Evropská unie musí rychle sehnat peníze na posílení evropské obrany. Na čtvrteční mimořádné schůzi Evropské rady se na tom shodly hlavy členských států EU. V závěrech setkání, které musí Rada schválit jednomyslně, uvítali záměr Komise umožnit členským státům, aby kvůli investicím do bezpečnosti prolomily dluhová pravidla a vyzvali k hledání dalších zdrojů financí. Na prohlášení o podpoře Ukrajiny se však shodlo jen šestadvacet státníků, proti byl maďarský premiér Viktor Orbán.
„Evropská rada zdůrazňuje, že Evropa se musí stát suverénnější, odpovědnější za vlastní obranu a lépe vybavenou k tomu, aby mohla samostatně čelit okamžitým i budoucím výzvám a hrozbám s přístupem 360°. Ruská útočná válka proti Ukrajině a její dopady na evropskou a globální bezpečnost v měnícím se prostředí představují existenční výzvu pro Evropskou unii,“ stojí v závěru čtvrteční mimořádné Evropské rady.
Prohlášení, které jednomyslně schvalují hlavy členských států EU, dále mluví o urychlené moblizaci potřebných nástrojů a financování s cílem posílit obranu. Zástupci unijní sedmadvacítky vítají některé z kroků, které navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý. Konkétně jde o návrh aktivovat národní únikovou doložku v rámci Paktu stability a růstu, aby země mohly kvůli investicím do bezpečnosti zvýšit své zadlužení. Stejně tak Rada podpořila i záměr lepší koordinace, ať už jde o agregaci poptávky jednotlivých zemí, společné zadávání veřejných zakázek nebo snahy o standardizaci a interoperabilitu techniky.
Rada také „vyzývá Komisi, aby navrhla dodatečné zdroje financování obrany na úrovni EU, včetně dalších možností a pobídek pro všechny členské státy“, vítá plány Evropské investiční banky na posílení podpory obranného průmyslu a vyzývá ji k tomu, aby zjednodušila financování bezpečnosti.
Mohlo by vás zajímat
Orbánovo veto
Co ale chybí, je zmínka o podpoře Ukrajiny. Ve zveřejněných závěrech summitů Evropské rady, v jejichž znění záleží na každém slovu, stojí pouze to, že „Ruská útočná válka proti Ukrajině a její dopady na evropskou a globální bezpečnost v měnícím se prostředí představují existenční výzvu pro Evropskou unii“. Podle bruselského serveru Politico je téma obsahem druhého prohlášení, které podpořilo jen šestadvacet státnků. Proti byl maďarský premiér Viktor Orbán, který se o Rusku dlouhodobě vyjadřuje nekriticky. Navazující prohlášení tak pozbývá obvyklé závaznosti.
Čtvrteční mimořádný summit Evropské rady, který započal odpoledne a může se táhnout až do noci, byl uspořádán jen několik dnů poté, co americký prezident Donald Trump pozastavil vojenskou podporu Ukrajině, a v kontextu nátlaku americké administrativy na větší investice Evropy do své obrany. Kromě zástupců unijních států se zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský.
„Evropa se musí umět chránit, ubránit se, stejně jako musíme Ukrajinu postavit do pozice, aby se ochránila, a prosadit trvalý a spravedlivý mír,“ řekla Von der Leyen na společné tiskové konferenci před jednáním Rady.
