České zemědělství čelí dlouhodobým výzvám, mezi něž patří nejen konkurence ze zahraničí, ale především strukturální problémy uvnitř sektoru. Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek v podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka upozornil na zásadní překážky, které brzdí rozvoj českého venkova. Debatovala s ním i europoslankyně Veronika Vrecionová, která se zaměřila na unijní regulace a budoucnost zemědělské politiky.
Podle Šebka je jedním z hlavních problémů českého zemědělství přílišná koncentrace velkých podniků, které ovládají trh a omezují konkurenci. „Současný model je nevyvážený. Naprostá většina zemědělců v Česku hospodaří na rodinných farmách, které jsou pevně spjaté s regionem. Na druhé straně tu máme agroprůmyslové giganty, které si dokázaly uzpůsobit dotační politiku ve svůj prospěch a vytlačují malé hráče,“ kritizuje Šebek.
Důsledkem této nerovnováhy je mimo jiné i rostoucí cenová hladina potravin, kterou v Česku ovlivňuje právě nízká konkurence mezi výrobci. „Když zdraží dva nebo tři největší producenti másla, okamžitě to ovlivní celý trh. Kdyby tu bylo více menších producentů, situace by vypadala jinak,“ dodává Šebek.
Vrecionová k tomu dodává, že problém je i v nízké míře zpracování zemědělské produkce v Česku. „Vyvážíme suroviny a dovážíme hotové produkty. To je model, který nás oslabuje a prodražuje potraviny pro spotřebitele,“ konstatuje.
Byrokracie dusí zemědělce: Méně regulací, více motivace
Dalším zásadním tématem, které Šebek kritizuje, je obrovská administrativní zátěž, která dopadá především na malé a střední farmáře. „My nepotřebujeme desítky formulářů a neustálé kontroly. Potřebujeme prostor k práci a systém pobídek, který bude motivovat farmáře k šetrnému hospodaření. Bohužel, současná regulace je nastavená tak, že farmář tráví víc času papírováním než prací na poli,“ říká.
Vrecionová souhlasí a dodává, že současný přístup EU je příliš centralizovaný a odtržený od reality jednotlivých zemí. „V Bruselu se tvoří nařízení, která se tváří univerzálně, ale realita zemědělství v různých státech je jiná. Mnoho regulací vzniká bez skutečné znalosti praxe a zbytečně komplikuje život farmářům,“ vysvětluje europoslankyně.
Mohlo by vás zajímat
Mladí lidé na venkově: Jak je udržet v zemědělství?
Jedním z velkých problémů, který se často přehlíží, je odliv mladých lidí z venkova. Průměrný věk zemědělců v EU je 57 let, což znamená, že pokud se nepodaří přilákat novou generaci farmářů, čeká sektor vážná krize.
Šebek upozorňuje, že je třeba zásadně změnit systém přechodu majetku mezi generacemi. „Převod rodinných farem na potomky je často administrativně složitý a drahý. Pokud chceme, aby mladí lidé zůstávali na venkově a věnovali se zemědělství, musíme jim to usnadnit. Podporuji zavedení institutu rodinné farmy, který by pomohl plynulému předávání majetku a usnadnil generační výměnu,“ vysvětluje.
Dalším důležitým faktorem je rozvoj infrastruktury na venkově. „Mladí lidé chtějí mít možnost kvalitního připojení k internetu, dostupnost služeb a dobré dopravní spojení. Pokud nebudeme investovat do venkovských oblastí, mladí se raději odstěhují do měst,“ dodává.
Vrecionová k tomu přidává pohled z evropské politiky: „Vize moderního zemědělství musí být propojena s technologiemi. Digitalizace, automatizace a precizní zemědělství jsou budoucností a mohou přilákat mladé lidi. Jenže k tomu potřebujeme podmínky – méně regulací a více investic do inovací.“
Potravinová bezpečnost: Máme skutečně důvod k obavám?
V souvislosti s globalizací obchodu a dohodami jako Mercosur se často objevují obavy o potravinovou bezpečnost. Šebek však varuje, že skutečný problém nespočívá v zahraniční konkurenci, ale v přílišné závislosti na několika dominantních hráčích na trhu.
„Pokud chceme skutečně bezpečné a dostupné potraviny, musíme podporovat diverzitu výrobců a místní produkci. Není řešením zavírat se před světem, ale naopak budovat silný a odolný zemědělský sektor,“ říká Šebek.
Vrecionová s tím souhlasí a dodává: „Zemědělství je strategický sektor a musíme ho chránit. Ale ochrana neznamená omezování obchodu, ale nastavení férových pravidel pro všechny.“
Jaká je budoucnost českého zemědělství?
Výroky v podcastu Perspektivy Česka ukázaly, že problémy českého zemědělství jsou především domácího charakteru. Dominance velkých podniků, přebujelá byrokracie, odliv mladých z venkova a nízká míra zpracování surovin jsou faktory, které je třeba řešit na národní úrovni.
„Nečekejme, že všechno za nás vyřeší Brusel. Musíme si nastavit pravidla tak, aby naše zemědělství bylo dlouhodobě udržitelné a odolné. Podpora rodinných farem, zjednodušení regulací a investice do modernizace – to jsou klíčové kroky,“ uzavírá Šebek.
Podcast si můžete pustit zde:
