Německý spolkový sněm se chystá na zásadní debatu o změně ústavy a změkčení dluhové brzdy. Na stole je 500miliardový balík na infrastrukturu a obranu, který prosazuje nová vládní koalice CDU/CSU a SPD. Klíčovými hráči v jednání jsou také Zelení, kteří si k podpoře kladou podmínky. Plánovaná opatření zahrnují snížení daní, podporu elektromobility, přísnější postup proti ilegální migraci i reformy v energetice. Plánovaná opatření zahrnují snížení daní, podporu elektromobility, přísnější postup proti ilegální migraci i reformy v energetice. Česká justice přináší přehled konkrétních návrhů.

Koalice CDU/CSU (Unie) a Sociálně demokratické strany (SPD) vypracovala hlavní body pro budoucí koaliční smlouvu. Hlavním je, že do infrastruktury – dopravní, energetické, digitální, zdravotní či vzdělávací – a na zvýšení obranných výdajů má jít půl bilionu eur (zhruba 12,45 bilionu korun), přičemž obranné výdaje by měly být částečně vyňaty z dluhové služby a zároveň by měla být vytvořena expertní komise, jejímž úkolem bude modernizace dluhové brzdy.

Strana Zelených, v dosluhujícím německém spolkovém sněmu třetí nejsilnější strana a v novém čtvrtá, v pondělí odpoledne dala nad hlavním želízkem v ohni nadcházející vládní koalice palec dolů. Večer se ale po dalším jednání hrany otupily a Zelení si to prý ještě rozmyslí. Jedno ale požadují striktně: zásadní reformu dluhové brzdy.

Zelení podle serveru Tagesschau na pondělní schůzce s šéfy Unie a SPD vyčetli budoucí vládní koalici malou detailnost návrhů. Zajímali se o výdaje do ochrany klimatu. Vyslovili podezření, že část z oněch 500 miliard eur má být rozpuštěna ve snížení daní, například nižší dani z přidané hodnoty, či v sociálních výdajích. Koalice se zaštiťuje tím, že půl bilionu je určeno na podporu investic, které povedou k vyššímu hospodářskému růstu a zlepšení obranyschopnosti země. Výhrady mají Zelení také k objemu peněz, který má jít na obranu, aniž by se započítával do dluhové brzdy. Jedno procento hrubého domácího produktu, které koalice navrhuje, je podle nich málo, a navrhují 1,5 procenta. Zároveň by více obranných výdajů mělo být uskutečněno pod střechou státního rozpočtu.

Mohlo by vás zajímat

Komunisté jsou pro reformu dluhové brzdy

Die Linke (Levice), jejíž hlasy budou v Bundestagu důležité (bude pátou nejsilněji zastoupenou stranou), signalizuje, že je otevřena diskusi o odstranění či reformě dluhové brzdy. Jak podle Tagesschau uvedla spoluúřadující šéfka parlamentní frakce Heidi Reichinnek, Levice je sice proti zvyšování výdajů na zbrojení, ale není to z jejich strany nic, na čem by měla jednoznačně ztroskotat debata o reformě dluhové brzdy. Reforma by podle Reichinnek měla umožnit například investice do bytové výstavby, zdravotnictví anebo vzdělávání. A o tom, jak jsou rozpočtové peníze použity, rozhoduje Bundestag.

Plenární diskusi o změně ústavy, jejíž součástí brzda je, má Bundestag na svém programu tento čtvrtek. A 18. března by mělo proběhnout hlasování.

Co navrhuje koalice?

Zvýšení výdajů na obranu má probíhat průběžně. Budoucí koaliční vláda chce k tomu ještě během prvního půlroku svého funkčního období předložit zákon k plánování a urychlení vybavování spolkové armády a vytýčit priority, co má být dodáno dříve a co později. Řada opatření by měla být uplatněna v energetickém sektoru.

Energetika

Vládní koalice chce rychlé snížení ceny elektrické energie pro firmy, domácnosti i veřejné instituce nejméně o pět centů za kilowatthodinu. Prvním krokem má být snížení daní na evropské minimum a redukce poplatků za přenosové služby na polovinu. Cílem je trvalá regulace těchto poplatků a dále rozšíření rámce pro kompenzace cen energií a prodloužení kompenzací pro energeticky náročná odvětví.

Záložní elektrárny by neměly sloužit jen pro překonání nedostatku nabídky, ale i stabilizaci cen energií. Součástí energetické strategie by se mělo stát i budování plynových elektráren do výkonu 20 GW do roku 2030. Budovány by měly být především na místě stávajících elektráren.

Zároveň by se měl energeticky náročný průmysl stát uhlíkově neutrálním a nová vláda chce urychleně přijmout balík zákonů umožňujících ukládání oxidu uhličitého. Dále by měla být rozšířena síť výroby energie z vodíku a propojena průmyslová centra, včetně jihu a východu země.

Zavést by se měly také například kvóty pro klimaticky neutrální ocel či zelený plyn.

Výroba polovodičů, autobaterií, vodíku

Německo by se mělo znovu stát sídlem inovativních odvětví, jako je výroba polovodičů, baterií, energie z vodíku či farmaceutických výrobků. Jako pozitivní příklad budoucí vládní koalice uvádí vznik clusteru pro výrobu polovodičů ve východním Německu.

Automotive

Automobilový průmysl by podle představ Unie a SPD měl zůstat vedoucím průmyslovým odvětvím Německa. Podporovány přitom budou všechny druhy automobilových pohonů a zaveden má být nákupní bonus při koupi elektroauta, který byl nedávno zrušen. Podporu při přechodu na elektromobilitu mají dostat také dodavatelé.

Daně

Koalice chce prostřednictvím daňové reformy odlehčit střední třídě a zvýšit paušály pro pendlery. Dále podpořit investice reformou firemních daní. Podpory se má dostat také restauracím, kavárnám a dalším gastroprovozům a jejich zákazníkům. Daň z přidané hodnoty se má trvale snížit na sedm procent.

Daňově zvýhodněny mají být také přesčasy u zaměstnanců a důchodců. Lidé, kteří v důchodu pracují, si mohou svůj přivýdělek odečíst od daňového základu až do dvou tisíc eur měsíčně.

Proti práci na černo, za vyšší minimální mzdu a vyšší zaměstnanost cizinců

Koalice chce zabránit zneužívání sociálního systému a důsledněji prověřovat i postihovat práci na černo. Nad vývojem minimální mzdy má bdít speciální komise. Výpočet minimální mzdy nemá zohledňovat jen vývoj mzdových tarifů, ale také 60 procent mediánu hrubých mezd. Pro letošní rok tak bude dosažitelná minimální hodinová mzda 15 eur (nyní je 12,82 eur).

Německo chce pomoci řešit stárnutí populace a vysychání trhu práce zvýšením přílivu kvalifikovaných cizinců. Tomu má napomoci vytvoření digitální agentury, která má odstranit byrokracii a zrychlit procesy.

Proti ilegální migraci

Budoucí německá vládní koalice chce po dohodě se svými sousedy zpřísnit vracení do domovských zemí i u žadatelů o azyl a využít všechna státoprávní opatření k omezení ilegální migrace. Rozšířen by měl být také seznam takzvaných bezpečných zemí. Zároveň koalice plánuje vyšší investice do integrace legálních imigrantů.