nárok na odstupné a v důchodu získají jen velmi malou penzi. Na ministerstvu práce si s tím už lámou hlavu, ale zatím vůbec nevědí, co s tím.
Osobně si myslím, že by se měla udělat celková revize daňového systému České republiky. Je strašně zastaralý, rozdělený do extrémů, a to vede k tomu, že lidé volí daňově výhodnější variantu, byť pro ně není úplně bezpečná.
Novým zákonem o jednotném hlášení zaměstnavatele chce vláda mimo jiné zrušit srážkovou daň a s tím související osvobození od sociálního a zdravotního pojištění dohod o provedení práce do 11 500 korun. To s tím souvisí?
Ano, to jde stejným směrem. Akorát se tyto změny dělají postupně, aby nebouřily opozici. Problém je totiž větší, než si myslíme. Existují tady celé šedý zóny zaměstnávání, kde jsou lidé podhodnocení a kde je velmi nízká úroveň odvodů. Musíme mít k dispozici elektronická data, aby inspektorát práce mohl dělat efektivní kontroly. Je potřeba udělat úpravy v přihlašování zaměstnanců, aby úřad práce vůbec byl schopný dokázat, že dochází k obcházení zákona. Tomu má právě napomoci jednotné hlášení zaměstnavatele. Je to taková obdoba elektronické evidence tržeb, ale v oblasti práce.
Jak výrazným hybatelem trhu práce tedy do budoucna bude právě legislativa?
Řekla bych, že je to komplex mnoha drobných věcí, které ale dohromady mohou strhnout velkou změnu. Žijeme opravdu v revoluční době. Myslím si, že za posledních 20 let nikdy nebyly změny na trhu práce, ať už ty organické, nebo uměle vyvolané, tak dynamické jako teď.
