Nechceme válku. Ale abychom jí zabránili, musíme se na ni připravit, a to znamená vydávat peníze na obranu. Buďme v tom ale chytří, protože výše investic není všechno, říká česká europoslankyně Markéta Gregorová (Zelení/EFA/Piráti). Ale i tak jsou čísla v konfliktu s Ruskem na naší straně, uvedla v posledním díle podcastu EU Perspectives.
Tam, kde jiní politici mají tendenci využívat eufemismy, když hovoří o napětí mezi EU a současnou americkou administrativou, hovoří europoslankyně Gregorová otevřeně. „Donald Trump je jméno, které spojuje (evropské politiky). Není se čemu divit – v současné době opravdu není zodpovědným a spolehlivým spojencem,“ řekla při úterním natáčení podcastu EU Perspectives. „Jde o systém nastavený po roce 1945, (USA) byly spojencem, který nás měl chránit, zajišťovat stabilitu a bezpečnost světa. Nechtěli jsme mít další světovou válku. Nyní však musíme změnit pohled na geopolitiku a způsob spolupráce.“
Nevyhnula se ani kritice samotné Evropské unie. „Jsem velkou kritičkou toho, jak se EU chovala před rokem 2022, protože si myslím, že naše samolibost, když jde o Gruzii, Arménii a Ukrajinu v roce 2014, vlastně způsobila, že si Putin myslel, že už nic neuděláme. Takže když jsme skutečně zareagovali, byl překvapen,“ myslí si. „A i když to byli Ukrajinci, kdo ho zastavil, my jsme je také podpořili a nyní je udržujeme při životě, udržujeme je v boji.“
Kdyby šlo jen o Ukrajinu, Rusko by neobětovalo tolik
„Upřímně řečeno, Rusko obětovalo opravdu mnoho, aby rozjelo svou válečnou ekonomiku. Vzdalo se přístupu na západní trhy, vzdalo se své běžné ekonomiky, zhoršilo svou inflaci. Nedělali by to jen kvůli Ukrajině. Dělají to proto, že jsou připraveni na dlouhodobou válku,“ řekla.
„A nejde jen o Ukrajinu,“ pokračovala. „Jsou připraveni ovládnout Ukrajinu a pak postupovat dál do Pobaltí, do Polska a dalších zemí. Myslím, že si musíme uvědomit, že to hrajeme dlouhodobě. Budu citovat čínské přísloví, které se mi velmi líbí. V současné situaci je lepší být válečníkem v zahradě než zahradníkem ve válce, víte? Takže si myslím, že bychom měli začít uvažovat tímto způsobem. Nechceme válku, ale abychom jí předešli, musíme za ni utrácet.“
To samozřejmě vyvolává otázku: Jak se ze zahradníka stane během krátké doby válečník? „Společná evropská obrana je samozřejmě něco, co jsme zatím měli jen na papíře,“ přiznala. „Ale je tu těch osm set miliard (eur, se kterými na zbrojení počítá plán ReArm Europe představený předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen, pozn. red.), to je výborné číslo. Takže mou ideální ambicí je mít plně autonomní evropskou odnož NATO, která nebude závislá na technologiích našich spojenců – a samozřejmě i protivníků. Mějme Euro Eyes místo Five Eyes (aliance zpravodajských služeb zahrnující Austrálii, Kanadu, Nový Zéland, Spojené království a Spojené státy, pozn. red.) a tak dále.“
Jak moc je to reálné? „Těch osm set miliard, to je dobrý začátek, ale jen začátek. Chci do této debaty vnést to, co je možné udělat teď, takže budu mluvit o tom, o čem už jsme slyšeli od Komise, což je samozřejmě 150 miliard eur v půjčkách,“ přešla rovnou k otázce financí.
Mohlo by vás zajímat
„Myslím, že je to docela rozumné, protože spousta lidí se ptá, kde ty peníze vezmete? Pokud se jedná o půjčku, pak právě tam. Půjčíte si je, což znamená, že je neberete z jiných částí rozpočtu. Spousta lidí z toho má obavy, což znamená, že by to asi vetovali, zablokovali nebo tak něco,“ řekla Gregorová.
Její kolega, europoslanec Petras Auštrevičius (Renew), je také skeptický. „Všechny ty ambiciózní sliby Evropské komise. Těch osm set miliard atd. víte, já to beru jako slib, nevnímám to jako učiněné rozhodnutí. Nevidím plošně ze strany členských států závazek přijít se zvýšenými výdaji na obranu,“ vyjádřil svou skepsi litevský člen europarlamentu.
Nejde jen o techniku, chybí hlavně lidé
Gregorová se nenechala odbýt. „Docela souhlasím s Petrasovými slovy, že bychom měli mít velké ambice, ale neočekávat mnoho. Ale myslím, že je důležité si uvědomit, že kdyby se všechny naše tanky, vojáci, všechny naše síly spojily, tak jsme na, myslím, 1,2 milionu vojáků. To když do toho započítáte Ukrajinu, která má v současné době nejlepší armádu na celém světě, ale odečtete Slovensko a Maďarsko.“
Ačkoli to zní příznivě, při bližším pohledu se čísla jeví jako slabší, uvedl v podcastu bývalý slovenský ministr obrany Martin Fedor. „Nejde jen o navýšení rozpočtu (na nákup) vojenské techniky, ale o vojenský personál. Nyní, v této fázi, nemáme dostatek vojenského personálu. Takže potřebujeme využít i tyto navýšené prostředky na zvýšení počtu vojáků v těchto zemích.“
Ale ani samotný počet vojáků nestačí, uvedla další litevská europoslankyně v podcastové sestavě Rasa Juknevičienė (EPP). „Myslíte si, že naše společnosti jsou připraveny bránit své vlastní země, jako to dělali Ukrajinci na samém počátku války, někdy s prázdnýma rukama?“ zeptala se litevská exministryně obrany. „Nechci, aby někdo šel bránit vlastní zemi s prázdnýma rukama, ale (lidé) musí být vychováni, aby na našem kontinentu nebyla válka. Musíme mít připravenou společnost, mladí lidé musí rok sloužit v ozbrojených silách. Ne proto, abychom měli v budoucnu práci, ale abychom měli v budoucnu svět. Nejde jen o vojenský průmysl.“
Gregorová souhlasila s názorem, že samotné vojenské výdaje nestačí. Na otázku se však dívá z jiného úhlu pohledu. „Když si vezmete tank, který stojí 30 milionů eur, a za milion eur si můžete koupit hrstku dronů, které ten tank zlikvidují, tak to není o dvou procentech HDP. Je to o tom, že místo tanku koupíte drony. Buďme v tom chytří. Nemusíme Španělsko nutit do více než 1,5 procenta, pokud nebude chtít, ale můžeme ho takříkajíc donutit, aby nakupovalo chytře,“ řekla.
Vyjádřila se i k obvyklému argumentu konzervativnějších stran: Green Deal musí počkat, teď budeme zbrojit. „Je důležité si uvědomit, že mnoho z agendy Green Dealu ve skutečnosti pomáhá vojenskému průmyslu. Naším společným cílem je diverzifikace, decentralizace a to, abychom nebyli závislí na autokraciích, na jejich fosilních palivech atd. Takže ‚zlý‘ Green Deal nás celou dobu neblokuje. Navíc armáda má ve skutečnosti výjimky z většiny nařízení Green Dealu,“ uvedla.
