Ministerstvo vnitra se oficiálně ohradilo proti takzvané šmírovací vyhlášce. Podle ní by měli operátoři nově uchovávat informace o tom, které webové stránky lidé navštívili, a sdílet je se státem. Policii a zpravodajským službám by měla novinka usnadnit vyšetřování. V připomínce zaslané v úterý ministerstvu průmyslu a obchodu však resort vnitra uvádí, že není zřejmé, zda by navržené rozšíření povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje vedlo ke kýženému cíli, tedy k přesnější interpretaci metadat datové komunikace. Podle zdrojů České justice přitom bylo právě ministerstvo vnitra tím, odkud podnět na novou právní úpravu vzešel. Výsledek ale překvapil i je samotné.

Návrh vyhlášky o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů vzbudil koncem minulého týdne velký rozruch a obvinění, že jde o bezprecedentní porušení zásad ochrany osobních údajů i lidských práv garantovaných Ústavou.

Meze takových práv a svobod mohou být v souladu s Listinou základních práv a svobod měněny pouze zákonem. Tady se tedy nabízí debata, zda by takovéto významné rozšíření sbíraných dat nemělo být lépe vymezeno samotným zákonem, protože takto nastavená svévole na úrovni vyhlášky je dle mého názoru neakceptovatelná, uvedl advokát Sedlakova Legal a specialista na ochranu osobních údajů Jiří Hradský.

Ministerstvo vnitra se od vyhlášky distancuje

Návrh vyhlášky, zveřejněný v první polovině března v databázi připravovaných předpisů, počítal s tím, že mobilní operátoři budou po dobu šesti měsíců uchovávat cíl komunikace, tedy informace o tom, na co se lidé na internetu dívají. Dosud přitom sbírali pouze IP adresy přidělené zákazníkovi. Prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund označil návrh za státem posvěcený odposlech. Je to kontinuální monitoring, tedy odposlech všech zákazníků a uchovávání informací po dobu půl roku k jejich zpětnému vyžádání policií a zpravodajskými službami, řekl České justici.

Vládní špičky se od kritizované vyhlášky rychle distancovaly. Již koncem týdne ji odmítl premiér Fiala a ministr vnitra Vít Rakušan, jehož resort se na novelizaci podílel, na síti X uvedl, že taková vyhláška přes něj neprojde. Nyní resort toto stanovisko stvrdil i oficiální připomínkou. Rozšiřování povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje nepovažujeme za žádoucí, neboť potenciální přínosy zvýšení rozsahu uchovávaných údajů nepřevažují nad potenciálními riziky obecně spojenými s uchováváním těchto údajů na straně operátorů, píše se v dokumentu. Ministerstvo vnitra dále uvádí, že předkladatel, tedy ministerstvo průmyslu a obchodu, dostatečně nezhodnotil dopady navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

Mohlo by vás zajímat

Policie usiluje o rozšířený přístup k datům

Podle zdrojů České justice přitom bylo právě ministerstvo vnitra tím, odkud nápad na možné rozšíření sběru internetové historie přišel. Mělo jít však pouze o podnět k diskusi. Fakt, že se bez dalšího dostala povinnost uchovávat informace o navštívených webech přímo do vyhlášky, překvapil i samotné úředníky vnitra. Lidé s vazbou na resort připisují toto nešťastné nedorozumění tomu, že se s dokončováním nové legislativy před volbami spěchá.

O větší přístup k historii vyhledávání na internetu dlouhodobě usiluje policie, která je právě resortu vnitra podřízena. Podle slov jejího mluvčího Ondřeje Moravčíka by jí navržená úprava ve vyhlášce usnadnila vyšetřování. Dnes musíme při vyšetřování požadovat údaje o stovkách až tisících IP adres, protože nejsme schopni přesně určit, odkud podezřelá komunikace probíhá. Nově navržená úprava nám umožní lépe cílit, prohlásil.

Avšak podle připomínky předsedy Legislativní rady vlády Jana Kněžínka, kterou má Česká justice k dispozici, jde záměr ještě dál. Máme za to, že předkladatelem navrhované rozšíření rozsahu shromažďovaných dat představuje poslední chybějící dílek skládačky, který umožní prostřednictvím shromažďovaných informací sestavit podrobný osobní a komunikační profil jednotlivce – uživatele, a to včetně tak zásadních údajů, jako jsou politická orientace, zdravotní stav, sexuální orientace, osobní vazby, společenské postavení a další citlivé údaje osobního charakteru.

Obrovské náklady pro operátory a technická nereálnost

Odhlédneme-li ale od etických otázek, nynější návrh by měl i nedozírný ekonomický dopad, a to především na mobilní operátory, kteří by data o navštívených webech museli plošně sbírat. Odhad nárůstu jen úložiště takových údajů by byl 1200krát větší, než je aktuální stav, uvedl Patrik Walas, Senior Digital and Privacy Counsel ve společnosti Vodafone Czech Republic.

Celkové náklady by se tak mohly počítat až v miliardách korun. Stát sice má povinnost náklady na tyto služby operátorům kompenzovat, před několika měsíci se však s nimi domluvil na tom, že jiná vyhláška výši kompenzace zastropuje. O plánovaném rozšíření objemu uchovávaných dat přitom tehdy na společných jednáních nepadlo ani slovo. Stát teď řekne: chceme toho více než tisíckrát víc, ale nechceme za to platit. Takto by spolu partneři jednat neměli, míní Jiří Grund z Asociace provozovatelů mobilních sítí.

Dosud placené kompenzace se podle něj pohybovaly ve stovkách milionů korun. To by náklady na rozšíření rozhodně nepokrylo. I v kontextu dříve otevřeně vedených debat navíc mobilní operátory překvapilo, že se s nimi tentokrát o chystaném rozšíření sběru dat nikdo nebavil. Seriózní diskusi bychom očekávali. Kdyby k ní došlo, tak by do té vyhlášky předkladatelé nemohli dát například to, že bude platit od 1. července, protože to je technicky nerealizovatelné, upozorňuje Grund.

I jeho slova tak nepřímo podporují tezi ministerstva vnitra, že zveřejnění návrhu vyhlášky bylo ze strany ministerstva průmyslu a obchodu uspěchané.