Česko se chystá na další krok, jak posílit využívání kryptoměn napříč zdejší společností a ukousnout tak větší díl z koláče v hodnotě přesahující tři biliony dolarů, které se v kryptoměnách celosvětově točí. Skupina poslanců napříč politickým spektrem chce připravit zákon, který umožní firmám vyplácet zaměstnancům část mezd například v bitocoinech. Lidé by také měli dostat možnost spořit přímo v kryptoměnách ve státem zřízeném a podporovaném dlouhodobém investičním produktu, jež slouží ke spoření na penzi. Naspořené peníze by mělo být také možné v kryptoměnách vybrat. Samotný byznys s virtuálními měnami pak má podpořit nová investiční pobídka.

Smělý plán na posílení využití kryptoměn představili společně poslanci trojice vládních stran – Michal Zuna (TOP 09), Jiří Havránek (KDU-ČSL), Josef Flek (STAN) – a opoziční Patrik Nacher (ANO). Čechům tím chtějí otevřít širší paletu možností, jak využít alternativní platidla. Možnost získat část výplaty v kryptoměnách se podle nich může stát důležitou konkurenční výhodou například při náboru zaměstnanců. A přilákat zahraniční firmy, které mají v byznysplánu kryptoměny, pak má investiční pobídka v podobě zavedení osvobození příjmů z kryptoměn od daně z příjmu i pro právnické osoby. Nárok na osvobození by měly podle poslanců získat po uplynutí tříletého časové testu podobně, jako to už dnes platí například pro příjmy fyzických osob z akcií.

„Už dnes tady máme rozvinutou kryptoekonomiku, máme tady firmy, které tvoří světovou špičku v kryptoprůmyslu, ať už v oblasti výroby hardwaru, v rámci softwarových aplikací i v rámci směnáren a burz. A ty jednotlivé kroky, které navrhujeme, ještě více podporují adopci kryptoaktiv. To znamená, že i pro kryptoprůmysl v okolních zemích se staneme ještě víc atraktivní,“ vysvětluje Zuna.

Bilionový byznys na vzestupu

Ve světovém kryptoprůmyslu se točí velké peníze. Na konci loňského roku dosáhla celková tržní kapitalizace kryptoměn rekordní hodnoty 3,2 bilionu dolarů. Nárůst byl podpořen rostoucím zájmem jak institucionálních, tak retailových investorů. Například počet držitelů kryptoměn vzrostl podle údajů agentury Reuters z 432 milionů na 580 milionů osob, což představuje zvýšení o 34 procent. Díky vytvoření přátelského prostředí pro kryptoměny by si tak Česko mohlo na daních přijít na miliardy korun.

Plánované novinky se zamlouvají i kryptoměnovému byznysu. „Jde o změny, které mají pár řádků, ale zároveň mají obrovský vliv na tom, kam kapitál poteče,“ říká Kirill Juran, partner a generální ředitel poradenské skupiny smpl, která se specializuje právě na kryptoměny. „Když mluvíme o tom, že z Česka ročně odteče 300 miliard na dividendách, tak tohle je něco, co může situaci pozitivně ovlivnit,“ dodává.

Mohlo by vás zajímat

Nový zákon chtějí poslanci ve spolupráci s kryptoměnovými firmami připravit co nejrychleji. „Chceme ho připravit tak, abychom v novém volebním období měli hotové konkrétní návrhy a ať už složení sněmovny bude jakékoliv, tak aby si mohl kdokoliv ze spolupředkladatelů ty návrhy kdokoliv vytáhnout ze šuplíku a použít je,“ uvádí Michal Zuna.

Hrátky s kryptoměnami budou jen pro poučené

Avšak i přes velké ambice skupiny navrhovatelů je potřeba ke kryptoměnám dál přistupovat opatrně. Na tom se všichni navrhovatelé shodují. Možnost výplaty mzdy v kryptoměnách nebo spoření v investičním nástroji, které skupina poslanců navrhuje, by měla být svázána striktními pravidly a měla by se týkat jen bezpečných měn, tedy především bitcoinu. Uvažovat se případně dá i o stablecoinech, tedy virtuálních měnách, jejichž kurz je pevně navázán na některou klasickou měnu, nejčastěji dolar. „Rozhodně se ale nebavíme se o altcoinech, mezi kterými je celá řada investičně nebezpečných a ne zcela prověřených kryptoaktiv,“ upozorňuje Zuna. Mezi altcoiny patří i známé a poměrně rozšířené virtuální měny, jako je například ethereum nebo litecoin.

V nově připravovaném zákoně plánují poslanci ošetřit i rizika spojená s kryptoměnami a zajistit, aby si mzdy v nich nenechávali vyplácet lidé, kteří o fungování těchto alternativ nemají ponětí. Podle Nachera je tak možné, že se v návrhu objeví něco, jako je dotazník známý z oblasti investic, který má prověřit znalosti zájemce o kryptoměny. „Paralelně ruku v ruce s tím musí jít i vzdělání, osvěta. A samozřejmě rozšíření možností o kryptoměny neznamená povinnost a ani to neznamená, že ten, kdo by do toho nešel, není in,“ zdůrazňuje Nacher.

Poslanci v úterý na semináři ve sněmovně diskutovali se zástupci Finančního analytického útvaru, České národní banky a kryptoměnových firem o zlepšení podmínek pro zdejší kryptoměnový byznys. V popředí poslanec Josef Flek (KDU-ČSL) za ním vpravo Viktor Kabeš z FAÚ a dále poslanci Patrik Nacher (ANO) a Michal Zuna (TOP 09). Zdroj: Alžběta Vejvodová

Vyplácet část mzdy v kryptoměnách ani nebude povinnost, ale možnost. „Je tam ta důležitá podmínka, aby byla dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatele, aby zaměstnavatel nedonutil někoho, že bude vyplácet část mzdy v bitcoinu. Pokud zaměstnanec není znalý, tak by na tu dohodu nikdy nepřišel,“ vysvětluje Zuna.

Podle České kryptoměnové asociace investují do kryptoměn už dnes vyšší statisíce Čechů. „Většina drobných investorů v Česku investuje částky v řádu jednotek až desítek tisíc korun. Významné investice nad miliony korun jsou k vidění u pokročilejších investorů nebo firem,“ upřesňuje předseda asociace František Vinopal. Přesto zdejší kryptoměnový byznys stále čelí odmítání a potížím. Banky například stále odmítají otevírat firmám poskytujícím služby s kryptoměnami účty, ačkoliv je k tomu od letoška přímo zavazuje zákon. Transakce s kryptoměnami také mohou být překážkou pro získání úvěru nebo hypotéky.