Firmám by mělo od příštího roku ubýt administrativy. Vláda schválila návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. V parlamentu ho chce prosadit ještě do léta tak, aby ho případně neohrozily podzimní sněmovní volby a s nimi spojené přerušení legislativního procesu. Místo desítek formulářů by tak jedno měsíční hlášení mohly podávat firmy už od ledna. Pozitivně vnímaná změna ale zároveň přitíží části pracovníků. Ministerstvo financí k ní totiž přibalilo nenápadnou daňovou změnu, která přinutí tisíce lidí podat daňové přiznání, ač to dosud dělat nemuseli.

Od ledna příštího roku by mohlo firmám odpadnout vyplňování více než dvaceti formulářů. Data pro ministerstvo práce, Českou správu sociálního zabezpečení, finanční úřady, úřad práce a Českou správu sociálního zabezpečení budou vyplňovat do jediného hlášení. Počítá s tím návrh zákona, který dnes schválila vláda.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jde o revoluční krok. „Namísto opakovaného vykazování stejných údajů různým úřadům zavádíme jeden přehledný systém komunikace se státem,“ říká ministr.

Pro podnikatele to znamená výrazné zjednodušení administrativy vůči státu i úsporu nákladů. „Hlášení údajů, které je nyní zaměstnavatel povinen plnit vůči různým institucím v různých termínech prostřednictvím rozmanitých formulářů, by mělo být sjednoceno do jednoho digitálního formuláře, který bude odesílán jen jednou měsíčně,“ uvedla ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR Blanka Šefránková.

Mohlo by vás zajímat

Zásadní proměnou projde i to, jak stát se získanými daty pracuje. „Úsilí zaměstnavatelů při podávání hlášení bude lépe využito, protože poskytnutá data se stanou součástí datového skladu, který stát využije k efektivnímu řízení celé ekonomiky,“ věří Šefránková.

Nový systém nebude všespásný

Nový systém jako celek vítají i daňoví poradci. Bojí se ale počátečních problémů, které radikální změna přinese. „U takto zásadní změny se dá očekávat, že nejprve bude po určité přechodné období způsobovat spíše více problémů v praxi oproti zaběhlému současnému systému,“ upozorňuje daňová poradkyně a partnerka poradenské společnosti BDO Monika Lodrová. Zda výhledově opravdu povede ke zjednodušení podnikatelského prostředí a v jakém časovém horizontu, bude podle ní velmi záležet na tom, jak dobře bude systém reálně fungovat, jak se podaří připravit na změny mzdové softwary a jakým způsobem budou úřady reagovat na případné chyby v obdržených údajích.

Zejména malí podnikatelé pak mají obavy z krátkých lhůt. Bojí se, že jim nedokáží dostát. „Zásadní změnou má být skutečnost, že nástup do zaměstnání nového pracovníka by měl být nahlášen v den nástupu. Ještě se řeší, zda v termínu do 24 hodin, to je zatím nejasné,“ uvádí generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

Jednotné hlášení ani nebude všelékem. Část administrativy podnikatelům zůstane. Ve snaze zavést novinku co nejdříve totiž vláda nezahrnula do jednoho datového balíku zdravotní pojišťovny. Hlášení pro ně tak budou muset firmy dál podávat separátně.

Ministerstvo práce sice počítá s tím, že se pojišťovny později do systému připojí, avšak zpoždění se nejspíš bude počítat v letech. „Lze to realizovat v horizontu dvou až tří let,“ řekl České justici Jakub Augusta z ministerstva práce a sociálních věcí.

Změna daní: Přílepek, nebo nutnost?

Poněkud překvapivě také působí daňová změna, kterou do návrhu zákona o jednotném hlášení prosadilo ministerstvo financí. Ruší takzvanou srážkovou daň. Ta se nyní uplatňuje na odměny z dohod o provedení práce do výše 11 500 korun, zaměstnání malého rozsahu do 4 500 korun či příjmy jednatelů a dalších členů orgánů právnických osob českých daňových nerezidentů. „Zrušení srážkové daně povede dle mého názoru k tomu, že se významně zvýší počet osob, kterým vznikne povinnost podávat daňové přiznání,“ upozorňuje Lodrová z BDO.

Podle důvodové zprávy k doprovodným zákonům k jednotnému hlášení bylo zrušení srážkové daně z příjmů nutné kvůli správnému nastavení hlášených údajů. Ministerstvo financí ale připouští, že tím sleduje i jiný cíl, a to je především větší zapojení samotných zaměstnanců do procesu vypořádání jejich daňových povinností. Firmy si tak de facto zjednoduší povinnosti na úkor svých zaměstnanců.

„Finanční správa má v současnosti pouze souhrnnou informaci o celkové výši zálohy za jednotlivé zaměstnavatele. Nově bude disponovat informací o všech příjmech ze závislé činnosti jednotlivých zaměstnanců. Na všechny tyto příjmy proto bude aplikován stejný režim,“ vysvětluje novinku mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.

Stát se ale díky získaným datům bude snažit zpětně pomoci i samotným zaměstnancům a v elektronickém daňovém přiznání jim předvyplní data, která už bude mít od firem k dispozici. Stejně tak se do něj propíší také informace od bank, stavebních spořitelen, penzijních společností či pojišťoven, které zakládají lidem nárok na daňové slevy. „Zaměstnanci, kteří nemají jiné příjmy, si tak nebudou muset jednotlivé údaje opatřovat,“ uvedla Krušinová.

Více dat také zřejmě vyústí ve větší množství daňových kontrol a přesněji cílených. „Státní úřad inspekce práce bude nově spolupracovat s finančními úřady přes kontrolní hlášení a budou si sdílet data z faktur, tedy budou intenzivnější kontroly firem,“ vysvětluje Svobodová.

Aby se vyvaroval případné digitalizační blamáži, funkčnost jednotného hlášení si stát otestuje předem. Od července spustí pilotní projekt, do nějž budou zapojeny úřady a i několik desítek soukromých společností. Legislativní úprava pro pilotní fázi byla schválena už loni v prosinci v rámci novely zákona o nemocenském pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.