Skupina sedmnácti senátorů v čele s Václavem Láskou (SEN21) a Adélou Šípovou (Piráti) se obrátila na Ústavní soud kvůli smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem, kterou včera ratifikovala Poslanecká sněmovna a dříve Senát. Chtějí posoudit, zda je v souladu s českou ústavou.
„Poslanecká sněmovna dala souhlas s ratifikací smlouvy se Svatým stolcem. Takže podání k Ústavnímu soudu na posouzení souladnosti této smlouvy s Ústavou ČR, který jsem připravoval s kolegyní Adélou Šípovou a advokátem Pavlem Uhlem a které spolupodepsalo dalších patnáct senátorek a senátorů, pofrčí k Ústavnímu soudu,“ uvedl Láska ve čtvrtek odpoledne na sociální síti X. V pátek ráno pak uvedl, že podnět odeslal.
Že tento krok v případě ratifikací oběma komorami plánuje, uvedl již v lednu. Tehdy napsal, že hlavními otázkami pro Ústavní soud jsou to, zda je smlouva lidskoprávní, a stane se tedy součástí českého ústavního pořádku nebo zda není příliš jednostranně výhodná pro Vatikán. Kromě toho by se měl soud zabývat také tím, zda je v souladu se svobodou náboženského vyznání, zda nedochází k výraznému rozšíření zpovědního tajemství či zda není v rozporu se svobodou vědeckého bádání.
Zbývá Pavlův podpis
Skupina senátorů se na Ústavní soud kvůli přezkumu obrátila dříve, než o podpisu smlouvy kvůli dokončení její ratifikace rozhodne prezident Petr Pavel. Prezident své stanovisko zatím neřekl. Chtěl vyčkat, až se senátoři obrátí na soud, teprve poté zváží další kroky.
Mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi řekla, že o návrhu bude rozhodovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Plenární řízení v průměru trvají devět až deset měsíců. Plénum se ale může dát konkrétnímu návrhu prioritu a rozhodnout rychleji. „Plénum se na nejbližším zasedání poradí, jakou prioritu bude mít tento návrh,“ řekla Abbasi. Předseda Josef Baxa už dříve uvedl, že soud by smlouvu s Vatikánem projednával přednostně. Pokud by soud dospěl k závěru, že smlouva je v rozporu s ústavním pořádkem, bude jeho nález bránit ratifikaci do doby, než bude nesoulad odstraněn.
Sněmovna ve čtvrtek i přes výhrady kvůli pasážím o zpovědním tajemství schválila rafitikaci smlouvy mezi ČR a Vatikánem, stejně v lednu postupoval i Senát. Dolní komora přitom odmítla žádost Pirátů o odklad schvalování kvůli předběžnému soudnímu přezkumu souladu smlouvy s ústavním pořádkem. V doprovodném usnesení uvedla, že záměrem jejího souhlasu se smlouvou nebylo rozšiřovat institut zpovědního tajemství nad rámec platného právního řádu. Současně požádala vládu o to, aby pokračovala v opatřeních na ochranu obětí zneužívání a dojednala s církvemi vymezení okruhu pastoračních pracovníků.
Mohlo by vás zajímat
Proti byli Piráti, SPD a polovina ANO se zdrželi
Pro smlouvy hlasovalo 92 ze 152 přítomných poslanců, proti jich bylo devět. Smlouvu podpořili zástupci všech poslaneckých klubů, přičemž proti byli jednotně pouze Piráti a poslanci SPD se hlasování s výjimkou Jaroslava Foldyny zdrželi, podobně jako polovina poslanců ANO. Pro schválení smlouvy byli jednotně pouze poslanci vládních stran.
Česko-vatikánská dohoda uvádí, že Česko uznává zpovědní tajemství. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem neboli konkordát nevymezuje rozsah zpovědního tajemství a ani na rozdíl od obdobných smluv s jinými státy nestanovuje, že by toto právo bylo nedotknutelné a absolutní. Proto podle ministra nezhorší ani postavení obětí zneužívání v církvi. Smlouva rovněž stanoví, že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství „za podmínek stanovených zákonem“. Kritici tvrdí, že pastoračním pracovníkem by mohl být kdokoli, koho tak představitelé církve označí. Termín „pastorační pracovníci“ byl podle ministerstva zahraničí do smlouvy vložen kvůli tomu, že Vatikán pojem duchovní nepoužívá. Může být použit pro všechny církve, aby se nevztahoval jen na kněze nebo biskupy.
Česká biskupská konference uvedla, že „zpovědní tajemství nedává příležitost k institucionálnímu krytí zločinů, jak někteří tvrdí“. Přezkum smlouvy u Ústavního soudu „v zásadě vítá, neboť hlas Ústavního soudu přispěje k rozptýlení těchto obav účinněji než opakovaná vyjádření a ujištění orgánů církve“.
Konkordát zakotvuje, že Česko zaručuje v souladu s právním řádem plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Zároveň zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek. Manželství uzavřená v katolické církvi mají podle dohody stejnou platnost a totožné právní důsledky jako občanské sňatky. Česko a katolická církev mají také spolupracovat při ochraně a udržování kulturního dědictví.
