Zakotvení advokátní důvěrnosti do trestního a daňového řádu či vymezení role umělé inteligence v právní praxi – to jsou priority Moniky Novotné, která se chce stát novou předsedkyní České advokátní komory (ČAK). V podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka potvrdila svůj zájem o vedení komory a nastínila, jaká témata by chtěla prosazovat. Monika Novotná nyní působí jako první místopředsedkyně ČAK a je partnerkou v advokátní kanceláři Rödl & Partner.

„Dali jsme dohromady skupinu 13 lidí, kteří by kandidovali za platformu Moderní advokacie. Jsou to kolegové spojení s byznysovou advokacií z různých částí Česka. Tu kandidátku povedu, a pokud volby vyjdou, mohla bych být příští předsedkyní,“ uvedla Novotná. Ta se specializuje na daňové či zdravotnické právo. Dosavadní předseda ČAK Robert Němec už oznámil, že v představenstvu Komory již nechce pokračovat kvůli svému vytížení v advokacii. Sněm, který zvolí nové představenstvo, proběhne letos na podzim a poprvé se ho advokáti budou moci zúčastnit on-line.

Boj za advokátní důvěrnost a menší regulace

Jedním z klíčových témat, které chce prosazovat, je posilování garance principu advokátní mlčenlivosti. „Novela zákona o advokacii už zaručuje, že veškeré informace mezi advokátem a klientem jsou důvěrné. Chtěla bych, aby se to promítlo i do trestního řádu, daňového řádu a správního řádu,“ vysvětlila.

Dalším bodem je boj proti rostoucí regulaci advokátů, zejména v oblasti pravidel proti praní špinavých peněz (AML). Novotná chce zabránit tomu, aby nad advokáty získaly přímý dohled státní orgány. „Chceme uhájit to, aby dohled nad advokáty zůstával v kompetenci advokátní komory, a ne aby se do toho vkládal stát,“ zdůraznila.

Monika Novotná vidí v umělé inteligenci obrovskou výzvu pro právní profesi, ale zároveň varuje před jejími riziky. „AI může pomoci s rešeršemi nebo přípravou smluv, ale nesmí zasahovat do rozhodování soudů nebo poskytovat právní rady. Dnes už třeba vidíme, jak se biometrická identifikace používá jako důkaz v trestním řízení, přitom tento systém není ověřitelný soudci ani obhajobou,“ varovala.

Podpora žen v advokacii: flexibilita a lepší pracovní podmínky

Jedním z témat, kterým se Novotná dlouhodobě věnuje, je postavení žen v advokacii a jejich pracovní podmínky. Sama si pochvaluje, že v advokacii už dnes působí téměř stejné množství žen jako mužů, což v minulosti nebylo běžné.

„Neřekla bych, že být ženou v advokacii je výhoda, ale není to ani nevýhoda – a to je důležité. Každý tým je ideální, když je různorodý. Ženy často přinášejí více empatie, přemýšlejí o dopadech rozhodnutí na všechny účastníky, zatímco muži mohou být razantnější. Ale neplatí to absolutně, znám spoustu velmi bojovných advokátek,“ popsala. V rámci prosazování nejnovější novely zákona o advokacii se zasadila také o možnost zkrácených úvazků pro advokátní koncipienty, což podle ní pomůže zejména rodičům s malými dětmi. „Doteď museli koncipienti pracovat na plný úvazek, což bylo složité pro maminky nebo lidi v doktorandském studiu. Teď budou mít možnost zkráceného úvazku s přiměřeným prodloužením koncipientské doby,“ vysvětlila.

Mohlo by vás zajímat

Tarif by se měl advokátům valorizovat pravidelně

Advokátům se za současného vedení ČAK loni po 18 letech podařilo dosáhnout zvýšení advokátního tarifu, a to po sedmi letech intenzivního vyjednávání s různými ministry spravedlnosti. Ocenila spolupráci s ministrem Pavlem Blažkem, která vedla k finální dohodě a schválení nových sazeb. ocenila spolupráci s ministrem Pavlem Blažkem, která vedla k finální dohodě a schválení nových sazeb. „S panem ministrem Blažkem a jeho týmem se nám spolupracovalo úplně nejlépe ze všech,“ uvedla.
Otázka advokátního tarifu ale tímto není vyřešená, upozornila. Do budoucna by se měla řešit nejen pravidelná valorizace tarifu, která se nakonec nepodařila prosadit, ale i úprava sazeb v oblastech, kde jsou dnes uměle zastropované – například v trestních věcech nebo u zastupování v řízeních, kde se odměna počítá z pevně stanovené částky. Dále zmínila nutnost přehodnotit i částky, které stát vyplácí jako odškodnění za průtahy v řízení, protože jejich výše už dlouhá léta neodpovídá inflaci ani současné ekonomické realitě.

Nejvyšší honorářový soud?

Advokáty podle Novotné také dál trápí také to, že pokračuje krácení jejich odměn na soudech. V určitých případech má advokát jako obhájce nebo zmocněnec poškozeného nárok na odměnu od státu, o jejíž výši rozhoduje soud. Ten však podle Novotné často vyúčtované úkony právní služby krátí a některé dokonce škrtá s odůvodněním, že byly neúčelné. To advokáti vnímají jako zneuznání své práce, protože se tím dostávají do pozice, kdy musí obhajovat své odborné rozhodnutí, například účast na výslechu poškozeného nebo svědků v přípravném řízení. Novotná proto zdůraznila potřebu otevřít debatu s ministerstvem spravedlnosti a předsedy soudů o možnostech nápravy této praxe. Jedním z řešení by mohla být metodická příručka, která by soudům poskytla vodítko k tomu, které úkony by měly být vždy uznány, a kde je naopak prostor pro soudcovskou úvahu. V opačném případě hrozí, že se bude stále více advokátů bránit individuálně skrze odvolání a spor se dostane až k Ústavnímu soudu, což může vést k tomu, že se z něj stane de facto ‚nejvyšší honorářový soud‘.

Novotná také potvrdila, že se chystá postupně omezovat svou činnost v advokátní kanceláři, aby se mohla plně věnovat práci v komoře. „Máme v kanceláři šikovné mladé lidi a klienti se postupně obracejí na ně. Je čas předat otěže,“ dodala. Advokacii se věnuje její dospělá dcera a syn.

Celý podcast Perspektivy Česka najdete na podcastových platformách

Apple podcast: https://apple.co/4iUCvnN