Nová pravidla kybernetické bezpečnosti, která začnou platit hned, jak Česko přijme nový zákon, sníží inovační potenciál firem a povedou i ke zdražení některých služeb. V podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka před tím varovali Patrik Walas ze společnosti Vodafone Czech Republic a partner v advokátní kanceláři Dentons Zdeněk Kučera.

Podle Walase české firmy napříč ekonomikou odhadují, že by je náklady nové regulace a zejména její specifické české nadstavby mohly připravit o pět až deset procent ročních investičních nákladů. To představuje výrazný zásah do jejich konkurenceschopnosti. O dopadech nové regulace v Perspektivách Česka diskutoval také ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr.

Začalo to nařízením o ochraně osobních údajů – takzvaným GDPR, pokračovalo směrnicí o autorském právu na jednotném digitálním trhu nebo nařízením o digitálních službách a končí nejčerstvějšími dílky z dílny Evropské unie směrnicí o kybernetické bezpečnosti či aktem o umělé inteligenci. Seznam regulací z posledních let, které mají udělat Evropu bezpečnější a lépe chránit data a práva jejích občanů, je dlouhý.

„Firmy si nemohou vybírat, čím se budou řídit, musíme se řídit vším. Celkové regulační prostředí narůstá a to vyvolává cenové tlaky a tlaky na konkurenceschopnost,“ upozornil Patrik Walas, Senior Digital and Privacy Counsel ve společnosti Vodafone.

Mohlo by vás zajímat

Dilema podniků: Obejít, nebo zdražit

Firmy tak stále více řeší, jak s novou regulací a náklady, které jim přináší, naloží. Některé se snaží zákony a regulace obcházet, čímž ale vystavují sebe i své zákazníky bezpečnostním hrozbám. Jiné hledají peníze, z nichž by náklady regulace zaplatily, kde se dá.

„Nízkomaržové subjekty, typicky v oblasti e-commerce s regulací velmi zápasí. Pokud máte jeden typ produktu nebo služby, nemůžete náklady redistribuovat. Tím pádem pak musí dopadnout na hodnotu produktu nebo na snížení vaší marže,“ vysvětluje Zdeněk Kučera. Právě e-shopům tak podle něj hrozí kvůli aktuálně očekávané kybernetické regulaci vlna zdražování.

Velké firmy to mají snazší, mohou náklady přesunout do méně exponovaných oblastí. Tím se ale ocitají v ohrožení často i prospěšné projekty. Jedním z nich by mohl být v telekomunikačním sektoru například plán na posílení internetového spojení na venkově. „Ve chvíli, kdy budete muset redistribuovat, tak vám například na tyto aktivity nezbyde tolik peněz,“ varuje Walas.

Problematickou část regulace vymysleli čeští úředníci

Nejvíce firmám kvůli nákladům nyní vadí úprava kybernetické bezpečnosti v dodavatelských řetězcích. Ta přímo nevyplývá z evropské směrnice NIS 2, ale do návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti ji přidal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Je prý otázkou české národní bezpečnosti. „Z bezpečnostního hlediska je špatně, když se stáváme závislí na jednom aktérovi,“ vysvětluje význam českého doplňku Lukáš Kintr. Návrh je podle něj napsaný tak, aby byl pro firmy co nejšetrnější. Dotknout se má jen zhruba 150 služeb. „Případný zákaz jakéhokoliv dodavatele bude respektovat životní cyklus výrobku,“ slibuje.

Ani takové ujištění šéfa NÚKIB však obavy firem z vysokých nákladů neoslabuje. „Mechanismus může fungovat na papíře, ale když se to začne promítat do ekonomického modelu fungování podnikatelského subjektu, tak si to bude brát daň. Vytvoří cenovku a to je nakonec tlak na inovace, konkurenceschopnost,“ vysvětluje Walas. Tím Česko ztratí vůči světu, ale i vůči Evropě.

Podcast Perspektivy Česka si můžete pustit zde:
Spotify: spoti.fi/3Te7X0O
Apple Podcasts: apple.co/4isDj32