Špičky justice budou řešit, zda se platy soudců budou řídit rozsudkem SDEU místo platové novely

Vrcholní představitelé české justice se ve středu sejdou na jednání Justičního grémia, kde budou diskutovat o problematice platů soudců. Hlavním tématem bude způsob, jakým budou v justici platy vypláceny po nedávném rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SD EU). České justici to potvrdil prezident Soudcovské unie Libor Vávra. „Právní výklady v důsledku rozhodnutí lucemburského soudu umožňují více variant než dosud,“ uvedl. Soudci by se tak nemuseli řídit nedávno schválenou novelou zákona o platech představitelů státní moci. Justiční grémium podle Vávry probere i možnost podání žalob na podobu zákona, kterou soudci považují za protiústavní.

Sněmovna sice na začátku března schválila spornou platovou novelu, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Spor o platy soudců a dalších představitelů státní moci ale zřejmě nekončí. Podle informací České justice Justiční grémium disponuje analýzou, kterou vypracoval místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk a která má jednoznačný závěr, tedy že schválený způsob úpravy platů odporuje rozhodnutí SD EU.

Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 25. února 2025 se zabývá otázkou, zda a za jakých podmínek mohou členské státy rozhodovat o platech soudců, včetně jejich snížení, aniž by byla narušena jejich nezávislost. SDEU potvrdil, že členské státy mají široký prostor pro uvážení při určování platů soudců, ale zároveň stanovuje jasné limity. Platy soudců musí být objektivní, předvídatelné, stabilní a transparentní. Jejich výše musí být přiměřená funkci s přihlédnutím k hospodářské a sociální situaci ve státě, chránit soudce před vnějším vlivem a zajistit jim nezávislost navzdory rozpočtové krizi. Zmrazeny mohou být jen odůvodněně ve veřejném zájmu, dočasně a spolu s platy jiných státních zaměstnanců. Jinak je to svévole.

Podle Vávry je velmi pravděpodobné, že právní argumentace se přikloní k tomu, že rozhodnutí Soudního dvora EU má přednost před novelou zákona schválenou českým parlamentem. „Ten výklad je velmi pravděpodobně takový, že ten zákon nemá takovou sílu jako rozhodnutí lucemburského soudního dvora,“ dodal. O dalším postupu rozhodnou předsedové jednotlivých soudů. Vávra zdůraznil, že odpovědnost za rozhodnutí, jakým způsobem budou platy soudců vypláceny, je především na nich.

Mohlo by vás zajímat

Soud osvobodil muže obžalovaného z pokusu o vraždu tříměsíční dcery, proces byl prý odbytý

Shoda mezi soudci a státními zástupci

Problematika se týká i platů státních zástupců. „Mezi předsedy soudů i vedoucími státními zástupci panuje shoda, že platy soudců a státních zástupců za únor 2025 budou určeny z částky uvedené v zákoně, který byl schválen přehlasováním veta prezidenta republiky. Justiční grémium zkoumá, zda vedle toho, že tento zákon je nejspíše v rozporu s platovou judikaturou Ústavního soudu, není v rozporu i s rozsudkem velkého senátu SD EU z 25. února 2025 ve věci platů polských a litevských soudců. Právně jde o velmi složitou problematiku, která vyžaduje důkladné promyšlení,“ uvedl pro INFO.CZ předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.

Justiční grémium, jakožto koordinační platforma soudců a státních zástupců, má za cíl sjednotit postoj české justice v této klíčové otázce. O výsledcích jednání bude následně informována veřejnost i ministerstvo spravedlnosti.

Prezident se ve zdůvodnění veta platového zákona neztotožnil s tím, jak se zákonodárci vypořádali s loňským nálezem Ústavního soudu. Prezident kritizoval také zpětnou účinnost předlohy, když se podle ní mají počítat platy veřejných představitelů už od začátku letošního roku.