Přestože jsou přesvědčeni, že nová úprava platů odporuje ústavě i evropskému právu, soudci zatím plošně nezmění způsob výpočtu svých platů. Justiční grémium minulý týden doporučilo vyčkat na výsledek soudních řízení, která se v následujících měsících očekávají. První žaloby mají být podány už v dubnu. „Nejde o to, jestli budu mít o pět tisíc víc nebo míň, ale o to, jestli budeme postupovat podle ústavně konformních zákonů, nebo se smíříme s protiústavními úpravami,“ vysvětlil nyní krok předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Ve hře jsou i spory za úroky z prodlení. První rozhodnutí by podle soudců mohla padnout už na podzim.

Soudci od letošního roku opět čelí situaci, kdy je jejich platová základna stanovena v rozporu s Ústavou. Podle rozhodnutí Ústavního soudu z května 2024 by měla být zachována platová formule, která soudcům zajišťuje trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Vláda nicméně pro rok 2025 prosadila právní úpravu, která tuto hranici opět porušuje.

„Od 1. 1. 2025 podle našeho názoru platí protiústavní novela platového zákona. Jediná profesní skupina, které neporostly platy, jsou soudci. Státním zástupcům i poslancům o něco narostly. U nás narostly jen o 0,6 %, takže de facto se to rovná zmrazení,“ popsal místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk.

Systémový problém přetrvává, shodují se Šuk a Angyalossy

V debatě o ústavnosti nové právní úpravy platů se stále silněji objevuje i argumentace vycházející z evropského práva. Soudní dvůr Evropské unie letos 25. února rozhodl ve spojených věcech litevských a polských soudců, že zásahy do soudcovských platů jsou možné pouze za mimořádných okolností, musí být proporcionální a nesmí být diskriminační. Rozsudek potvrdil, že pokud vnitrostátní pravidla nejsou v souladu s unijním právem, má přednost právě právo EU.

Podle Šuka české soudy mohou – a mají – přímo aplikovat evropské právo. „Ten soudce je povinen použít evropské právo, pokud je vnitrostátní úprava v rozporu. A to je podle nás i tento případ,“ říká. Odkazuje také na precedent z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Spišák proti České republice, které vedlo k přímé aplikaci evropského standardu v otázce přezkumu vazby u mladistvých. Nejvyšší soud zároveň hlídá, aby se tento standard skutečně v praxi dodržoval.

Mohlo by vás zajímat

„Unijní právo nefunguje tak, že rozporný paragraf v našem zákoně musíme zrušit. My ho prostě jenom ignorujeme. To je princip. Důsledkem aplikace unijního pravidla je nepoužití toho rozporného vnitrostátního pravidla,“ vysvětluje. I tak ale chce volit umírněnější přístup a počkat na rozhodnutí tuzemských obecných soudů.

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy považuje opakované zásahy do automatické platové formule za dlouhodobý a destruktivní fenomén. „Za těch 30 let v justici se už asi patnáctkrát nebo šestnáctkrát zasahovalo do platů soudců. Kdysi se nastavil nějaký automat, který měl reagovat na ekonomický vývoj společnosti. Pokud společnost šla nahoru, rostly i platy soudců. Pokud dolů, stagnovaly nebo klesaly. Fungovalo by to. Jenže do toho byly stále opakovaně zasahováno politiky, podle mě populisticky,“ řekl na setkání s novináři.

Oba soudci se shodují, že Ústavní soud dává soudcům opakovaně za pravdu, že zásahy do jejich platů jsou v rozporu s ústavou. „Minulý rok v květnu Ústavní soud rozhodl, že koeficient 2,822 je protiústavní a vrátil platovou základnu k trojnásobku průměrné mzdy. Letos politici opět přijali novelu, která situaci vrací zpět. A to včetně prvků pravé retroaktivity, což je v právním státu naprosto nepřípustné,“ dodal Šuk.

Soudcovská unie mezitím vyzvala své členy, aby se platových nároků domáhali soudní cestou a poskytuje jim vzory žalob. Tak to ostatně bylo u podobných případů v minulosti. Spory o soudcovské platy se totiž již stávají notorietou. „S ohledem na existenci přímo použitelného práva Evropské unie v této oblasti může tento postup představovat jedinou cestu k vymožení těchto nároků,“ uvedlo sdružení minulý týden v prohlášení. Podle šéfa Unie státních zástupců Tomáše Foldyny převažuje názor, že by se tentokrát měli k soudcům připojit i státní zástupci.

Šimka: Politici se tímto přístupem nikomu nezavděčí

Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka považuje zmrazení platů za symptom hlubšího problému, který začíná u politiků samotných.

„Celý ten problém se týká v první řadě politiků. Ti si platy každou chvíli osekávají, nejspíš v domnění, že to společnost od nich očekává. A tohle se pak přenáší i na platy soudců. Ovšem u soudců je stabilita platů klíčovou ústavní zárukou jejich nezávislosti,“ uvedl v obsáhlém rozhovoru pro Českou justici, který vyjde v pondělí.

Podle Šimky není možné, aby se soudci podvolovali společenskému tlaku, který je ve skutečnosti namířen hlavně proti politikům. Zároveň připouští, že se zvažovalo vydání vlastních platových výměrů předsedy soudů v rozporu se zákonem – s odkazem na přednost evropského práva. „Ale máme pocit, že v současné době je na místě být spíše zdrženliví,“ říká Šimka.

Do hry vstupují úroky z prodlení

S opačnou výzvou přišel Spolek řadových soudců. Podle něj není zdrženlivost na místě a výpočet platů by se podle schválené platové novely řídit neměl už nyní. „Dovoluji si vyrozumět o výzvě Spolku řadových soudců k uplatňování nároků v souvislosti se zásahem do platu soudců a analýze právního posouzení věci. Spolek řadových soudců je názoru, že se lze domáhat nároku přímo, aniž by bylo zapotřebí zrušení novely platového zákona Ústavním soudem, vzhledem k přímé aplikovatelnosti práva EU,“ uvedl předseda Štěpán Klapka v prohlášení zaslaném České justici.

Zvláštní pozornost soudci věnují také otázce možného nároku na úroky z prodlení. Pokud soudy uznají, že stát soudcům dluží rozdíl mezi vyplaceným a zákonným platem, může se k částce připočíst i úrok, který v současnosti činí zhruba 12 procent ročně. „To se státu může hodně prodražit a mohou to být desítky milionů korun navíc kvůli nezákonnému postupu,“ upozornil Šuk.

Novelu, podle níž mají letos platy soudců v podstatě stagnovat, vetoval prezident, avšak Sněmovna ho počátkem tohoto měsíce přehlasovala.