Převod vymáhání justičních pohledávek na Celní správu se podle zástupců Exekutorské komory ukázal jako zásadní omyl. Efektivita vymáhání se propadla na pouhá 3,19 %, zatímco soudní exekutoři dosahovali více než 30% úspěšnosti. Tento neefektivní systém daňové poplatníky ročně stojí minimálně 500 milionů korun,“ říká prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík. Komora dnes varovala před dalším přenášením vymáhání na Celní správu. Ta s vyjádřením exekutorů nesouhlasí.
Exekutorská komora varuje před dalším krokem, který Poslanecká sněmovna projednává v rámci novely správního a daňového řádu. Novela, známá jako „celní balíček“, má rozšířit působnost Celní správy i na vymáhání veřejnoprávních pohledávek. To by podle Mlynarčíka znamenalo další masivní nárůst nákladů a snížení efektivity vymáhání. „V roce 2023 soudní exekutoři vymohli přes 30 % justičních pohledávek bez jakékoliv zátěže pro státní rozpočet. V roce 2024, kdy tuto agendu převzala Celní správa, se úspěšnost propadla na 3,19 % a daňové poplatníky to stálo 500 milionů korun,“ upozornil.
Celní správa v současnosti spravuje více než 1,3 milionu pohledávek a vede přes 580 000 exekucí. Převod dalších pohledávek pod její správu může znamenat nejen zvýšení nákladů, ale i nutnost dalšího nabírání státních zaměstnanců. „Uváděná informace 3,19 procenta, která je ze strany Exekutorské komory zmiňována ve vztahu k úspěšnosti vymáhání celní správy je nepravdivá. Tato úspěšnost se týká pouze nedoplatků, u kterých byl vydán exekuční příkaz. Nevztahuje se na úspěšnost vymáhání jako takovou, protože řada nedoplatků je placena dobrovolně již na základě zaslaného vyrozumění o nedoplatku. Dle přiložené tabulky je evidentní, že celní správa má z předepsaných justičních pohledávek úspěšnost vymožení vyšší a i v roce 2025 je vidět nárůst úspěšnosti,“ reagovala mluvčí Celní správy Hana Prudičová pro Českou justici s tím, že celníci vymáhají již od roku 2006 naprostou většinu pohledávek uložených jinými orgány státní správy dle správního řádu. Jde například o pokuty.
Nízká efektivita a omezené nástroje
Na rozdíl od soudních exekutorů Celní správa využívá pouze omezené způsoby exekuce, především srážky ze mzdy a blokace účtů. Vyhýbá se dražbám movitého i nemovitého majetku, což zásadně snižuje možnosti vymáhání.
„V roce 2024 Celní správa provedla pouhých 25 dražeb movitého majetku s celkovým výtěžkem 1 300 korun. Soudní exekutoři za stejnou dobu uskutečnili přes 168 dražeb nemovitostí a více než 580 dražeb movitého majetku,“ uvedl viceprezident Exekutorské komory Martin Tunkl.
Členka prezídia Pavla Fučíková k tomu dodává: „Zainteresovanost na výsledku je principem naší práce. Nás to samozřejmě žene dopředu, ne v byznysu, ale v tom, že musíme neustále aktualizovat procesy a elektronizaci, abychom byli efektivní. Využíváme všechny způsoby provádění exekuce, které nám občanský soudní řád a exekuční řád dává k dispozici. Oproti Celní správě, která se do prodeje movitých a nemovitých věcí příliš nepouští, jsme výrazně efektivnější.“
Mohlo by vás zajímat
Vedle stamilionových výdajů, které zaplatí všichni daňoví poplatníci ve formě nákladů na vymáhání a snížení vymožené částky, přichází podle komory stát o příjmy v podobě odvedeného DPH od exekutorských úřadů. Komora upozornila i na absenci dozoru či negativní společenské dopady na dlužníka. „Zatímco soudní exekutoři vymáhají civilně a diskrétně, zásah uniformovaných celníků například při zpeněžování movitého majetku neúměrně společensky poškodí dlužníka,“ poznamenal Mlynarčík.
Podle mluvčí Celní správy je hodnocení předčasné. „Rozhodně nesouhlasíme s tím, že jsme neefektivní. V případě vymáhání justičních pohledávek je třeba vzít v úvahu, že hodnocení úspěšnosti po roce převzetí agendy, kdy reálně probíhalo předání pohledávek pouze 9 měsíců roku 2024 a více než polovina pohledávek se splatností v roce 2024 nám byla předána v posledních dvou měsících, kdy ještě nemusely být zahájeny úkony k vymáhání, je předčasné,“ dodala Prudičová.
Hrozí upřednostňování pohledávek státu na úkor věřitelů
Exekutorská komora upozorňuje, že rozšíření kompetencí Celní správy povede k tomu, že stát a samosprávy budou mít při vymáhání dluhů přednost. Soukromí věřitelé, například rodiče samoživitelé, zdravotní pojišťovny nebo oběti trestných činů, se dostanou na druhou kolej.
„Tento systém způsobí, že méně peněz bude vymoženo a ještě k tomu tyto náklady zaplatí všichni daňoví poplatníci,“ varuje Mlynarčík.
„V roce 2001 zavedl stát soudní exekutory, protože nebyl schopný efektivně vymáhat dluhy a agenda enormně zatěžovala celou justici. Soudní exekutoři jí zásadně odlehčili, pro řešení agendy získal stát zdarma více než 300 právníků a 2500 dalších zaměstnanců. Taková kapacita odpovídá dvěma krajským soudům. Plánovaná novela správního a daňového řádu poškodí daňové poplatníky a vrátí ČR v této oblasti zpět do 90. let,“ doplnil viceprezident komory Martin Tunkl.
